Panelákový akvarel

Balkóny vydechovaly noční vůní květů

některé smažené cibulky a guláše

pozdní večeře cinkaly vidličkami do ticha

léto natřásalo pírka tropické noci

žhnuly ohníčky cigaret

tu a tam pípnul pták

ticho občas proťal jekot sanitek

starý Prejda už nestihl zavolat

bolest vybuchla za sternem

prořízla si cestu k rameni a byla pryč

překvapeně levitoval pod stropem

shlížel dolů

na červené trenýrky

pivní měch a chomáčky bílých vlasů

moc důstojné to není pomyslel si

je to přímo komické

začal se smát chechtat a bylo to úlevné

lehoučké

mouchy se líně proháněly pod lustrem

cigareta pomalu vypálila do špinavého kovralu černý ovál a zhasla

nedopité pivo větralo

Adélka Vránová se chvěla pod prvními doteky muže

ve skleničkách se třpytilo chlazené bílé

ruce milence nezkušené

oba však věděli že svět je nejkrásnější místo

že jsou nesmrtelní

záclona se vzdouvala v úlevném vánku

za obzorem se zablesklo

tichý hřmot dlouho čekal

u Mrázků visely ve vzduchu cáry večerní hádky

po koutech ukřivděnost

za stěnou se malý Jeník usmíval ze spaní

chytal duhové baňky

pisklavě se chichotaly

Lída Skácelová se šla napít

zamyšleně upíjela chladivé doušky

stála u otevřených balkónových dveří

naproti žhnula do tmy osamělá cigareta

doufám že zaprší přemýšlela ospale

mám toho zítra požehnaně

vánek si pohrával s noční košilkou

bylo to příjemné

zahřmělo

kytky v truhlících voněly kořeněně