průnik vesmírů, vinárna a teorie chaosu

Cítila jsem že jsi okoralý jako chleba

a byla šťastná že jsem vedle tebe

konečně

a taky jsem moc mluvila

skrývala nervozitu a ostych

a trochu tě sváděla

Ale ty ses opřel co nejdál ode mne

a tím jsi mě odstřelil

Takže jsem začala rychleji pít

a taky se hlasitěji smát

neboť se bojím že dám najevo to co cítím

jako vždycky s tebou

Jinak se večer vyvíjel hezky

ale

tys pak řekl když jsme šli zavěšeni

každý k sobě

že nemáš rád když se věci lámaj přes koleno

Hm no

prostě nikdy nejsu ta baba co ji můžeš milovat

tož tak borče no co už já

vemu pali i když hercna to nepobere

čornul si mi cosi

holt lajf is lajf