Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOkurčičko okurčičko
Autor
Vaud
Globální kulinářský neúspěch české gastronomie je zakotven v už v samotném nesebevědomém názvosloví. Nevěříte? Píše o tom i guru češtiny Pavel Eisner ve své knížce Čeština poklepem a poslechem.
Slova jako strava či potraviny nezní ani trochu, Babica odpustí, šmakózně. Drhnou na poslech i v krku. Ve slově "potraviny" se mi zdá, že mě chce někdo otrávit. Navíc pro veleobézní národ příznačně, je v něm zavzata i vina. Potra-vina. Hřích obžerství. V lepším případě je v potravinách k zaslechnutí nemastná neslaná vegetariánská travina. Podobně je na tom strava a trávení vůbec - znamenající ambivalentně jak spokojené zažívání, tak úkladnou vraždu jedem. Jak příznačné pro Maryši v našich kuchyních. Potrava pak prochází do žaludku celke hezky znějícím jícnem, kdežto u našich slovenských sousedů příšerným pažerákem. A zatímco mlsný Angličan může být foody od slova food, co našinec? Jsem... potravinový Čech? Potravinný Čech?
Jak apetitózní je výraz kuchař odkazující na kuchání a vykuchávání či oběd, kde se něco objídá?
Pak tu máme polívku, což je malá poleva, omáčka, kde je maso jen nechutně omáčeno a všemu kraluje ohyzda moučník. Při slově moučník si žádný z mých chuťových pohárků nevzpomíná na nic extatického. Ty vaše ano? Možná na moučného červa. Proto většina restauratérů sahá pro chutněji znějící výpůjčky nejčastěji k Francouzům či v nižších cenových kategoriích též k Italům či španělským ptáčkům. Mou teorii potvrzují televizní kuchaři užívající pro něžné slovní spojení jakým je olivový olej, výraz oliváč a pro téměř aristokratický žampión slovo žampáč.
U libozvučných pokrmů máme tendenci vytvářet jakési gastro zdrobnělinky, při kterých se sbíhají sliny - řízeček, páreček, salámek, sýreček, pívíčko, vínečko a nebo Škromachem zcela devalvované kafíčko, případně kafíčko u bazénku. Ač jsem veřejný nepřítel číslo jedna všech srdíček a diblíků, u jídla mi to nevadí. Nesmím zapomenout ani na květáček, zelíčko, rajčátko a dokonce k zulíbání báječnou okurčičku, evokující Hrubínovu mistrovskou gastro báseň
Okurčičko, okurčičko, nechoď sama na políčko.
Myška tam má domeček, ukousne ti koneček.
Ukousli byste okurčičce koneček? Vsadím se, že mnohem raději než moučníku. Vždyť po zdrobnění jsou Češi schopni pozřít (hle kolik odporu k jídlu v tom slově) i rakev.
32 názorů
a uz sa to prevalilo naplno, ani citat neviem:)
Jasne, hned prvy riadok hore...dakujem:)
moje první kniha se jmenuje
Nejezte hříbata! Michal (Vaud) Konštacký, 2011, Triton (mám na ní odkaz na autorské stránce)
www.triton.cz
:-))
ehm...mozem poprosit nazov a meno autora? Hlboko sa ospravedlnujem, hanbim sa, ale vek je vek a zabudanie k nemu patri:(
ta poslední se dala koupit / a ještě dá i na Slovensku - přes internetové obchody - jinak vychází v nakladatelství Triton.
Mohl bych to mít do konce měsíce vše hotové...
a kde ta knizka vyjde? U nas asi dostupna nebude, vsak? Aspon v ceskych zemiach ano? mam tam nejake konexie:)
dopisuju knížku a potřeboval jsem asi 10 fejetonů, tak to tímto tempem zvládnu za pár dní :-)
skvely fejetonek, aj ked mam drobnu pripomienocku - zdrobnelinky nazvov najma v niektorych restauraciach su celkom na mieste, este stale su zariadenia, kde miesto řízku prinesu malicky řízeček...atd.
basnicku o okurčičke nepoznám, dakujem, ze si aj takto doplnam medzery vo vzdelani, pohryzla by som celu, nielen koneček, hlavne, ked je k nej nieco dobre, masite:)
Verčo - báseň okurčička je nej :-)
Evžénie - dortík by prošel nebo pamlsek. Hrozný je třeba slovenský slovo pro mlsouna - maškrtník :-))
Evženie Brambůrková
28. 03. 2014Kdo má jídlo rád, najde mu i krásná jména. Třeba na dortíku není nic odpudivého, či lahodný pišingr může mít mnoho podob.
Vytváření pochoutek je má celoživotní láska.*
Květoň Zahájský
28. 03. 2014Taky je mi divné, že po vzoru slova „přípitek“ obrozenci neprosadili výraz předpitek namísto cizáckého aperitiv a zápitek místo digestivu. Jenom slovenští východniari si uhájili název „kapurková“, pro poslední drink ve dveřích na rozloučenou.
ikdyž alternativou moučníku je neméně hezký zákusek, nám lékařům evokující ortodontickou vadu - retrograncii :-)
a pro nastolení rovnováhy navrhujeme přejmenovat předkrm (pokud stomatologická komora dovolí) na předkusek
uznávám, že existuje část potravin - poživatin, které lépe chutnají, než se jmenují, ikdyž držková polívka je jen o krůček před názvem.
třeba po obhlídce Tvého sklípku a udírny možná radikálně přehodnotím svůj vztah k českým a moravským jídlům :)
Fejetonek svěží, leč s obsahem se opovažuji nesouhlasit.
Chápu, že mládenec středního věku, který bojuje s rostoucí tělnatostí, se snaží zošklivit si jídlo všemi prostředky. Otázkou je, cui bono? Aby z něj nakonec nezbylo nic, co by stálo za pohřbení? Ostatně názor nás, hanáckých patriotů, jistě znáš.
Může se stát, že urputné lpění na svém zavede autora do slepé uličky a má-li zrovna rozečtenou některou z češtino-kritických knih Pavla Eisnera, mimochodem pocházejícího z pražské židovské německojazyčné rodiny, není se co divit, že mu na jazyku hořknou nejen pokrmy, nýbrž i jejich názvy. (Dodávám, že dnes Eisnerovy závěry poněkud diverzifikuje třeba Jan Budňák v knize Das Bild der Tschechen in der deutschböhmischen und deutschmährischen Literatur, a sám Eisner později také hodnotil češtinu o mnoho pozitivněji.)
Avšak my, kteří máme na nočním stolku spisy Anuše Kejřové, Marie Janků-Sandtnerové a Magdalény Dobromily Rettigové, vnímáme celou věc ve zcela jiném světle. Víme totiž, jaká se ve zdánlivě nevábném výrazu může ukrývat delikatesa. Vždyť uzenáče se také kdysi zavinovaly do Rudého práva. Že jsou dnes baleny vakuově, s veselým obrázkem na igelitu, to lahůdce na chuti jistě nepřidalo.
Proto nám všechny ty nevábně znějící prdelačky, trhance, kyselice a utopenci rozechvívají chřípí, hýčkají apetit a vyvolávají slinění šestého stupně Pavlovovy škály.
Oč milejší je nám domácké slovo pohostinství – pohostit, než cizácký výraz restaurace – restaurovat. Oč libozvučněji nám zní Vepřo-knedlo-zelo, než Roast pork with bread dumplings, sauerkraut and gravy.
A na moučníky mi nesahej!
Není nad poctivý český moučník, ať to slovo zní jakkoli odpudivě.
Konečně, když si v anglické restauraci objednáte „pudink“, najdete uvnitř sekanou a vyslovíte-li nesprávně slovo „dezert“, tak vám přinesou fotografii Sahary.
S rakvičkou se jde do rakve líp!!!
já - tedyjakoovšemže - mám ovšem mnohem raději kus prasečí mrtvolky s česnečkem pečené na cibulce a kysaném zelíčku...to pak zapomínám jak na rakvičku, tak na rakev (:-D
díky díky
měl bych spíš psát o hubnutí, než o jídle :-))
Zordone - díky - zařadím :-)
Ostatně i slovo kuchař pochází z apetit ne zrovna vzbuzující aktivity kuchání.