Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa dohled
08. 07. 2014
17
16
1322
Autor
Petr333
Natáhla hubenou
jakoby voskovým papírem
potaženou ruku
vstříc té mojí...na přivítanou
ale její matné, zakalené oči
se dívaly skrze mne
/jako když se snažíme ranní mlhou vyhlížet
unavený, podzimní slunce/
a stejně tak i moje políbení
nějak divně sklouzlo po netečné
přesto laskavé tváři.
"To je Péťa,...babi," řeklas na vysvětlenou
jako pokaždý poslední dobou
a malý oblouček u koutků rtů
se konečně prohnul
do náznaku nepatrného úsměvu
a starodávný modrý nebe
se zatřepetalo nad korunami
vzrostlých stromů přilehlého parku
možná ještě krásnějších než tenkrát
před devadesáti pěti lety.
A tak i dnes
budu zase rád
tím mlčenlivým rybářem
co jen na chvíli přirazil
k tvé loďce--nadohled
od blízkého pobřeží.
16 názorů
sepotvkorunachstromu
19. 03. 2016..moc pěkné..
Jarmila_Maršálová
09. 07. 2014příjemná zastávka***
Evženie Brambůrková
08. 07. 2014Jedna z těch, které zahřejí u srdce.*
I dneska jsem rád tím komentujícím ctenárem, který prirazil k tvému dílku. :-)
aleš-novák
08. 07. 2014blacksabbath
08. 07. 2014možná ještě krásnějších než tenkrát
před devadesáti pěti lety...
T***vidíš krásu, kde by jiní nehledali