Po proudu

vedun: ... děkuji moc za milý komentář

p { margin-bottom: 0.25cm; line-height: 120%; }

Píštete moc krásné básně. Dávámt ip.

jo, jo, moc *

jH: ošúchaný = častým opakovaním zunovaný, zovšednený, otrepaný

spomienky vryté do tváre, teda vrásky, pre mňa jeden z top tradično-rurálnych motívov

Já si zase vážím toho,že reaguješ na moje kritiky.Spousta lidí tady

totiž na kritiku nereaguje vůbec,i když je kladná.Zatím jsem trpělivá a

píšu těm lidem pochvalné kritiky dál.Ale věčně to asi nevydržím.

Přemýšlela jsem a asi máš pravdu, text předělávat nebudu – stejně bych se ubírala podobným směrem. Děkuji za naše povídání si, kterého si vážím…

Když jsem dnes chtěla zareagovat na tvé avízo,četla jsem si tvou

báseň znovu, s časovým odstupem a líbila se mi ještě daleko více.

Ocenila jsem složitost metafor které používáš,jakési takové asociační

řetězce,jak já bych to nazvala.Myslím ,že právě tahle kvalita vyvažuje

onu sentimentalitu,která leckomu vadí. Být tebou,báseň bych nepřepiso-

vala,ale napsala podobnou trochu "ostřeji".

jH: Tuto báseň bych nerada řadila mezi melancholické, pokud bych ji měla nějak vymezit, tak bych ji raději řadila mezi básně nostalgické – tedy alespoň to bylo mým záměrem. Pak je samozřejmě podstatné, do jaké míry se mi podařilo nesklouznout k přílišnému sentimentu… Mým záměrem bylo vyjádřit určitý koloběh, který z té obecné roviny směřuje do roviny osobní… Popravdě jsem nechtěla - a dle mého názoru nebylo třeba, aby se čtenář příliš rozkoukával (použiji- li tvé výrazivo), veškeré pocity měly být směřovány především do poslední strofy. Jsem ráda, že aspoň zde se můj záměr zdařil. Možná časem, až získám jako autor větší odstup, zbytek básně předělám… Děkuji za podnětnou kritiku a přeji hezký podvečer

vk:

děkuji za podnětnou kritiku...

Umbratica: Plně s Tebou souhlasím ...Byla jsem si vědoma, že se pohybuji na tenkém ledě. Nyní, s menším odstupem, mám dojem, že mě ten sentiment přeci jen stahuje pod hladinu... Děkuji za kritiku a přeji příjemný podvečer...

@ vk: ošúchaný - rozedraný? nechápu, konec básně mi zrovna přijde dobrej

 

jinak s vk v podstatě souhlasim, melancholická báseň musí chytit čtenáře za koule a donutit ho k pláči, trhat, bolet, škubat na srdci.

Opisuješ pocitově a věřím, že pro tebe i důveryhodně, ale v takhle krátký věci mě jako recepienta nenecháš rozkoukat a už na mě valíš nostalgický obrazy opuštěnejch třešňovejch sadů atp., záleží pak asi opravdu jen na mě jako čtenářovi chci - li se vžít, či tomu nevěřit a takovej pocit by ve mě dobrá melanchólie neměla vyvolávat, nebo jo?

 

líbí *

tak dobře Antoneceku, první dva verše poslední strofy určitě jo, alespoň pro mne

zaujalo ma len

"I moje děti se prodlužují"

pre mňa zábesk poézie v kvetnatom sentimentálnom opise zakončenom veľmi ošúchaným spôsobom

I když ti tentokrát asi někdo vytkne sentimentalitu,celkově se mi to

líbí.S podobnou tématikou se musí dnes zacházet velmi opatrně.

Příznivce "drsné školy" mohou takové básně dráždit jako červený

hadr býka.Já ale dávám tip.

*

... děkuji všem za zastavení, zanechané tipy a tak ... :-)

Výborně vystižen koloběh přírody - T

Milé*

Zupa! *

poslední strofa je výborná 

/*

jo, ... *

áno *