Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCheb
Autor
Gora
Cheb
V mléčném baru zvaném Mlíčňák slouží výloha jako skvělá pozorovatelna dění na pěší zóně, která spojuje vlakové nádraží s náměstím. Je ráno a kakao zde, v tuto brzkou hodinu nabízené, má zvlášť dobrou chuť..
Prázdninové dopoledne a pusto. Obloha plná olova. K osvědčenému stanovišti, lavičce před Priorem, se šourá první bezdomovec. Ve třech igelitkách poponáší svůj svět. Starostlivě vzhlíží k nebi: jen aby nepršelo. Pohledem blýskne také do výlohy mléčného baru. Chuť kakaa zhořkla.
Opačným směrem z náměstí k vlaku kráčí dáma v nejlepších letech v kostýmku barvy holubičí šedi. Chůzi modelky na vysokých podpatcích se nedá nic vytknout. Dokonalý klapot, oblečení, kabelka a mejkap. Predátorka na lovu úspěchů dne. Nevyžádaný oční kontakt s bezdomovcem, který se ještě více nahrbil. Možná zatoužil stát se neviditelným. Poprchává.
Dívka v teplákové soupravě a teniskách starorůžové barvy svou rychlochůzí předhonila dámu. Dešťovým kapkám na spleteném copanu učinila přítrž nepromokavá kapuce, spěšně hozená přes hlavu. Ranní jogging se sluchátky v uších pokračuje. Růžovou bublinu soukromí nic nanarušilo.
Malé pekařství. Majitelka otevřela dveře dokořán. Čím jiným než omamnou vůní přilákat zákazníky? Ve výloze se na podnose směje vedle obřího kynutého pečiva výrazná cedule Honzovy buchty za pouhých sedm korun. A milý úsměv prodavačky již je zdarma.
Nehtová studia vyrostla na hlavní třídě rychleji než houby po dešti. Manikúra, pedi, kadeřnictví, tři v jednom. V každém z nich mnoho vietnamského personálu. Z původní lidové hospody Na růžku je ten nejluxusnější. Éterické bytosti usilovně pracují pod bedlivým dohledem pana šéfa nepřehlédnutelného v oranžové košili. Rituálně omývají chodidla německých zákaznic a švitoří mezi sebou rodným jazykem. Samy jsou svému podniku nejkrásnější reklamou. Bílou pleť děvčat rozsvěcuje naděje. Za přepážkou dříme v pohodlném křesílku mladý Vietnamec. Noc byla zřejmě náročná. Otevřeným oknem v patře nad salonem se do pěší zóny nenápadně mísí odér acetonu, tak typický pro vaření pervitinu.
Začíná běžný den v Chebu. Dvacátý osmý červenec dva tisíce šestnáct.
51 názorů
J.Františku, díky - jsem ráda, že to tam znáš... ano, Cheb se proměnil k lepšímu, jako ostatně jiná zanedbávaná města. V hospodě Na Růžku jsem v 15. letech celý měsíc umývala černé nádobí a loupala brambory... děs, ale dobrá škola života...
Josef František
05. 03. 2021V Chebu jsem bydlel když bylo ještě staré město prázdné po nucených vystěhovalcích, Na Jánském náměstí. V hospodě na Růžku se učil můj kamarád kuchařem a jednou ve skladu odcizil láhev becherovky. Naše parta čtyř se rozešla domů po čtyřech.
S nostalgie jsem se tam nedavno zastavil. Oprýskané domy září novotou.
Tip.
Lakrov: popisnost poopravím, i to "strojené kakao", ale musím říci, že je fakt nejlepší, co jsem kde měla:-) Děkuju mockrát za čtení mých věcí.
Zajímavé drobné postřehy z pozorování raního města. Snad jen trochu "nemastné - neslané" ve srovnání s jedním ze zdejších autorů, jehož texty mi to způsobem záznamu připomíná. (V poslední době ho ovšem nečtu, neb se v mých očích zkompromitoval.) První odstavec možná působí trochu popisně (...která spojuje vlakové nádraží s historickým náměstím...) či strojeně (...kakao zde chutná výtečně...)
No já tě tu registrovala, když jsem přišla, koncem 2015, a od tý doby moc ne:-( Děti vyžadují své...
Podle jmen výše napsaných budeme podobné věkem:-) děkuju moc. Cheb je mé rodné město, současné jsem ztvárnila v mini Český Krumlov, kde jsem v červnu i uspořádala sraz nás, Písmáků z klubu Neumětelů /Aleš a spol.:-)/ Děkuji za čtení a obsáhlý koment. PS: gumu jsem taky skákala..
Skarabea: můj úmysl byl zachytit právě obyčejný den v mém rodném městě. Máš pravdu v tom, že stále mám co zlepšovat. Děkuji moc za tvoji pozornost:-)
je to také obyčajné..niežeby obyčajní muselo byť nutne nudné a zlé, možno keby si zachytil zaujímavejšie detaily, ktoré by si nikto iný nevšimol, nejaké iné súvislosti, viac sa pohral s jazykom
For Gora: aura dětství, národovectví a sentimentality je tam. Pitvat se v názvu buchty je blbost. Tobě přece šlo o něco úplně jiného. A to se ti povedlo. /**
Waldštejn je v Chebu i po staletích velmi populární postava, ale pečivo s jeho jménem zatím neprodávají...máš buňky mozkové podnikavé, Kočkodane:-) a děkuju
zajímavý pohled, trochu popisný, ale při té slovní úspornosti to holt! jinak nejde *
blackie: je příjemné pozorovat při práci někoho, koho práce baví:-) a děkuji
blacksabbath
01. 08. 2016A milý úsměv ............. je zdarma............*/***
Evženie: moje rodné město balancuje na hraně - ve dne relativně spořádaný život, zato v noci bují kriminalita/prostituce, drogy/, i tak je mám v srdci:)
Evženie Brambůrková
01. 08. 2016V Chebu jsem sice ještě nebyla, ale s tebou na chvíli ano. /T
Marcela.K.
01. 08. 2016panoramatická fotografie :-)
bříza bělokorá: musíš mi prostě uvěřit-smajlík nepřipojuji. Děkuju za názor.
return-of-ca-2
01. 08. 2016*
Stázi, to bude asi u vás na venkově:-))) v Chebu zbytečně popisné a dlouhé...a v Krumlově neznámé...zatím:-)
Je to takové zaklepání na auru dětství, národovectví a sentimentality, tím si vysvětluji ono přídavné jméno u pečiva do plněné buchty utvarovaného. Zřejmě úspěšné poklepání, šly na dračku. Děkuji.
Já pokládám tento název (existuje v různých variantách. Třeba ve Slezsku se jim říká Honzíkové buchty) za hanobení češtiny. zaprvé nevíme, s jakými buchtami Honzík na cestu vyrazil. Zadruhé na těchto buchtách je podstatné, že jsou kynuté. Ostatně žádné jiné ani nemáme, takže úplně stačí označení "buchty", případně v Sudetech "Buchteln" (to se ovšem Chebu netýká, protože to bylo svobodné město). Připojování adjektiv je pleonasmem podobně jako "lidová demokracie", "Daviscupův pohár" nebo "soukromý podnikatel/zemědělec".
Ale to nijak nesouvisí s kvalitou tvého díla. Tip jsem už dal.
okoloidúci
01. 08. 2016Goro, keď sú korálky krásne, stačí ich aj málo :)
okoloidúci: náhrdelník nemá mnoho korálků - málo času...snad někdy příště, a děkuju:-)
okoloidúci
01. 08. 2016... krásny náhrdelník miniatur z Chebu :) ***
Tak slovní spojení "Honzovy buchty" už dorazilo i do nejzápadnějšího cípu naší vlasti (nevím jestliv Hranicích u Aše je nějaká pekárna). Bože můj!