Písmák Vinná réva
Vinná révaMé tělo do poslední cévyje ve snu proutkem vinné révy,jenž nenachází rozkoš jinou,než po mé Lucii se vinout.
Už míjím nožky, hýždě, boky,ba výše směřují mé kroky,už bříško, krásná ňadra míjím,v té rozkoši se pnu a svíjím,pak obtáčím jí krásné čelo,pár výhonků pak dolů spělo,teď něco listů by to chtěloa Lucie v mých očích zdá sebýt mladým Bakchem ve vší kráse.
Pak ruce obtáčím jí zcela,až nehybnou jsou částí těla,pár ovinutí, a pak, sláva,mým zajatcem se cele stává.
Pak úponek jsem vsunul hravěhned do místa, jež nosím v hlavěa věnoval se něžným cvikům…Však probouzím se v okamžiku,jsa rozmrzen, že šlahoun vína,tak kratičce ční z mého klína.
AS THE RUIN FALLS ...
Clive Staples Lewis(1898 – 1963), známý též jako C. S. Lewis, je irský spisovatel.
AS THE RUIN FALLS .
Jak jsem potkal pejsky
Boxer-Roby
Roku 1977 jsme byli již čtyři. Pepa, Alenka a dva synci, Marek a Jiří. Starost o střechu nad hlavou nás zavála do malé restaurace kousek od Prahy. Když se mladší syn narodil, bolela mě týden hlava.
Jak jsem potkal pejsky
Vyprávění od dětství až do pozdního stáří o pejscích kteří mě životem doprovázeli. O hezkých zážitcích, ale i o smutku z jejich odchodu.
AJAX -vlčák
Bratr Jindřich, co mělo čtyři nohy miloval. Jednoho podzimního dne, vyděsil celou rodinu, včetně obyvatele třípatrového domu kde jsme také bydleli.
Holubáři II
Kamarád Jirka Levý bydlel v domku kousek od řeky Malše, kde u jezu bylo príma koupání a v zimě mohl pozorovat pana Knapa, který koupání vynechal jen když táhly ledy. Také měl Jirka Levý pěknou ségru ale protože jí už bylo sedmnáct a mě teprve čtrnáct, tak mé city neopětovala.
Nedaleko byla menší továrna na nábytek jež ještě před pěti lety patřila Jirkovo tátovi. Nyní ale patří nám všem.
Holubáři I.
S kamarádem Jirkou Levým chodíme do osmé třídy. Dnes jsme do školy nešli. Stojíme na zadní straně největšího kostela v Chebu před malým otvorem. Byl podobný těm jimž se házelo uhlí do sklepa.
Vánoce na krku
VÁNOCE NA KRKU
Co mi dáš letos k Ježíšku. Sám sebe jako dárekTísní tě šaty na bříškuBudeme šetřit na kočárek.
Pámbu mi jistě zvýší plataž zapálíme první svíčkuJak tě mám ale milovatVždyť už spím jenom na krajíčku
Tvé ruce hebcí pavoucipřipoutají mne k tvému tělua srdce buchar tlukoucípřehluší něžnou pastorelu
Polednic
Řehoní se dítko drze, učitelce v bledou líc,
ať se jenom úča vzteká, ví, že vlastně nesmí nic.
Učitelce v hlavě hučí, chvějí se jí kolena,
když tu v umučené lebce bleskne veršík Erbena.
Není soused jako soused
Já mám jen ty nejlepší zkušenosti. Bydlela nad námi dvanáctičlenná rodina, táta, máma, osm děcek a dvě vnoučata. Byli na tom zdravotně hodně špatně, takže nemohli chodit do práce a žili jen ze sociálních dávek. Myslím, že největší problém byl v tom, že byli značně nedoslýchaví, což se projevovalo tak, že i když byli v jedné místnosti, museli na sebe hlasitě křičet.
Historii píší vítězové
Historii píší vítězové.
Historikům je dovoleno to, co si ani bohové nemohou dovolit – překroutit i to co se již stalo. Pravda však vždy vyjde na povrch. Bohužel to trvá i mnoho desítek let.
Magnet na průšvih
Když bylo konečně vypátráno, jak ruští špioni Mat@Pat vyhodili na Moravě muniční sklad do povětří, připomněly se mi dvě úsměvné události z dob, kdy v našem státě tábořilo mnoho ruských vojáků.
Vyprávění, jak žena nevědomky způsobila režimu a Ruské armádě značné škody.
Hezká ženská, a ještě, když je to vaše manželka, to vyžaduje silné nervy. Chlapi ji na pokoji nenechají.
Smolíčku Pacholíčku, otevři nám svou světničku....
Systém MMF skutečně dokáže ukrýt před lidmi svou pravou tvář a to tak, že dnes je neskutečně těžké odhalit všechny souvislosti. Není to jednoduché, a tak se podíváme na činnost MMF - Trojky v Řecku i jinde.
Trojka nedělá nic jiného než že využívá banky a obyčejným (nebo normálním) lidem tahá peníze z kapes. Ten mechanizmus, kterým to dělá, není jednoduchý.
Viktor
Čech, pokud necestoval po Severní Americe, medvídka mývala může vidět jen v ZOO nebo ve filmu. Obyvatelé amerického kontinentu mají s tímto vejlupkem ale jiné zkušenosti. Často povalené polelnice a vše roztahané do okolí. Dokáží otevřít, pokud to není na zámek téměř vše co uvnitř voní k snědku.
Bella Coola II
Proti proudu říčky jsme se brodili, někdy i po pás, ve vodě. Střídali jsme břehy, přelézali, podlézali obrovské padlé stromy, jak jen nám prales dovolil. Říčka se množstvím lososů doslova vařila. Po čtyřech až pěti letech se vracejí do svého potoka či řeky, kde jejich život počal.
Bella Coola I
Telefon zvoní a zvoní. Vzhledem k tomu, že jen každý desátý patří mně, dělám hluchého.
„Máš telefon,“ křikla manželka ze zahrady, kam ji dnes vylákalo hřejivé podzimní slunce. „Volá Milan.
Rok 2035
Měl jsem hrozný sen, ocitl jsem se v roce 2035 v odpoledních hodinách na Václavském náměstí. Bylo téměř prázdné. Odhadl jsem počet lidí všeho všudy maximálně na stovku.
Co vše se odehrálo od roku 2020 do roku 2035 kdy v konečných číslech je na zeměkouli méně jak jedna miliarda obyvatel z původních více jak sedmi miliard a v Čechách pouze jeden milion.
Trochu statistiky
Nebezpečný vir z netopýra obrátil svět naruby. Nemluví se téměř o ničem jiném, ani biologové se nemohou shodnout. Ti co tvrdí že je vyroben uměle jsou v mediální nemilosti, o peticích několika tisíc lékařů jež mají jiný názor než hlavní mediální proud je ticho. Za jeden jediný rok je zázračně k dostání očkovací látka od několika výrobců a i dle cen si občan může vybrat, přesto že někteří biologové tvrdí, že vývoj bezpečné vakcíny trvá mnoho let.
Zázraky se dějí... III.
Červen skončil.
Většina koní byla na dva prázdninové měsíce přepravena vlakem do Karlových Varů. Mladší generace zaměstnanců se na tuto jízdu těšila. Vlak stavěl na každé mezi a když byla příležitost, vyběhli jsme z vagonů do zahrad natrhat si třešně.
Zázraky se dějí... II.
Druhý den ráno po vzpomínce na pohlavky jsem do stáje přišel úmyslně pozdě, v nejisté naději, že toho smetáka Japana vyfasuje na pucování Šviřák. Ten se na mě ale šklebil a viditelně rád informoval, že je po mně poptávka. Trenéra jsem zastihl u Čibuka, prohlížel pečlivě šlachy předních nohou.
„Dobré ráno pane mistr.
Zázraky se dějí, aneb příběh učně Josefa
Již druhý rok každé ráno zdolávám poklusem kilometr cesty z internátní školy pro jezdce z povolání do stáje dostihových koní trenéra Truhláře. V letních měsících běžím téměř vždy lehkou mlhou, kterou ranní slunce barví do bledě modra, a vzduch je prosycen pachem koňského hnoje. Na podzim peláším ke stáji ranními mrazíky, které v zápase s mlhou kouzlí na ještě zelené trávě stříbrné koberce. Po tréninkovém cvalu vystřeluje zadýchaným koním z nozder pára, a jemné chmýří na čumácích vypadá jako pocukrovaná bábovka.
Čtyři dohody se sebou samým.
Klidně bych ignoroval to, že se má jednat o staré Toltécké učení předávané po celá pokolení v utajení z obavy, aby nebylo zneužito k sobeckým účelům.
Podle mého názoru dohody k sobeckému účelu zneužít nejdou, neboť jejich obsah a poselství jdou zcela proti duchu sobeckosti a sebestřednosti. Obsah dohod je ale tak jasný, prostý a tak blízký modernímu člověku, že opravdu není třeba sáhodlouhého vysvětlování a bylo by je schopno pochopit i malé dítě jakoby prohlédnete, jak jednoduchý a prostý je náš myšlenkový svět a svět kolem nás.
První dohoda: Nehřešit slovem, mířit slovem přesně.
Ke kováři.
Kůň Míša za napadení kolegy kočího, jenž nerespektoval nápis "kouše kope" a za poškození jeho kožichu dostal špatnou známku z chování. Několik dní po této události jsem vycházel s obchodu, s plným košem vonícího chleba. Kontrolní pohled ke koním mi na několik vteřin sevřel krk jak oprátka. Před Míšou stála drobounká dívenka, hlavu v záklonu, zdvižená ručka s vytrčeným ukazováčkem se téměř dotýkala Míšova čumáku.
Pozor, kouše!
Celý prosinec vydatně sněžilo. Do Vánoc chybělo již jen několik dní a sněhová nadílka dávala zabrat koním i mně. Míša se zúrazu, který mu Myška nešťastnou náhodou při dovádění ve sněhu způsobil šroubem podkovy, rychle zotavil. Týden po úrazu jsem jej vyvedl ze stáje na krátkou procházku.
Porod
Sníh poletoval již od poloviny listopadu, ale větší nadílka přišla až začátkem prosince. Každé ráno jsem otevřel široká vrata chodby vedoucí ke stáji. Dnes jsem s potěšením pozoroval špičky smrků obtěžkané nočním sněžením a do růžova zbarvené ranním sluncem. Chalupy v údolí se ještě skrývají v namodralém mrazivém šeru, ale okna hotelu již zachytila první paprsky slunce a září do okolí diamantovým leskem.
Poslední šance
Vešel jsem do prostorné stáje, prosycené příjemným pachem koní. Dva mohutní tahouni pomalu otočili a hlavy a zvědavě si mě prohlíželi. Hnědák na pravé straně hlasitě frkal a zabušil nohou do dřevěných trámů podlahy. Předváděl skrytou energii osmi metráků svalnatého těla.
Příběh silvestrovský
Byli jsme oblečeni a připraveni odejít na Silvestrovskou párty. Zavolal jsem do taxislužby a objednal odvoz. Rozsvítil jsem noční světlo, zapnul telefonní záznamník, zakryl klec s andulkou a vylákal kočku na dvorek.
Taxík přijel.
Brigáda
Brigáda. vyprávění ze života.
S mým bratrem Jindřichem a plzeňským přítelem Mirkem jsme se v polovině ledna pokoušeli najít práci v horském středisku. Práci montéra, kterou jsem dělal z nutnosti, mě nebavila.
Jak jsem si zasloužil máslovku
Jak jsem si zasloužil máslovku
Dívám se na fotografie padesát let staré a vracím se ve vzpomínkách do oněch bezstarostných let: Psal se rok sedmdesát, bylo mi šestadvacet a dostal jsem povolávací rozkaz na vojenské cvičení do Plzně. Plzní jsem předtím pouze projížděl a věděl jsem, že zde vaří dobré pivo. Jen velice nerad jsem opouštěl město Lučenec, kde jsem nejen pracoval na stavbě tranzitního plynovodu, ale také zanechal půvabnou temperamentní blondýnku. Poslední noc jsme se vášnivě loučili, a když jsem usedl do vlaku, napadlo mě: Uvidím ji ještě.
Minulý rok byl těžký a ještě těžší nás čeká.
Právě uplynulý rok byl špatný a vyhlídky na ten další nejsou o nic lepší. Takhle to bylo celou dobu, ale myslím, že tak špatný rok, jako ten odcházející, jsme ještě nezažili. Hovořím z pohledu omezování osobních svobod, cenzury, pronásledování, utahování šroubů, vysávání radostí ze života, zkrátka kráčení do totality. Já nevím, jestli si to uvědomujete.
Bohouš
Život je spletitost neskutečných náhod, toto je jedna z nich.
Řinčení budíku mě nepříjemně probudilo. Bylo pět hodin ráno, polovina ledna v místnosti, kde jsem spal, bylo chladno. Posbíral jsem po paměti oblečení a rychle vyšel z pokojíku do sednice, kde bylo o poznání tepleji.
Teta Anna
Život je i shoda veselých a smutných náhod. Říká se tomu osud. Zde v tomto příběhu který se odehrál v padesátých letech vyprávím jak šťastná náhoda změnila neveselý osud rodiny.
Sedím na plochém kameni, lýtka mi lechtají teplé vlnky říčky Malše a chytám ryby.
Tibor Bihary
Tibor Bihary„Nutná účast na srazu Romů v Rokycanech“, uvedl, když žádal o opušťák. K posádce se vrátil s jednodenním zpožděním a téměř ukousnutým uchem, prý výsledek nedorozumění s manželkou. Hlavu měl ovázanou zářivě bílým fáčem. Rád vyprávěl.
Penzista Fanda
Když Fanda mohl opustit lidský pracovní úděl, “čest, zítra v šest”, odstěhoval do své rodné chalupy na Vysočině. Díky zlozvyku říkat, co si myslí, si pobyl v Jáchymovských dolech sedm dlouhých let. Humor v něm ale neušlapali, snad právě naopak. Fanda byl pro kdejakou taškařici a když si dal o sklenku navíc, tak bavil celou hospodu.
Bonanza
Život je plný zákrut, někdy veselých, jindy smutných. Příběh. který vyprávím, se stal v naší trempské osadě.
Jednoho červencového dne odcestovala má žena na pár dní navštívit sestru, protože ségra nabyla podezření, že jí Tonda zahýbá.
Kráska
Díky mému jednoduchému nápadu se mechanizmus tabulí při její přednášce zasekl. Tím jsem ji donutil v určitých momentech při psaní na tabuli přejít do dřepu či stát na špičkách jako baletka.
Sledoval jsem s příjemným uspokojením dokonalou linii kotníčků, lýtek a zvolna pokračoval výše. Chvilku jsem se zdržel u rozkošných dolíčků v podkolení.
Co nás čeká
Každá bouřka vyčistí nebe a zase přijde slunce
Jsem znechucen z toho, co se v posledních dnech děje. Světem se šíří
zákeřná nemoc. Už samotné diskuse, jestli je hodně nebo málo zákeřná,
jsou směšné. Je to nemoc a tečka.
Člověk - přítel psa?
Člověk – přítel psa.
Týden před mezinárodním mistrovstvím ve skocích na lyžích bylo v areálu Svatý Petr ve Špindlerově Mlýně sněhu poskrovnu. Správce stadionu nám, třem zaměstnancům změnil denní pracovní dobu na noční. Obsluhovali jsme zařízení na výrobu sněhu, jež pracovalo pouze když teplota klesla hluboko pod nulu.
Krb II (Kapitalismus v socialismu)
Krb II. (Kapitalismus v socialismu). Celý měsíc prosinec chumelilo jak z protržené selské peřiny. Sněžné pluhy vytvořily podél silnice téměř dvoumetrové bariéry sněhu, obyvatelstvo se z ospalé letargie deštivého podzimu začalo probouzet a připravovat na další zimní lyžařskou sezónu.
Krb
Krb. vyprávění ze života
Toulky po Krkonoších mě v komplikované situaci donutily požádat švagra a
mou sestru o střechu nad hlavou. Ochotně mi v jejich domě nabídli jednu z
místností, které v sezoně pronajímali turistům.
Podzimní odpoledne
PODZIMNÍ ODPOLEDNE - vyprávění z Kanady
Ve společné domácnosti s námi bydlí malý černý knírač Billy. Díky jeho přirozené touze být co nejvíce venku musíme každé odpoledne na dlouhou procházku. Omluvenkou je jen špatné počasí. Dnes to ale rozhodně na omluvenku není.
Honzík
Honzík
Kdysi dávno, velice dávno jsem pracoval na horském hotelu. Řev motorů se začal v horách rozléhat až o pár let později. Dovážel jsem s párem těžkých koní zavazadla hostů a proviant. Občas mě pomáhal domovník Honzík.
Lyžařská výprava
Lyžařská výprava - volné vyprávěníVěřím že není člověka, kterému se v minulosti alespoň jednou nestal větší či menší trapas. Většina z nás tyto průšvihy tají. Kdo by se chlubil. Je-li ale svědkem více lidí, těžko lze zabránit, aby se veselá historka nešířila všemi směry.
Trapas v cizině
Rychle jsem se vyléčil z jistoty, že potkat rodilého Čecha v severníAmerice, je málo pravděpodobné. Při jedné z procházek krásným městem Vancouver, jsem si nemohl nevšimnout ženy, která boj s časem již prohrávala. Ale nehodlala tuto válku vzdát. Neuváženě v mini-sukni, přestože již nebylo čím se pochlubit.
Fialka
Fialka Byl pátek. Šeříkem provoněné a sluncem prohřáté květnové odpoledne rušilo otevřenými okny pozornost studentů. Konečně očekávané řinčení školního zvonku.
Školu opouštěli všichni jako při vyhlášení leteckého poplachu.