Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sena kost
Autor
agáta5
Pro tenhle svět je míjení něco jako zpomalený film.
Díváš se na špičky bot - klapka.
Odhrneš vlasy z čela – klapka.
Selfíčko – klapka.
Proudění mobilů protahuje hlavní třídu,
za ním venčíš ušní lalůčky,
zpod nehtů špínu.
Je siesta volných minut,
na jazyku stroupek z oběda od mámy,
vteřina kachního křídla,
za rohem šelma vyškvařeného sádla,
pupík s piercingem,
a tvoje
áách, ze dne na dno, jak milé!
Levý roh polštáře je úzkoprsý.
půl tváře zakapává noční zákal.
V uchu ti zvoní hrana.
Slyším ji polykat.
Všechno se vším,
růžové pončo v rýžovém pudingu
i chleba s plísní na vyšívaném ubrusu.
Ano, to všechno mi připomíná osmdesátá léta.
Byli jsme blbí a taky bez košilky.
Na oknech visely oči,
uvnitř panenky další panenka,
mrkací
a ruce na drátku.
Večeře. Namazaný krajíc slídí po sardinkách.
Cibule prahne po něze.
Zatínej drápky, loupej,
Mazlíku, miláčku, zlatíčko…
Žaludkem procházíš,
zakryj si oči!
Z jablíčka vystoupila ukolébavka
na kost
hozenou psovi.
25 názorů
to jsem celá já.. běžnej život promítám do myšlenek... mám to nějak pospojovaný :) díky za zastavení a hlavně čtení
Trochu mi to připomíná to,čemu se kdysi říkalo,tuším polyekran : promítání více filmů(klipů) na několoik pláten současně. _ velmi charakteristické pro dnešní dobu. - Velmi velký tip !.
Proudění mobilů protahuje hlavní třídu, za ním venčíš ušní lalůčky, venku mínus sedm - nazula si jim malé papučky... :-) /***
janry, dej pokoj :) dikes
hugí, jj, teď v tom mrazu kapku ostřejší :)))))
Hugo Ramon
18. 01. 2017Agíšku, venčení ušních lalůčků je pošušňáníčko :-)))
zahrab, overe, zahrab .. na potom je fajn :))
díky za čtení... si jen hraju se slovy a strašně se mi to líbí :)
našel jsem spoustu vlastních pocitů...jen to tak nesvedu...kost zahrabu na potom...oslovilo*
Evženie Brambůrková
17. 01. 2017Opět nějaké nové a neotřelé obrazy. Super. /T
Karpatský knihomoľ
17. 01. 2017Také načretie do hlbokých vôd a hľa, v sieťke uviazli chleba z plísní, stroupek z oběda na jazyku. Pozerám ti cez plece a obdivujem namazaný krajíc sliediaci po sardinkách a iné cennosti.
bobane, škoda dobrýho člověka :) píšu pro radost a že je to placaté? hihi , no nejspíš jo, bohatýrský časy mám za sebou
všem dikes za čtení, lnice, pane čau, kvíčalko milená, jarub, čudlo ...
Ještě na sobě budeš muset trochu zapracovat - je to trochu placaté, bez výrazných momentů. Máš na víc, ale ten potenciál asi nikdy nenaplníš. Škoda.
Láska zajisté prochází....hmmm...cibule, sardinky --agi ! To bude (s)mrdutka....
Adriana Bártová
17. 01. 2017o zmaru? není třeba být patetický, i když já možná taky jsem...
Adriana Bártová
17. 01. 2017moc tomu nerozumím, ale poslední sloka je dokonalá, takže T*