Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Monology mezi dialogy

Výběr: egil, a2a2a, Elizabeta, Můra73

23. 03. 2017

2877

Autor

lucie.médea.

Monology mezi dialogy

epizoda a)

namalovala jsem prstem na obloze dveře

vylilo se modré světlo

s myšlenkou na tebe

už ani nevím proč, ale chtěla teplou dlaní umlčet čas

proměny klopýtaly z polštáře

a já zaslechla

samotného tvůrce ve varné konvici

a ty mě milostivě utopíš

šálkem čaje

bereš na sebe podobu ajznboňáka s píšťalou

denně jedno hvízdnutí před snídaní

tvrdíš ve vzácném okamžiku

natvrdlém jak beton

že prostřený stůl není heroismus

a polibek chutná jako nekrásnější slovo

v podchodu

otevírá dech za zvuku trhnutí zipu

lásko, tady nemůžeš malovat bez souvislosti!

tady jsi se snídaní v posteli

jiná postel, jiný mrav, jiná myšlenka pro zahřátí

a taky zapřažené pyžamo

vydává se až na samotný konec kuchyně

jen moje kůže zůstává stále stejná

táhne steskem usouženou noblesu

té druhé

lžičkou promíchá špatně nařízený budík

v čaji na příděl

právě se ti po nose

svezla ospalka, je tak nepatřičná, z půlky nevinnost

slyšíš? stačí přiložit ucho na výraz mé tváře

a ucítíš

jsem pružná a přítulná, nakažená tvým potem

jenom občas nesprávně fungující tep

ale to se poddá

každá příležitostná buňka tvého těla

prochází mi mezi žebry, jen to prsty nahmátnout

mohla bys mi zanechat své jméno

a záznam příchozích hovorů

mluvit ke mně se srozumitelným přízvukem?

epizoda b)

už si zase škrábeš vyrážku

měla jsem to tušit, leží to ve vzduchu jako zaseknutý prach

mezi domy a dlouho utajovaným vztahem,

vypadá to na vlhký déšť

už zase slyším šelestit černé negližé

v rozích pokoje

značkuješ si teritorium s neochvějnou mírností

až se mi z tebe chce posadit do křesla a mlčky bagatelizovat

ale pokaždé, když do tebe nahlédnu, z očí do očí,

vyrveš se mi mezi žebry

pod peřinou

trhneš sebou a zacpeš mi ústa cigaretovým kouřem

s ohrnutým horním rtem

celou mě do mužských dlaní oblékáš

strništěm zdrsníš hmat

(mlčím a kladu ti pod nohy pastičky

až se mi samým blažením rozšiřují zorničky)

ach, ještě pořád sis nezvykla

vždyť jsou to pořád jedny a tytéž závorky

rozeberu tě do poslední kůstky a zase vrstvenou módou složím

složím v malou úhlednou výčitku

možná tě chápu víc, než si kdy vymyslím

přesto stále mlčím na každé autobusové zastávce

anonymní svědek

se stokrát oholenou pokožkou

jenom druhá tvář do toho milence hlasem

ne, nejsem zlá

podívej, už jsem zase drahoušek z poloviny růženín

v posteli už se zase opakuje důvěrnost

přitisknu tě k sobě,

uhladím

vrátím si ruce, slova, vysypu popelník na hlavu

ležíme vedle sebe a já otráveně zívám, ty si cumláš prst

tak už odejdi

a řekni to

řekni mými ústy

už je ti lépe, děvče?

15 názorů

CHT

14. 04. 2019

Dát tip

Nechce se mi nenapsat nic mnoha slovy. Nechce se mi opakovat opakovatelné, naopak, chce se mi neopakovat neopakovatelné a ....to nejde.

Takže jak z toho ven? No přece z toho dovnitř!! A co když vevnitř není Nic? Ale to je právě to Nejvyšší Umění, řekl Mistr Sun, protože Nic=všechno a kdo to neví,....ten to neví. Protože když Jeho Veličenstvo Čtenář vevnitř má....nemá co je třeba, nepomůže ani svěcená. Zato mně tenhle výpravčí Vodička pomohlo otřít si parůžek, Herr Ditie....

Morticia Adams

08. 09. 2017

Dát tip

Spousta zajímavých obratů -líbí.

LGarra

24. 05. 2017

Dát tip

Tak to je čistá krása.

Čudla

01. 05. 2017

Dát tip

Krásné /*

Debraket

26. 04. 2017

Dát tip

tak tohle jo, diky za rady .)

4U

13. 04. 2017

Dát tip

líbí *

lucie.médea.

03. 04. 2017

Dát tip

Lnice: dodatečně děkuji za všechna tvá čtení a za ;)

lucie.médea.

03. 04. 2017

Dát tip

Jiří, děkuji, moc si toho vážím…

a2a2a

31. 03. 2017

Dát tip

Už dávno patřím k ctitelům tvé poezie, která je nejen ozdobou Písmáka, ale zejména inspirativní ukázkou, jak psát srozumitelně a současně neotřelým poeticky vřelým jazykem o všedních záležitostech života, přičemž je nevypočítáváš, ale odhaluješ jejich vnitřní labyrint s citlivostí, která povzbuzuje čtenáře ke spoluúčasti.