Sluha dvou pánů

Konečně, slyšeli jste už někdy rockový hit We are the champions zahraný naživo houslistou, harmonikářem a vozembouchistou jako valčík?

Tak toto mohl být opravdu zajímavý zážitek. Škoda, že mi unikl :-)

i ja dúfam, Květoni...i keď mi chýba stará dobrá zostava s pani Kolníkovou,  Milanom Markovičom a ďalšími...

čítam si Tvoje super zápisky z dovolenky,  smejem sa tak, že  sa zobudila mačka  vedľa mňa a znechutene odkráčala...asi som mala čítať nahlas...:)

i ja dúfam, Květoni...i keď mi chýba stará dobrá zostava s pani Kolníkovou,  Milanom Markovičom a ďalšími...

čítam si Tvoje super zápisky z dovolenky,  smejem sa tak, že  sa zobudila mačka  vedľa mňa a znechutene odkráčala...asi som mala čítať nahlas...:)

Radošinské naivné divadlo? Skvělá volba! Doufám, že mají laťku nasazenou stále dost vysoko.

musím sa pridať k povzdychom - priďaleko k Vám... inak by som určite sedela v prvom rade...a nie raz...

dnes idem na Radošinské naivné divadlo, to je trošku iná parketa, verím, že naberiem trošku pozitivizmu do upršaného dňa

 

~~Nekritická kritika? To zní jako laskavý mordýř nebo neúprosný dobrodinec.

Připouštím, že konvence žánru komedie dell´arte si žádá, aby představení bylo spontánní a schopné pružně se přizpůsobit době, místu a reakcím diváků. Jsem si jistý, že Goldoni do původního textu nezařadil kolečkové brusle, hokejové dresy, textové zprávy z mobilního telefonu jenom proto, že v sedmnáctém století nedokázal správně odhadnout směr herecké evoluce. Ano, hranice mezi normálním a šokujícím se stále posouvá a současný divák, zocelený myriádami telenovel, je ochoten tolerovat stále odvážnější výstřednosti.

A konečně i leckterý umělec, kdyby uměl řádně kritizovat, měl schopnost analýzy, sarkasmu a disponoval zdravou dávkou nevraživosti, praštil by s trapným herectvím a šel by kritizovat. Jenže umělec je coby kritik neschopný břídil a tak mu nezbude, než tajtrlíkovat a válet se po jevišti, a dělat si špumprnákle z laskavých diváků – jeho chlebodárců. Nic proti, když se jim to líbí, že.

Já si zase ponechám právo opovážlivě vynášet soudy a šířit své uměnovědné názory způsobem, který se líbí mně.

.))

Málokdy jsou tvé kritiky na divadelní předtsvení pozitivní, tato se tomu už trochu blíží. Chtěla bych vědět, co by to muselo být, aby tvá kritika byla opravdu nekritická a kus bys neskrývaně pochválil. Mě se to představení líbilo. Herci si to užívali a bavili se společně s publikem. Scéna na kolečkových bruslích byla podle mého názoru náročná a perfektně zvládnutá.

Jak už bylo řečeno, drobné nedostatky nemohou zkazit celkový dojem z velmi dobrého představení, u kterého se člověk směje, a pokud jste se zasmáli i mé recenzi, považuji těch 270 korun za lístek za dobře vynaloženou investici.

Dobrá recenze :-) Pobavila, zaujala, nalákala. A tahle věta

...kdybyste na představení vzali maminku, mohli byste se smát nahlas jen polovině šprýmů...

mě přiměla zasmát se nahlas. Tip.

Hezká a zajímavá recenze *

No, já zase shlédla v Praze ve Stavovském divadle Spalovače mrtvol. Kdybych nečetla knihu Ladislava Fukse  a neviděla film s vynikajícím výkonem Hrušínského v hlavní roli, vůbec bych nepochopila, o co jde. Herci se plazili se po podlaze, nosili části soch - občas se všichni - asi 10 osob válelo na jediné hromadě, jeden na druhém a podlézali si pod nohama. Vydávali neartikulované výkřiky a zhnusený divák netrpělivě čekal, kdy konečně na jeviště vtrhnou ošetřovatelé z blázince a scénu vyklidí. Odejít se nedalo, pro jistotu nebyla žádná přestávka.Nevkusná parafráze - a přitom jde o velmi závažnou věc, jak lze slabého člověka s malou sebedůvěrou zmanipulovat až do fanatismu a zločinu... Je mi líto, co se děje u nás s činohrou.

u nás v Mostě nádherně stvárnil hlavní roli sluhy Jirka Kraus. Neuvěřitelný komik. Šla jsem na to nakonec ještě jednou, protože mi to nešlo do hlavy :) a jeho improvizace v některých pasážích nemá chybu... tento kousek je opravdu inspirativní pro řadu herců :)

velmi na mě zapůsobila taky hra Sousedka s Vaculíkem a Hankou Seidlovou. super věc a doporučuju všem

Moc pěkně napsané. Takové neutrální a to já potřebuji. Já totiž chodím občas docela ráda do kina. A když si vyberu nějaký film a někde se na mě na internetu vyhrne na ten film recenze, tak mám pak velký problém, když je ta recenze moc černobílá. Většinou to mám tak, že když je recenze špatná, a mě přesto neodradí, tak se mi ten film leckdy líbí. No a když ten film všude chválej až do nebes, já odcházím z kina leckdy tak trochu zklamaná. Proto mi vyhovuje recente, která ve mně vzbudí spíš zvědavost. A to ta Tvá je. Jen to mám trochu z ruky. Tak si o blechách můžu nechat jen zdát...***

Já za ten počítač nemohu. :-)

Evženie - chápu, opakování je matkou moudrosti.

Pan Donutil by zřejmě mohl i závidět. Pěkně napsané. Šla bych na to. /T

Pan Donutil by zřejmě mohl i závidět. Pěkně napsané. Šla bych na to. /T

Pro divadlo mám zcela mimořádnou slabost. A tvůj vtípek s donucením v předposlední větě mne hodně pobavil.

Gora - díky za zastavení. Já občas potřebuji provětrat sako, tak navštěvuji kulturu. No, dělá mi to radost, pokud si to můžu dovolit.

 

Kočkodane, na zkušenosti s Montenegerským hotelem si ještě týden počkáš, ale bude to stát za to.

I když je to plné blech, přesto tě nikde nebudu drbat. Já jsem si podle názvu první okamžik myslel, že budeš psát o tvých a manželčiných zkušenostech se servisem v černohorském hotelu.

Škoda, že je to tak daleko...díky, Květoni, za humorně napsanou recenzi divadelního představení, moc ráda jsem četla.