zpráva z konce světa

Cesty inspirace jsou někdy nevyzpytatelné.

tak to mě těší, že jsem inspirativní

Ted' jsem pokusila jednoho japoonského malíře přeložit. (je to v haikárně)Vlastně mi k tomu dodal odvahu tenhle náš rozhovor. Člověku se pořád v hlavě ledacos mele.

Chaloupka... tie naše chaloupky! Čo nestavajú panelákové chaloupky, nech sa tam vojdú všetci?

:) prej nejhorší :))) 

Nejhorší na tom je,že je to opravdu tak,jak říkáš. Jde ale o to,jak přesně tu skutečnost zachytíš. - Japonský malíř načrtne několika tahy vážku na leknínu.- Bud' je ta lehkost od malička v něm a nebo se té lehkosti ruka učila padesát let a on ,až ted' na stará kolena se stal "skutečným malířem".

:) to je hrozně lehký... píchneš se o růži, nad hlavou ti letí letadlo a už to jede :) jako namydlený blesk

Před chvilkou jsme se bavily o lehkosti psaní a improvizaci. Některé tvoje básničky vidím jako suverénní kresby štetcem,jako akvarely přesně načtrnuté několika tahy. Tohle neumím a nebo se mi to povede jen velmi zřídka. Tip.

na konci světa je chaloupka a v tý já bydlím... a věř, že cítím, víc než včera :))) díky za zastavení

Koniec sveta je vtedy, keď už nič necítime. Tŕň za nechtom nás prebúdza k životu, tak to musí byť.

díky za čtení :)

klucí, neděste mě těmi komentáři jo? :))))

Pozorovat hvězdy je vždycky bolestné, pokud vypnou světelný smog

něžná melancholie ti kape z prstu :-) a vůbec nejsi umělá Agáto, naopak přirozená v každým cípu svýho těla ;-)

Je to zvláštní. Začínám do tvých veršů vnikat. Mám pocit naplnění smyslu života, i když v osamnění tvého konce světa. Verš ti jde rovnou z duše, bez přetvářky, bez příkras. Díky.

/*

Aha, tak to už chápu.

já bydlím na konci světa a teď jsem měla týden dovolenou a prostě mi to tak přišlo... naordinovala jsem si samotu, zamkla na tisíc západů vrata ... stříhala růže (proto ten pochrooumanej ukazovák), pletla košíky, stříhala trávník, natírala plot... no prostě na konci světa :))) mýho

Z konce tvého světa?

díky všem za čtení :)

kvaji, nejde to, protože báseň je z konce světa :)  mýho :))

První a poslední se mi líbí moc. Ty jsou neotřelé a s bezvadnými obrazy. Nešlo by vymyslet jiný název? Tento se mi zdá zbytečně bombastický na takovou subtilní poezii.

ale áno

Vůbec to nemáte vy umělci lehký. Ale aspoň se někdy z toho nespavýho vymýšlení něco dozvíme i my.

Já vím, že nejsem umělec:-), nohama jsem svázána se zemí:-)

tak to ti upřímně závidím... my umělci ještě tvoříme v hlavě nový věci a vymýšlíme kraviny :))  

Já spím, jen se dotknu postele...Krásné!

jsem ráda, že se vám líbí... jj, nespavost je mrcha,to si člověk představuje věcí :)) 

celé skvelé, hra na spaní je božia