Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVěnováno
14. 04. 2002
11
0
1764
Autor
Merlita
Bílá růže padá do temnoty –
Další …
Další!
Ne, všechny ne…
Jednu jsem si schovala….
Velká drzost…
Za tvýma očima zašel měsíc...
Chci se do nich dívat –
Vidět svět a tebe,
Živote!
Za tvýma očima mi zašlo slunce…
Tvůj hlas se rozplývá ve větru,
Jako ozvěna
Života.
Za svýma očima jsi mi zašel Ty,
Chci se tě dotknout,
Má věčnosti
Okamžiku!
Za mýma očima ti nezašla hvězda…
Teď ti ji dávám, bez motliteb -
Má bolesti
Ztrát!
Ne, půjdeme spolu…
Jedinou cestou, která zbyla,
Závistí vzpomínek!
Má bílá růže nepadá do temnoty….
Jako ty další…
mitrilka:
Copak ti nesedí? Bylo to psáno pár měsíců po nejsmutnější události v mém dosavadním životě.
cup_of_tea
17. 10. 2002
Merlito, je to krásnější než jsem si představoval. A Ty o své tvorbě mluvíš tak skromně. Nemístně skromně!
Tip
Ďakujem ti, Peter!!! Děkuji ti za tu velkou poctu pochvaly:o)
Gracias Reistline, jsem moc ráda právě za ten jeden :o)
Díky
cosmosphereX
17. 04. 2002
Opravdu, Ami? Od tebe mě to moc teší :o) Díky, umíš vycítit...
Asta: Já vím, nic světoborného, nestojí za mnoho, ale pro mě je důležité, Ami to ví, zná okolnosti vzniku. Díky za tvůj názor
A nakonec tobě, Bacile, merci :o)
Krasa... v tech radcich je toho tolik... nejlepsi dilko ktere jsem od tebe cetla !*********