o čem mlčí hrnek

Úvodní rzojímání nad kusem keramiky mě málem odradilo a až po mírně zrychleném  dočtení těch dvou stran mi dochází, že jsou jen jakýmsi prologem.  Ten "zbytek", tedy vlastní text, má ovšem svou náladu a tou úvahou  "bylo - bude" najednou ten kus zkamenělé hlíny dostává úplně nový rozměr,  než je nádoba na poživatiny.  Tip.  

apropó stříháš nový film? To mě zajímá ...

Pochopil jsem to správně, děkuju ti.

.. vidíš, já tohle vykání nahoře myslela, jakože si vás všechny představuju... ne jen tebe... :)))  to písmenkování je někdy tak nedokonalé :)

když tykat, tak tykat... pak si člověk připadá jako mezi svýma :)

Agáto, chodím sem velmi rád posedět u monitoru a usmívat se. Občas mi to zapálí a něco vyplodím. Vykání moc nerad, ale když to jinak nejde, tak to beru od srdce a je mi fajn. Jen mít více času. Myslel jsem, že po poledni života se to zlepší a ono je to ještě horší. Nikdy jsem tolik nenadával a nebyl tak sprostý, jako teď, když třeba stříhám nový film. Ono je to podobné, jako když básník češe rým a hlídá obsah svými slovy. Díky za tvá díla a dílka.

tak to jsem moc ráda.. já mám v práci takovýho žlutýho kanárka - na něm je "osobnost roste s věkem" , dostala jsem ho od přátel k padesátinám.. je akorát na první kafe, žádnej velkej krasavec, ale zvyk je železná košile :) 

díky Přemku za zastávku... já si vás vždycky představuju, jak sedíte u monitoru, čtete a usmíváte se...

Ani nevíte jak je milé sem k vám přisednout a poslouchat (číst), při kafíčku z bucláčku po dědovi vy básníci a básnířky. Děkuji vám.

:))) kvíčalko

Tolik krásného o zdánlivě obyčejném předmětu...

Můj oblíbený hrnek nesmí do myčky, aby z něj neslezly růžičky... okraj má okousaný a otlučený, ale je po mé babičce a dokud z něj nebude hromádka střepů, za nic ho nevyměním.

Fascinuje mne práce s hlínou, kdy z kusu mrtvé hmoty díky lidským rukám najednou povstane tu užitečný předmět do domácnosti, tu milá blbůstka dávající radost, tu umělecké dílo. Mně bohužel bylo výtvarné nadání odepřeno a vrcholem mé výtvarné tvorby jsou technické výkresy...

I já jsem potěšen, že smím být jedním z těch, kterým jsi udělala radost :-)

Ag, Ga. Děkuji Vám za slova ! Vy mé radůstky poetický.

sakrbléé, už se nemůžu dočkat... jakej bude... to si dej záležet tedy :) jsem zvědavá, co tě osloví a jestli se trefíš :)  zkus ho poslouchat, jestli ti něco poví... třeba ... kvíčaloooo, jak bude u agáty?  :))

ty odstupitelko :)

kvíčalko, nemusíš, visí na plotě a kouká na mě pokaždý, když otevřu dveře do zahrady...  a mám náhradní přece, úplně stejnej (dvojče)

děkuju za čtení moje milá a že ses ukázala taky :) už jsem tě vyhlížela

jsem ho dala do prologu Karla jednoho šikovnýho... to je symbióza, to je radost... :)

toto je to najkrajšie, čo som čítala od Káju, tak hviezdička aj pre neho*

jééé, Kájo, tos mi udělal radost, ani nevíš jakou...  z jícnu chrlit černou kávu.. sakrbléééé to je tak přesně pro mě :)

všem moc´děkuju, že jste četli, mám velkou radost

Je to moc krásné. /T

To jsou parády jak z hitparády. Gratulka, Agáto!!

Jako zamilovaný bucláček jsem Ti napsal Poetlieben. To abych naštval žárlivého Kočkodána.

Mé srdce hrouda hlíny

tělo sis nahmatala v očích

vytoč mě do padedé 

zaskoč žárem k srdci... málem

tísíce krát až do střepu

tvými prsty sevřen

chci mít chladné ouško našeptané

z  jícnu chrlit černou kávu

nebo opar vůní tee 

v zimě nahých lip.

...*

Ostatní to řekli i za mne. Jsem nadšená, moc krásně napsáno!********

Ono se nesmí, Jano, nic uspěchat, ať to stojí za to. Tak žádný kvalt. Rád ale o tvém plánu čtu.

:)) jj, doma .. ještě vložím báseň... nebudou přece všichni ostatní opěvovat a já nic ... vložila jsem báseň takovou milou lehkou od Duchka

a napíšu agátovskou :)    a jinak doporučuju přečíst si od něj celé jeho povídání - o čem mlčí hrnek, je to moc krásnéé

ještě jedna keramická píseň...od Ebenů...:o)

ani nemusíš psát, že si ji pustíš až doma...:o)

goro, jsem tě přehlídla, díky :)

revírníku tak to mě těší... připravuju takové povídání prošpikované básněmi.. tak snad to jednou dokončím a někomu s tím udělám radost... vzpomínkové keramičení tak nějak... ale je to opravdu ve hvězdách, mám toho tolik na práci ještě :)

děkuju

Takové vyznání ke své srdcové záležitosti, k svému milovanému povolání, to bych četl dál a dál, pro měs to ostrouhávat nemusela. Je radost tě slovo za slovem sledovat a skoro být při tom, jak ti roste hrnek pod rukama. Krásně napsáno.

kočko, jestli tě uklidní  - trpíme všichni...  a neboj, dávám tomu hrnku jen takový malý pusinky, ty velký zbydou pro tebe :))

Agáto, to je "výhoda" rukodělné kreativity...něco zůstává. I kdyby napořád padnul Písmák,:-) - tvé hrnky a další se uchová a bude přinášet užitek a radost.

o čem zpívá hrnek...

já díky Aleši :)

chtěla jsem se víc rozepsat, ale zase si říkám, že našinci moc dlouhá dílka a navíc o keramice, nemusí, tak jsem to trošku ostrouhala :) pro milého čtenáře, aby netrpěl :)))

doufám, že jednou budou moje výrobky jako televize.. v každém domku hihi

...Jemu patří můj první ranní pohled. Jeho políbím jako prvního. Stárneme spolu…

celé je to parádní, i s tím přesahem do pravěku i do budoucnosti...jsem rád, že patřím mezi obdarované...