Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJosef Seidel
Autor
Gora
Fotoateliér Josefa Seidela u nás v Českém Krumlově rozhodně stojí za to navštívit. Síla fotografií, shromaždovaných několik desetiletí Seidelem a jeho nejstarším synem vypovídá o životě na Šumavě víc, než se dá vyjádřit pouhým slovem. Na tuto významnou českokrumlovskou osobnost, dodnes ne zcela doceněnou, při dnešním Tématickém dni padla moje volba, a myslím, že právem, jak uvidíte z dalších vět…
Josef Seidel, původně pocházel z Děčína, narodil se v chudé rodině sudetských Němců, a sice 2.10.1859. Jeho otec byl brusičem v místní sklárně, Josef se však vyučil fotografem. Po vyučení sbíral zkušenosti po celém Rakousko - Uhersku jako fotografický pomocník. Roku 1888 přišel do Českého Krumlova a nastoupil do ateliéru tragicky zemřelého fotografa. Ten od vdovy po čase odkoupil.
Profesně se v té době věnoval zejména portrétnímu žánru, tzv. společenské fotografii. Fotil i Český Krumlov a okolí. Byl si však vědom, že je třeba hledat další pole působnosti tak, aby mu fotografování poskytovalo stálý příjem bez ohledu na roční období nebo umístění jeho ateliéru. Začal se tedy po roce 1901 intenzivněji soustředit na fotografování šumavské krajiny a jejích obyvatel. Putoval obvykle pěšky, někdy na bicyklu, v zimě na lyžích. Až o několik let později na motocyklu z. Laurin - Klement podnikal výpravy nejen na celou Šumavu, ale i do Novohradských hor. Byl okolím pokládán za průkopníka motorismu a lyžování.
Při svých cestách fotil hlavně obyvatele vesnic a samot. Velký věhlas Seidelovi přinesly pohlednice, které vydal ve svém nově založeném nakladatelství. Pohledy s motivy šumavské přírody – ze Špičáku, šumavských jezer byly charakteristické tím, že řada z nich měla vkopírovánu signaturu autora a stručný popisný text.
Dařilo se mu i v soukromém životě. V šestačtyřiceti se oženil a začal stavět nový dům s ateliérem v Linecké ulici. Dům je ojedinělá kulturní a technická památka, dochovaná včetně obrovského archivu exponovaných fotografických negativů a původního fotografického vybavení. V letech 2006-2008 prošel nákladnou rekonstrukcí a v červnu 2008 byl otevřen jako stálá expozice a muzeum. Josef Seidel byl celý profesní život velký experimentátor a jeho fotografie se vyznačují vysokou kvalitou provedení. Patřil k prvním průkopníkům, kteří u nás začali s barevnými fotografiemi pomocí autochromu. Fotografií tzv. Krumlovské madony ( 14.století – autor Mistr Krumlovské madony) ji objevil pro kulturní svět. Plastika je umístěna v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni.
21. října 1935 ve svých 76 letech Josef Seidel náhle umírá. Do roku 1949 pokračoval ve fotografické činnosti jeho syn František.
Na tvorbu Jos.Seidela navazují také studenti Jihočeské univerzity. Vyhledávají a prezentují dnes již neexistující tvář konkrétních míst na Šumavě, které v průběhu historie nejprve obydleli a po čase opustili lidé. Zmizelé vesnice a samoty v projektu Historické album pomáhají dokumentovat také fotografie Josefa Seidela, českokrumlovského živnostníka.
Teprve s postupnou rekonstrukcí či spíše záchranou vyvlastněného fotoateliéru se podařilo vrátit jeho jménu alespoň částečně takový věhlas, který šumavskému fotografovi právem náleží. Od prosince 2016 nazvaly České dráhy jménem Josef Seidel nově zavedený expresní vlak spojující Prahu a Český Krumlov, kterým při svém „toulání“ přijíždějí turisté hledat historické stopy a souvislosti v jednom z našich nejkrásnějších měst.
28 názorů
Redakce prózy
01. 07. 2019Ke Dni toulek /Tématické dny vyhlášené Redakcí prózy/ se tento příspěvek umístil na prvním místě. Redakce děkuje za ůčast všem autorům...
Dal bych ještě jeden tip za tu fotku, ale nemám na to gebird...
Dobrá...
Děti v pozadí jako kdyby měly stejně důležitou roli jako ty v popředí. Fakt hrozně zajímavé a to pozadí k tomu.
Manželka pracuje v Brandýse nad Orlicí. Je tam dům nějakého skauta, protože tam jsou všude ohromné samorosty, a na brance domu má hrozně starou fotografii. Ve dvoře je asi pět malých, asi šestiletých dětí s hudebními nástroji, s nimi starý pán a hrají. Hrozně rád tamtudy chodím, ta fotka mě fascinuje. Kdybych byl zpěvák, dal bych ji na obal desky.
Karle, díky, a kousek odtud bydlíme...jsem taky ráda, že jsem právě tuhle fotku v těch Seidelových objevila:-)
Jardo, zkusila jsem okopírovat fotku ze čtvrti, kde nyní bydlím, jmenuje se Plešivec - v Č.K. Seidel k ní poznamenal, že na Plešivci vždy bydleli chudí lidé...
zeledo, je to opravdu škoda, že nemůžete se ženou přijet - tak aspoň odkaz napoví :-) a děkuju.
Jani, děkuju, že sis dala tu práci... odkaz jsem ještě přidala do anotace, moc ti děkuji... ráda se podívám, i když jsem ten Seidelův dům navštívila:-)
Moc pěkně napsaná pozvánka. Jen škoda, že si návštěvu toho krásného města nemohu zopáknout. Nemocná žena a moje špatné srdce už mě z Litoměřic nepustí. Alespoň se mrknu na fotogalerii.
Jani, tedy to je opravdu životní dílo ty fotografie! Je to nejen historie, ale i působivá atmosféra. Moc děkuji, že jsi uvedla ten odkaz.
Gora - dík za avi - zajímavé a přínosné...
Irenko, děkuji za pěkný medailonek. Našla jsem si jeho krásné fotografie na internetu a přidávám odkaz na celou galerii. Je dlouhý, snad se vám zkopírováním otevře (bohužel ho neumím napsat tak, aby se otevřel ihned kliknutím). TIP
https://www.google.com/search?q=josef+seidel+fotograf&client=firefox-b-d&channel=trow&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwi9oJXHxO3iAhWEbVAKHexSB-cQ_AUIECgB&biw=1233&bih=548
Rozhodně to je dobrý nápad. Pro poučení nás, kdo o Seidelovi víme málo nebo nic.
Jardo, je to příspěvek do nové soutěže pro prozaiky - a vidíš, fotka mne nenapadla...díky moc!
Je to okrajové téma pro Písmák, ale patří sem - bezesporu. Je škoda, že není medailonek doprovozen reprodukcí nějaké hezké fotografie - zvyšuje to přitažlivost tématu. I tak tip *
Díky, Renato, je pravda, že na Seidela jsem pomyslela hned, když jsem vybírala podle tématu - s tím, že by neškodilo zmínit se o této osobnosti na Písmáku :-)
Ireno, opravdu ten správný tulák, který nám zdokumentoval šumavskou minulost. A navíc inspiroval k toulání na čemkoli i další lidi. :-)
Moc hezký tematický příspěvek.