Křtiny

Kočkodane, dík, a slovo střípek bych používala s velkou opatrností, aby ses nedostal do řečí:-)

Ta první verze se mi teda líbila víc.

Díky, zázname.

Taky nevím, oč jde, a sprostá být nehodlám:_)

Jako celoživotní čtenářka mám v sobě mnoho načtených slov, občas mi vytanou, ale už nevím, odkud přesně pocházejí, místo mozku bych musela mít počítač, abych vše věděla naprosto přesně. Pokud někoho cituji, např. v anotaci,vždy napíšu zdroj.

Marcela: Tak já nevím. Buď je ta shoda názvů náhoda, jak tu říká i Gora, a u názvu Střípky by mě to vůbec nepřekvapovalo. Nebo jí nevěříš a myslíš si, že ti to „sebrala“ a že ti to nechce přiznat, a to je potom neřešitelné. Spíš mě zaráží, proč si tak chránit název Střípky. Navíc tu píšeš, že v případě vydání bys uvažovala „o něčem  originálnějším“, evidentně víš, že se to dost používá. Taky píšeš, že Gořin název je Gořina věc. A že ti jen přijde divný, že ho použila. No – kdyby sis fakt myslela, že je to její věc, tak se nad tím nebudeš pozastavovat a nepřijde ti to divný. Nevím samozřejmě, o co mezi vámi jde, jen jsem chtěl říct, že mi nedává smysl chytat se banalit jako „použila můj název“.

A k tomu vymysli taky něco co bude původní a jenTvoje, to je celkem nereálné. Když si vezmeš, že všichni v podstatě od narození čerpáme z okolí, že nedokážeme rozlišit, co je převzatý a co původní a jestli to není tak promísené, že je nesmysl zkoušet mezi tím rozlišovat, ale spíš s tou směsí nějak kreativně zkoušet pracovat... Takže nic vlastně není „původní a jen tvoje“. Zároveň právě to, co všechno a jak tě ovlivňovalo a jak se to mění časem, je „původní a jen tvoje“. Kdo chce, může si klidně do svýho psaní zakomponovávat útržky cizích textů nebo různé jiné odkazy, je to běžná a legitimní součást nejen literatury...

Jardo, raději mne k nikomu nepřirovnávej, než mne někdo nařkne, že jsem opisovala od Seiferta:-)))) /viz předchozí diskuse/.

Díky, potěšilo.

Irenko - neobyčejně zdařilá - to je poezie  jak mámino pohlazení - dodnes si ho pamatuju, i když poslední jsem dostal před třiceti léty...  je to zaková tvá osobitá Seifertovina...***

Jani, děkuju, jsem ráda, že se ti líbí...

Díky za názor, Dělnický:-)

Moc pěkná báseň :-)))  TIP

Karle,díky.

Marcelo, pokud vím, Irena tohle slovo, střep - střípek - střípky, používala běžně již dávno před touhle básní. Je to její oblíbený výraz, na tom přeci není nic špatného. Obvinění nevěřím.

Marcela K.:

Tak vidíš. A jestli jo, bude to fajn knížka. 

Já taky nelžu. Mrzí mne, že z mých věcí necítíš, že jsem to já, i když zatím nemám úplně poznatelný rukopis / jak bylo vidět v soutěži, nejspíš mne nikdo nepoznal/ a "vyrovnané" psaní.

Goro, to co píšu, myslím zcela vážně. 

Nebudu ti sem nic překopírovávat. Já nelžu.

Silene, vím, že o mých Střípcích víš. Umím si to zobrazit - kdo a kdy mě navštívil a tipoval - bytˇbez komentáře.

 Nejde v podstatě vůbec o nic, že. Pokud jednou moje Střípky vyjdou knižně(nabídku jsem dostala už dávno), budu vymýšlet patrně originálnější název... 

 Nevěřím, že to, co jsi napsala, myslíš vážně.

 Pokud ano, je to hodně smutné.

 O tvé rady co a jak mám psát, opravdu nestojím. Píšu, co  a jak mne   momentálně baví, to se snad smí:-)

Přijde mi to skutečně velmi standardní užití, už na ZŠ - pro vzpomínky z prázdnin do slohovek etc., tudíž i u tebe, Marcelo. Banální pro spor o originalitu jako takovou u amatérské literatury. Nebo jde o prodejnost na trhu? Pokládáš to tedy za jedinečný autorský projev, tak tomu mám rozumět? Ok.

O tvých Střípcích vím.

...............

Každopádně nabízím Růžky vzpomínek.

Goro, možná, že opisuješ a ani o tom nevíš. ale pokud jsi byla v prosinci 2016 opakovaně u mých vzpomínek z dětsví ve sbírce Střípky a za čtyři měsíce nato zveřejníš svůj první Střípek, co si o tom mám myslet? 

Nakonec je to přece Tvůj styl. Tak konečně vymysli taky něco co bude původní a jenTvoje. 

Silene, dík. Vida, zrovna Irovského Střípky mám, koupila jsem si je a napsal mi tam věnování:-)

Marcelo, věř mi, že jsem to "neprovedla":-)))

Moje Střípky byl můj nápad a stejně jako tvoje Střípky tvůj. Mám čisté svědomí.

Silene, asi jsi nepochopila o co mi šlo. Ne o slovo střípek, ale o to, že ho Gora začala používat jako název cyklu svých vzpomínek z dětství...  Takže googlit umímm taky. Ale taky umím sčítat 1+1.  

Goro, Věděla jsi to velmi dobře. Mohla bych ti to lehce doložit návštěvami  u této mé sbírky, dokonce jsi mi tam nechala i tip u Střípků z Vyhnálova a byla jsi tam chvíli před tím, než jsi vložila svůj Střípek I.

Píšu zde jasně, že nemám na tento název "patent" a chápu i to, že střípek se do vzpomínek hodí, ale to, že tak nazýváš czklus svých textů vzpomínek už mi přijde divný. Ale to už je Tvoje věc.

Zázname - jak vidíš, inspirací jsem nebyla :-) tudíž to pocta asi nebude.

Aj, to bude žalobička...

Doporučuji pozornosti zejména titul Vykladač II: Střípky sváru,

překřtila bych to na Vykradače!, ať je drámo patřičné. Dále třebas ta Danielle Steel, mrcha jedna plagiátská.

                 =

Střípky jsou skutečně zcela běžné a hojné.

Irenko, když dáš Útržky, moh by se zlobit Harmasan, bacha jako na to.

Marcelo, není, netušila jsem, že máš také Střípky. Píšu je tady /občas/ asi dva roky bez jakékoli souvislosti s tvými Střípky.

Jestli to vadí, můžu přejmenovat třeba na Útržky:-) nebo něco docela jiného...

Marcela: Myslím si, že Střípky není natolik neopakovatelný název, aby bylo třeba Goře vyčítat „opičení“. Určitě je spousta dalších lidí, kteří pro své texty nebo sbírky nebo pro jiné věci použili název Střípky. A pokud se Gora u tebe skutečně inspirovala, mohla bys to brát i jako poctu, třeba.

Goro, není Ti opravdu hloupý, používat označení Střípků pro ty Tvé vzpomínkové texty z dětství? To nejsi sto si vymyslet svůj název?

Já vím, že nemám "patent" na toto označení svých vzpomínek, ale já bych se po Tobě tedy neopičila. Nakonec data zveřejnění mých "Střípků" jsou dostatečně vypovídající...

Iren, moc rádo se stalo.

Vyrozuměla jsem z obou textů důležitost pouti, to fungovalo.

Jestli už tehdy v dětství jsi Nelu vnímala jako Lassie, potom je pro mne takové sdělení součástí vzpomínkové výpovědi, a tudíž chápu - v rámci tvého poetického realismu - toto střípkové sdělení za užitelné. 

Nic se neděje... tohle je z cyklu Střípky, tedy vzpomínky na dětství - věk už na ně mám:_)

Silene, vážím si tvého zamyšlení, uvozovky u ministrantů odletěly:-) a psí šídlo se jmenovalo Nela, ovšem já viděla kolii Lassie...

Ta pouť je pro mne důležitá, stejně jako ministranti, Křtiny prosluly jako nábožensky aktivní místo, a ti čtyři bratránci v tom vyrostli, kdežto já jako volnomyšlenkářka ve městě velmi vzdáleném...

Díky, jsem ráda, že ses vyjádřila:-) a budu zvažovat.

to víš, koukal jsem na poetu.cz a tam jsem tě našel. Žiješ v Krumlově a zabýváš se regionální romantikou. Promiň. Já to jinak neumím

Um, děkuju, chci si dát básničku na svoji stránku, proto jsem ji sem dala:-)

Ještě - tady jako Gora, a Frida, ne Frída:-), jako Frida Kahlo...

Norsko, to mne mrzí.

(Iren, nicméně jestli nešlo o soudobé autentické jméno vaší fenky, zkusila bych se poohlédnout po jiném obratu pro psí šídlo, vnášet tam popkulturní odkaz, pokud nebyl již tehdy dobový, takový váš sdílený dětský idol, by mi na atmosféře ubíralo ---)

Iren, ber mé postřehy jen přesně na kupku úvah pro autora, který nejlíp ví, k čemu a co potřebuje; náhled do mysli čtenáře -

konfrontace variant: toto je přesně krásný příklad práce a jiných eventuálních nároků na text, jak jej sepsat do cyklu, anebo výlučně samostojný; chci říci, při představě textu jako součásti cyklu naprosto oželím, že už není dořečeno, o jaký dvůr se jedná (předtím samozřejmě toto určení pomohlo i s dopochopením názvu, které bylo přímo naservírováno),

stran uvozovek - 

"od tety Maři" si subjektivně vnímám jako tradiční označení v rámci vyššího rodinného celku (kdyby se v cyklu objevovali častěji, případně v něm byla celistvější pasáž, jež by svým dějem status přirozeně objasňovala, opět se lze podívat jinak na potřebu takové evokace atp.)

naopak u těch ministrantů se mi více pozdával původní vjem, takto mě svádí dumat, proč jen jsou asi v uvozovkách? Nebyli skutečnými? (rozuměj, zrovna má fantazie pracuje spíše ve smyslu, hm, hm, asi si na ně na tom dvoře hrávali; a nikoli aha!, v tento moment zrovna prostě neministrovali, jen je z takové role vypravěčka znávala, a to při jiných příležitostech --- takové pojetí vychází mé fantazii srozumitelné právě až ze srovnání obou textů)

z cyklu kritizovaná Lassie tuším dobře vyplyne,

magii sklíčka již jsem zmínila, fungovalo na mě v rámci citlivé gradace, vjem mi zůstává i po pečlivějším srovnání, zkrátka a dobře právě ty závěrečné dva řádky původní verze pro mne byly tím, co mě nutilo se vracet

z tohoto závěru mám najednou neklidný pocit, jako bys předtím buď chtěla říci něco úplně jiného, případně jsem to tedy já bohužel totálně nepochopila --

jistě platí, vjem je vjem a má svou neoddiskutovatelnou hodnotu, to spíš, že nemohu vědět, čeho bys ráda docílila a co si ladíš

lákalo by mě pokusit se popropojovat vše ještě trochu jinak, vyzkoušet ještě jiná seskupení, kam začlenit pouť, nemám to nijak promyšleno, tudíž konkrétně "neradím"

Snad ti řečnění k něčemu bude.

...............

edit. jen oprava nedoklepu v úvodu, bil do očí, čtenář ještě neusnul ;)

Takže ještě jeden típek po soutěži...

Iren, tíhla jsem naopak k tomu koncovému sklíčku, ale narovinu říkám, nemám ani jednu z verzí kloudně naštudovanou, je to jen dojem letem světem, že jsem zvědavě rozklikla, oč půjde, a zůstala bych matoucně mlčet.

Odvázaná Lassie a pak naše vzájemná místa. Frído, to mi nějak nesedí