Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seumíš lhát oběma očima najednou
Autor
Philogyny
Les s rozcuchanými vlasy
náhle bolestně nahý:
obnaženými hnízdy
omotat
nohy ruce hnízdní zdi vůni
omotat únik
stopami divočáků
zasít za krk zimu
-
Úžeji přitáhnu snění šálu:
i muže
-
Kolik je uvnitř mých vnitřností zabitých zvířat?
Spočítej mě: jednu po druhé
pokaždé jinak
Pořád nevíš kolik?
Vynech nůž zabiják
svědomí nevykolíš
-
Jsem snad jedno z nich?
to divný zvíře
trofej lesa
Výřad?
Opravdovost pokácených bříz určuje
azimut smutku
pavouci po dešti stíny
pokaždý jiný __________________________
28 názorů
Pro Musaši, s tím tvým komentářem mi naskočila jedna fotka, poslala mi ji jako reakci dcera. Dala na rajče, začnu pomalu vkládat, pořád chybí čas..a tak Děkuji. :)
https://philogyny.rajce.idnes.cz/oci_lesa_a_poezie...#vad.jpg
Dost drsné místy. Hlavně ten výřad. Připomnělo mi tu jednu báseň od Seiferta, kde popisuje, jak po bombardování v Kralupech kladli do řad mrtvé. Taky mu ti mrtví připadali jako zajíci při výřadu. Tip.
Já mám kamarádky dělené jinak - ty jsi ta nejúžasnější, les ... agáta je čarodějka, hlína ... a pak mám ještě kamarádku netopejra, vlnožila ... a jednu magickou, dlaždiče ... :D
a některé komenty hřejou
Pro lawender
Někdy se usmívám, nikdy bych nečekala, že můj nejlepší kamarád bude žena.
pro Kočkodan
Jsem původem Němka. Byla kdysi Frýda, že, po svým psu ( Frýda z Hegerwaldu)... pojmenoval ji po mojí po tetě. Pak jsem si přes ramena přehodila nick svého umírajícího syna. Táhnu tu vlečku pořád za sebou...Děkuji.
pro Gora
Taky tě začínám vidět. Jenom nevím, jestli si zasloužím ten výběr. Nevím. Děkuji.
pro revírník
Jsem samorost. V žádném sdružení. Mám svou soukromou tmu i snění. Teď beru antibiotika. Diagnóza: prochladla na posedu. Řekl mi, na hlavu čepici, kapuce nestačí...
A tak děkuji.
Poslední 4 řádky mi stačí pro pocit souhlasu a souzvuku... A navíc : břízy miluju- mají neopakovatelnou kresbu na kůře kmene a jsou veselé...
prý “plevelné stromy” a rázem jejich hodnota klesá. Čert vem všechny “škatulkovače” tohoto světa...
Evženie Brambůrková
26. 11. 2019Jde z toho zima. Ani ne tak ze zimy, jako z člověka. Líbí se mi.
Tomu moc hezkému názvu jsem prostě nemohl odolat…a kliknul. Rozhodně nelituji.
Tvá specifická poezie má mnoho do sebe, aspoň tak se mi jeví. Obdivuji "náhodné" rýmy, plynulost a "ukládám do paměti" tak trochu schizofrenní odpočítávání vs. otázku svědomí...
Kolik je uvnitř mých vnitřností