Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMÉMU SYNOVI IX.
Autor
srozumeni
Nedávno jsem četla knihu o jiném autistovi, Martinovi. Bydlí s tebou na Domově.
Napsala ji, jak jinak, jeho matka. Chvílemi se mi kutálely po tváři slzy, spíš souznění než dojetí. Chvílemi jsem byla ráda, že jsi na tom tak, jak jsi. A ne hůře.
Párkrát jsem se dmula pýchou, jak jsem některé situace zvládla lépe, než ona. Ale hned jsem si vzpomněla na těch tisíc dalších, které mě srazily na kolena a ona je třeba zrovna ustála dobře.
Nejde srovnávat, každý jste co člověk, to originál. Ona na to byla sama, my máme toho tvého nejoblíbenějšího tátu, bez kterého by to nešlo.
Ale je velmi zajímavé a poutavé dostat se do podobného života někoho jiného, prostřednictvím papíru, který všechnu tu tíži unese.
Dvacáté osmé narozeniny slavíš dnes sám, mezi svými. Žádný bujarý večírek to asi nebude.
Oslava se zřejmě ponese ve stylu ,,ohlídej si svůj díl dortu" před tvými spolubydlícími na Domově,. Hlavně před Frantou, kterého je vždy těžké uhlídat, aby se nevrhal na jakékoliv jídlo. A že není jeho, to mu nevadí. Naopak.
Znám to moc dobře, trávím s ním ve stacionáři velkou část pracovní doby. A divím se, že ještě nemám žaludeční vředy z toho, jak nemožné je se v jeho přítomnosti v klidu najíst.
Pravda, zhubla jsem za uplynulý rok dvacet pět kilo.…
Ale né, za to on nemůže, to je kus mé poctivé práce na sobě.
A za tu vůli a odhodlání jsem vlastně vděčná tobě. Ty jsi pro mě ten správný zdroj motivace.
Chci tu být pro tebe co nejdéle v co nejlepším zdravotním stavu. A to se s tou obezitou nějak neslučovalo.
Však víš.
S každým přibývajícím rokem na tvém i mém kříži si uvědomuji stále větší zodpovědnost za tvůj život a budoucnost
Na druhou stranu cítím, jak se nám rodičům vzdaluješ. Žiješ si svůj autistický život ve svém prostředí, kam my už nepatříme. Vím, že to je správné, vždyť je ti dvacet osm.
My se s tátou také pilně učíme být po letech ,,normální lidé“, kamarádi a kamarádky svých přátel, manželé, Jiřina a Pavel.
Ne jen ,,rodiče autistického syna".
Donedávna se můj život skládal jen z pracovních týdnů a obávaných víkendů. V poslední době se častěji dostavuje i pocit těšení se na vzájemnou blízkost o víkendech, které trávíš s námi.
Nemůžu za tebe nalajnovat všechno dopředu, ale můžu se aspoň pokusit dát tvému životu správný směr. A budu doufat, že se najde ve tvém okolí vždy dostatek profesionálů ze sociálních služeb, kterým nebude směr tvého života v budoucnu lhostejný.
To ti dnes z celého srdce přeje tvoje milující máma.
16 názorů
rozumiem veľmi dobre...smutno mi je v zariadeniach sociálnych služieb, kde personál nie vždy dodržuje aspoň to, čo má v popise práce a niečo naviac v sebe nemá vôbec...ako keby chorí, či starí ľudia už necítili, nepotrebovali ľudský prístup, pripomenutie, že majú sviatok, trochu pozornosti...je mi ľúto, že to ani u Vás nedopadlo, ako by si si želala...
blacksabbath
14. 12. 2019Děkuji, že jsem mohla nahlédnout do tvého života i srdce......*/*******
Milí písmáci, kteří jste se zde zastavili a nechali svou stopu, které si velmi vážím.
Napíšu vám zde, jak to nakonec dopadlo, ne moc slavně a už vůbec ne slavnostně. Existuje server sociálních služeb, kam se píše do tzv deníku klienta, co se při službě dělo. Takže při čtení včerejšího zápisu jsem byla docela zklamaná, že pracovník, asi tak půlroční nováček, zřejmě ani netušil, že má Pavlík narozeniny a zřejmě ani na dort nedošlo.
Vím, že Pavlíkovi je to v podstatě svým způsobem asi ,,šumák", ale já mám takový nějaký vnitřní pocit zklamání, že mu opravdu nikdo nedal ani ten kousek dortu.
Ještě stále existuje možnost, že jim třeba křivdím a jen to prostě nezapsal.......
Myslím, že předposlední věta mého ,,dopisu" je více než na místě a např. ,,průběh oslavy" v nás rodičích pak i díky takovým detailům vyvolávají přeci jen ty obavy z budoucnosti. Může se to zdát jako hloupost, nějaká oslava narozenin, o kterou vlastně ani ten člověk s autismem nestojí. Však nemluvím o balónkové výzdobě, šampáňu apod. Ale jen ten kus dortu.
Co dalšího se pak může v jeho budoucím životě opomíjet?
Nevím, jestli mi rozumíte....
Myslím, že rozhodně nepatřím mezi rodiče potížisty a stěžovatele. Možná díky tomu, že v tom samém i pracuji, mám přeci jen snad zdravý náhled. Vím, jak je práce s touto cílovou skupinou obtížná a náročná. Vím, jak je leckdy obtížné se právě dorozumět i s blízkými lidmi okolo klienta. Znám to z obou stran.
Vážím si všech, kteří se o mého syna a jemu podobné starají.
Píši to celé vlastně jen proto, jak těžko se dá najít a vytvořit sociální systém, který by byl pro tyto lidi dobrý. Záměrně nepíši ideální....
PŘEJI VÁM VŠEM KRÁSN0 A KLIDNÉ VÁNOCE !!!!!!!!!!!!!!!!!
Zaujala mě věta, že se tvůj syn rodičům vzdaluje. To mě překvapilo. Netušil jsem, že to u autismu může probíhat takto. Přeju ti tedy, aby se ti tvůj syn vzdaloval co nejméně.
Jiřinka, ako vždy krásne, lebo... z každého slova cítiť neskutočnú lásku, pokoru, ľudskosť, vďaku za každú drobnosť, každý deň, čo potešil, bol "poklidný"...i ja som pred pár rokmi zhodila cez 20 kíl, pamätám sa, čo ma sto stálo bojov samej so sebou, svojou pohodnosťou, zišlo by sa ešte aspoň desať, no vďačná som za každé jedno, ktoré to u mňa vzdalo a odišlo do minulosti...je skvelé, že s manželom stojíte pri sebe, ste si vzájomnou oporou a synovi tiež...žije si síce vo svojom svete ale bez Vás by to nebolo ono...narodenie syna je i Tvoj sviatok a sviatok manžela, prežite ho tak, ako je pre Vás najlepšie...napriek od života hodeným polienkam pod nohy máte bohatý život naplnený láskou, nech to tak aj ostane...požehnané, pokojné a šťastné Vianoce Vám všetkým....
V prologu jsem rád objevil ta dvě slůvka „docela poklidně“.
Za tu řadu let jsem tě nejednou obrazně plácal po ramenou. To ani letos nevynechám, ale (asi poprvé) pochválím i manžela Pavla.
A budeš-li péct vanilové rohlíky, tak prosím o vzorek na ochutnání. ;-)
Tak ať se oslava narozenin vydaří, Vánoce ať jsou plné pohody a v novém roce hlavně zdraví a spokojenost. Píšeš krásně a každé slovo je plné citu a moudrosti. Velký dar pro nás, kteří to můžeme číst....
zdáš se být klidnější a váš život je asi plnější, to je moc dobře a přeju ať všichni máte lepší budoucnost :-)
jsi dobrá, 25 kg dolů, smekám
Evženie Brambůrková
12. 12. 2019Zase to uteklo tak rychle. Jsem ráda, že jste v pohodě. Příjemné svátky.
Je to moc dobré, Jiři... u tebe vždy preferuji ten kousek tvého opravdového života, který na Písmák přinášíš, mohu ti jen poděkovat... a synovi popřát tu nejlepší oslavu!
Gabi, děkuji. Mně se to samotné nějako nezdá, ale lepší to asi nenapíšu. Měj hezký adventní čas.