Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNeutečeš
Autor
trojort
Ty povídačky v leporelech dětství dávno shořely v kamnech za velkých mrazů.
I svíce při nichž jsem četl knihy.
Vytřepal jsem obsah jedné z nich.
S písmenky vypadla poslední útrata z hospody.
Kdo by nechtěl být alespoň na okamžik šťastný?
„V podivném přeludu žije vesmír,“ šeptal mi do ucha Večerníček a já myslel, že umí jen pozdravit.
Jenže on se přece každého večera pohybuje mezi hvězdami.
„Nepoznamenáš si to?“
„Nemám tužku.“
„Tužku,“ řekl tak, že jsem čekal, že vytáhne špačka ze své papírové čepice, ale jemu se jen blýsklo v diamantových očích.
„Budu si to pamatovat.“
„To říkají všichni,“ řekl a odjel na své jednokolce, aniž by mě zamával.
Jen po mě hodil novinami, kde byl na titulní straně článek.
KDO VYKRADL KAPSY KRTEČKA?
Neměl jsem chuť něco takového číst, a tak jsem zachytil pouze jedinou větu...neměl po nich tolik toužit...,když jsem si z novin dělal papírovou čepici.
9 názorů
...sleduji stále své dětství, jako bych tam něco zapomněl...nejspíš to tak bude... :)
...před nějakým časem jsem si z mého rodného domu přivezl jedno leporelo z dětství které jsem asi miloval nejvíc. Je z roku 1972 a jmenuje se CVRČEK A MRAVENCI. Až už tu jednou nebudu tak možná také shoří v kamnech...
Evženie Brambůrková
10. 01. 2020:-)))
dievča z lesa
10. 01. 2020vytúžime si aj to, čo nechceme