Pechy, dechy a vzdechy

(Meditace o tom, jak jsem se se srdcem dostal do červených čísel….)

Nemocnice není moc vábné místo. Když ale teče voda do bot, je to místo, kde už byste byli rádi co nejdříve, nejlépe ihned.

Do toho dne jsem od roku 2002 sedmnáct let nevěděl, co je byť jen lehká rýma… za sedmnáct let jsem se snad ani nepíchl špendlíkem… Předchozí »píchnutí špendlíkem« v tom dvaašedesátém byl šestitýdenní pobyt na JIPce s těžkou virózou… Teploty se některé dny pohybovaly velice těsně pod hranicí 40°C… dva dny jsem strávil v ledovém obkladu. Při doléčování již mimo nemocnici jsem nepozoroval žádnou změnu proti stavu předcházejícímu hospitalizaci, přestože jsem měl ještě čtvrt roku teploty nad 37°C a poté zjištěnu anemii. Doléčil jsem se zcela až před Vánoci 2002…

---

Čtvrtý prosinec 2019

Krátký dech, štěkavý kašel, lapání po kyslíku, chviličky strachu v bezdechých okamžicích… Do nemocnice mne odvezla sanita. Pan doktor měl o diagnóze jasný názor: pneumonie…

Fakt je, že si sám vzpomínám na to, jak jsem byl daleko ze své normální formy. Pamatuji si, že jsem byl opravdu desorientovaný, bloudil jsem po nemocnici, nejedl jsem, vedl řeči nesmyslné či nesrozumitelné, dokonce jsem měl malý konflikt s dalším pacientem – já … normálně totálně bezkonfliktní, spíše empatický dědek. Navíc jsem dopálil sestru tím, že jsem do misky na léky dal vykašlaný kousek rosolovitého hlenu – ani nevzpomenu, kde se vzal… dostal jsem vynadáno, no spíš jen vybručíno (:-D

Při tom to byl možná klíčový důkaz o něčem, co jsem ani netušil.  No, jo: vždyť jsem byl desorientovaný! Moc si z té doby nepamatuji…

Jak to bylo… jak to snad mohlo být s nevysvětlitelným rasantním poklesem mého standardu, z něhož v okamžiku konstatování faktu zbývala žalostná ani ne snad polovina. Ale  - kdo ví? Po ztrátě té druhé půlky se tedy celkem právem pídil ošetřující lékař u manželky… váš manžel je desorientovaný, paní… nevíte, jak ho dostat zpět do formy?

Jak to vidí má žena…

Můj provinilý výraz způsobený vědomím selhání zbytku mého snad-intelektu nejenže změkčil tvrdost reality, ale navíc postupem pár vteřin rozzářil oči té mé, stále ještě věkem nevyhaslé sopky nápadů a dobrých slov, když řekla (prosím - všimněte si i v detailu, že nezvolala hlasem, který vyrazil proudy vod z mraků… jenom řekla):

…no – vždyť je to jasné -  máš i v normálu snížený tlak krve o 25 – 35 milimetrů, co tedy udělá organizmus napadený viry (nebo pneumokoky) bez několikadenní i když nízké dávky kofeinu ze standardních dvou ošizených (kardiackých) kafí i špetky alkoholu (ze dvou dvoudeci piva denně) ještě mohlo zbýt..?

          - máš zvýšenou teplotu a daleko na oblíbená místa, bez kontaktu s tím, co znáš

3    - taky máš rozhozený denní režim, spánek, jídlo, hygienu a jánevímcoještě -  a neměl jsi spojení s lidmi, s nimiž jsi jinak v denním kontaktu a pramálo to ovlivní fakt, že ty kontakty nejsou někdy víc, než esemeskou, skypem, či jiným takovým modulem.

Navíc ještě dokonce ani ten počítač…Jak tě znám, tak fakt, že zpráva o skupině mladých lidí lezoucích v mrazivé noci po střechách a požárních lávkách a toužících »po nějakých hadrech« pěkně vyděsila dívčí »ostrahu« nemocnice… třeba byla bezpečně ukryta v baráku.  A – teď tady! najednou! Ani ne asi moc chytrej důchodce bez počítače je vlastně nutí něco udělat, něco proti nim podniknout… ha ha ha – není snazší podniknout něco proti tomu důchodci? I když ty vetřelce později uviděly také…

----------------------------------------------------------

Nízký tlak, pane doktore…  Já vím, že víte a že jen málo lidí v Litoměřicích ví víc, nebo ví aspoň totéž, co vy… 

Hlavní příčina mého malého tlaku je dilatační kardiomyopatie se systolickým výkonem 25% (diastolický je skoro v normálu - oboje podle ECHO-KARDIO lékařky. No – a aby to mělo punc pravdivosti, tak pravým okem vidím asi 20% po perforaci cévky toto oko vyživující a začínající šedý zákal na oku levém…. Nevím, co se mnou bylo, ani sám sobě to neumím nijak vysvětlit… desorientaci… pomatení?

----------------------------------------------------------

Jeden - taky prima lékař - čte můj záznam a povídá: a hale! Vy máte kardiomyopatii!                          

Vím, pane doktore… ale raději bych nevěděl…                                                                                                

Špatně, pane… s tím - při rozumném režimu - tu můžete být třeba až do devadesáti let!!          

Ano, možná, pane doktore.  Ale taky už ani dnes nemusím dojít domů…

Inu, … ano, mohlo by se to tak říct… v mezním případě, snad… kdybyste - řekněme - šel s třinácti pivy domů a říkal si třináct… třináct!  Zase to nešťastné číslo… hm…

Každé číslo od trojky výš tu už je nešťastné… možná dokonce už ta trojka…

-----------------------------------------------------------

Měl jsem už na rtech slova: No vidíte, pane doktore, a ještě ani jeden z těch, kteří se podíleli na stanovení té mé diagnózy - v různých etapách jejího vzniku - mi ani náznakem neřekl, jak mám žít, co nesmím a co musím. Musel jsem si to vymyslet, protože jsem se na to zapomněl zeptat sám a včas…

Raději jsem ale nechal slova zaniknout na zadním patře. Kdyby to ten prima chlapík nevzal má slova s dostatečným nadhledem, mohl bych ztratit sympatického člověka ve svém okolí…

 -----------------------------------------------------------

Jak vidíte, i dnes je to ještě trochu zmatené.  Lékaři z odborných ordinací se prohánějí po Alpách, ani jedna z plicních poraden na okrese nemá od 20. prosince do 6. ledna službu… a nemocnice, která snad dokonce mění majitele, mne převedla do domácího ošetřování. Pravda, zdůvodnění mělo svoji logiku…

A jak to bylo nakonec a doopravdy?  V prosinci se pan doktor, jinak vyhlášený diagnostik, seknul. Viděl bílé mapy na rentgenu a bylo mu jasno: pneumonie (to už jsem tu napsal). Poprvé ale píšu, že kvůli nadměrné spotřebě kapalin se mi zaplnily plicní sklípky hlenem, jimiž tělo zkouší nadbytečnou vodu dostat z těla ven...

Jojo - i vyhlášený diagnostik se seknul...  ale nezlobím se na něj.  Nasadil silná antibibliotika (:-D a začal tak původně  jinam cílenou zkázu na kolonii jinak zlatých stafylokoků...

---------------------------------------------------------------

8. leden 2020: Hektický měsíc s trojí hospitalizací a výsledkem neradostným – srdce si snížilo mez spolehlivosti o dalších 10%... ale hle!:  tu se najdou dvě ženy, které jsou schopné  tvrdit, že to 15procentní, na mne právem nasrané srdce, dokážou ještě nějaký ten čas udržet v činnosti a vymyslely pro něj i  několik příkazů a zákazů – souhrnně doporučení.

Asi mimozemšťanky… takže přece jen existují?