Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

a až se rozhlédneš po všech těch polích

22. 03. 2020

1535

Autor

Báseň_roku

Soutěž v poezii 2020/I.

Změna hlasování: každý má možnost připsat tři hlasy přímo pod tři soutěžní básně formou: HLAS či Dávám hlas. Na tipy nebude v součtu hlasů brán zřetel.

***

a až se rozhlédneš po všech těch polích

že jaro nemá roušku

uškubneš svou

pro smrt

vdechneš pár doušků

napíšeš příteli v Římě

Bůh Vás opatruj

udělá to samé

slovo jako posvátný kámen v prošlapaných dlaždicích kostela

někdo

hraje na varhany Ave...

bezmocně zakleješ: kurva drát

kurva

___

do větru urvat

poslední semeno semínko semínečko:

jednou

zapustí kořeny

kořínky

vlásečnice

ženu tanečnici

tu věčnou žízeň

pro stín

___

nečekej na mě

bolíš

12 názorů

qíčala

01. 04. 2020

Dát tip Báseň_roku

:)) jsem tě nepoznala ... možná podle toho drátu ... líbí se mi to od - bezmocně zakleješ až po - stín :) moc

Delfín

31. 03. 2020

Dát tip Jarodějka

Kurva vedle posvátného kamene? To ne...

Radovan Jiří Voříšek

30. 03. 2020

Dát tip Jarodějka

nad tímhle veršem jsem zjihl

slovo jako posvátný kámen v prošlapaných dlaždicích kostela

V Paray le Monial (Francie - Burguňsko) je románská bazilika (byl tam vloni pokřtěn náš vnuk Elie). Stojí tam 1000 let. A v místech, kde se klečívá jsou znatelné důlky od kolen. Středem baziliky je vidět mírná prohlubeň, která vede až k vratům. Tudy vymetali proutěnými košťaty ti, kteří v chrámu uklízeli, slámu, která padala z poutníků. Pak ze vrat do řeky.

1000 let nebyly karimatky a lidé, kteří sem přicházeli, spávali po cestě na slámě.