Próza měsíce 20-07 (červenec 2020) - VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ

VYBRANÉ:

1. Cínový vojáček autora Danny: Kouzelný textík, zvláště pak s ohledem na nedávno proběhnuvší výročí...

2. PROČ ODLETĚLI PTÁCI autora vesuvanka: Úvodní "nastavované" souvětí (...kde...odkud...) mi čímsi vadí, ale po chvíli si na ten "vláčný" způsob podání zvykám. Zároveň začínám oceňovat nadčasovost onoho příběhu, který -- tak, jak je líčen bez dobových detailů -- se mohl odehrát před dvěma stejně jako před dvěma tisíci lety. A dochází mi, že ona nadčasovost je to, co je ústředním tématem téhle povídky: Bez ohledu na dobu a "technickou vybavenost" nás příroda, v tomto případě představovaná horou, vždy znovu přemůže. Od půlky jde pak z toho textu zvláštní napětí a ten suchý horký letní den z něj pohltí i čtenáře. A pokud se najde takový (čtenář), který až do konce neví, o čem (jakém kraji) čte, poslední slovo mu to mrazivě připomene.

3. Cesta na konečnou autora Stargazer: Čte se to dobře, ačkoli si po celou dobu čtení pokládám otázku, proč to bylo napsané. Odpověď na tu otázku přřichází až při čtení závěrečného odstavce, oblasňujícího cíl oné pouti. Dobře napsaný cestopis zachycující zvláštně pojatou cestu.

 

OSTATNÍ:

Elipsy a Oriana v rodném domě autora kvaj: Ačkoli při čtení občas o něco zadrhnu (asi o neobvyklý slovosled), je z toho od začátku cítit zvláštní magie, posilovaná snad právě oním (mírně archaickým?) slovosledem. Nápad vrátit se do místa pamatovaného z raného dětství i následující výčet jmen je fascinující, přehled rodinných souvislostí působí zprvu trochu vzpomínkově, ale hned pak se ujasňuje, že právě on uzavírá onu elipsu. Po dočtení mám pak podobný dojem, jako kdysi po dočteni Weissova Domu o tisíci patrech, ale to je možná způsobeno jen některými "kulisami" a o Orianě Fallaci čtu prvně.

Krabice autora lastgasp: Smutný příběh, z něhož na mě od poloviny padá beznaděj. Napsané je to ovšem velice dobře a mám dojem, že to ještě umocňuje náladu dnešního dusného dne.

Ti z klubíku autora Ritauska: Tohle "pracovně společenské" drama mě z počátku trochu nudí (připadá mi jako TV seriál), pak mě začíná rozčilovat, kolem poloviny mi přijde i trochu humorné a v závěru se mění v "celospolečneskou hrozbu", takže za těch pár minut čtení vystřídám skoro všechny nálady (na slzy mnedošlo). Po dočtení chvíli nevím, co si o tom mám myslet, jaké je ústřední téma či pohnutka vedoucí k napsání, ale postupně mi dochází, že se jedná o nepřímou formu varování. Je to dobře napsané.

Sucho autora Luzz: Zpožátku mi vadí ten trvale nasazený přítomný čas, ale po chvíli čtení se mi ne něj podaří zvyknout a od pasáže o zpívání mě způsob, jakým je to napsané, naopak začíná bavit. Má to spád. Líbí se mi věty: ...Nemám co dát. Nejsem lakomá. Jsem jen chudá... Celkově to působí jako taková přímočaře podaná tragedie bez zbytečných emocí.

Konec Rumana Tbylenka autora Movsar: První i druhý snímek mají silný poetický nádech, třetí jako by k nim nepatřil.

Až bude pokosená tráva autora gabi tá istá: Je to na můj vkus takové hodně upovídané, ale připouštím, že právě pro tuhle upovídanost se to může jiným čtenářům líbit, tak přeju, ať je jich co nejvíc.

 

1. Až bude pokosená tráva autora gábi tá istá

2. Címový vojáček autora Danny

3 Proč odleteli ptáci autora Vesuvanka

1. Krabice - lastgasp

Skvělý popis člověka s psychickou úchylkou, napsáno s velkým porozuměním,

2. Cesta na konečnou - Stargazer

Zvláštní druh cestopisu ústící ve filozofické zamyšlení.

3. Proč odletěli ptáci - Vesuvanka

Zdařile vylíčená atmosféra před výbuchem vesuvu.

1. místo Luzz - SUCHO

Myslím, že se jedná o dost zdařilou existenciální povídku. Líbí se mi metafora sucha a vyprahlosti lidského života. V jistém věku se cítíme vyprahlí, zabředlí ve stereotypu a vyhlížíme falešnou naději v podobě sexy kolegy, který nám vrátí pocit důležitosti anebo dodá iluzi chvilkové vášně. Ale jak z toho ven? Kudy vede cesta?

2. místo Kvaj - ELIPSY A ORIANA V RODNÉM DOMĚ

Námět mi evokuje skladbu The Fletcher Memorial Home od Pink Floyd. Výčet všech těch jmen jsem obdivoval už během čtení - opravdu poctivá práce. Najít je ve svém rodném činžáku je fajn nápad s nádechem magického realismu. Výtku bych měl k tomu, co již bylo zmíněno výše. Ty tři odstavce o rodokmenu jsou rozepsány možná až příliš dopodrobna a ne úplně plynule do textu vpadnou. Jinak kvalitní text. 

3. místo Ritauska - TI Z KLUBÍKU

A nejvíc nám vadí, že do takového klubíku sami nepatříme. Pak bychom se nejspíš chovali velmi podobně. Na vině však nejsou ti z klubíku, ale právě lidé, kteří vždy mají tisíc důvodů, proč proti tomu nemůžou nic dělat. To je možná sdělení celé povídky. Marcelino řešení je však spíše útěkem. Stylisticky nemám co vytknout. Dialogy do sebe dobře zapadají. Moc se mi líbí věta: "Jednorožec pravidelně nad obzorem zvracel duhu."

1. Cínový vojáček - Danny

2. Elipsy a Oriana v rodném domě - kvaj

3. Krabice - lastgasp

Kdyby se pořadí těchto tří textů jakkoliv zamíchalo, vyšlo by to nastejno. Myslím že všechny tři vybočují nápadem i zpracováním. U vojáčka jsem si říkal, jak to, že na mě tak zapůsobil? Přečetl jsem si ho tedy podruhé a opět to bylo jako blesk z čistého nebe. Proto jsem mu dal jedničku.

1. Krabice - autor lastgasp

2. Až bude pokosená tráva - autorka gabi tá istá

3. Cínový vojáček - autor Danny

Povídka Krabice je pro mě příjemným překvapením, obratem ve tvorbě zkušeného humoristy. Procítění tragického údělu hlavní postavy je vepsáno do detailů....

Až bude pokosená tráva je skvělá "humoreska", kde hlavní roli hraje ironie a kverulantství jako povahový znak mnohých z nás.

Cínový vojáček se svým nadčasovým, zajímavým apelem řadí mezi díla tohoto kola, která nemohu ve svém hodnocení opominout.

Tudíž mi nevyšlo místo na kvaje, vesuvanku ani Movsara, jejichž díla mne také potěšila, bavila mne i povídka Luzz, kultivovaně zpracovaná, i ostatní... tak zase příště.

NOMINACE BYLY UKONČENY Následuje HLASOVÁNÍ pro díla soutěže PRÓZA MĚSÍCE za ČERVENEC 2020

Snad za červenec...