Odysseus

En,

jistě máš pravdu v tom, že víc je zraňovaná Penelopa. O její bolesti vlastně ta báseň je. Ale jde Odysseus přes nebezpečnou čtvť (to nebezpečí je láska) jen tak, protože si zkracuje cestu ? Ne on jde tamtudy schválně. On jde tam tudy protože provokuje, on jde tam tudy proto, že je to lstivý a nebezpečný parchant, který má za zády díky své vychytralosti jen hory mrtvol.

Jenže - ten kdo jde mečovou cestou a zahrává si, pořád si zahrává, skončí jednou jako ta postava na tarotové kartě "desítka mečů".

Dnešní Odysseové už nepřecházejí přes nebezpečnou čtvrť s rukama hluboko v kapsách, roubíkem a voskem v uších... a zraňovaná je Penelopa. Nicméně báseň jako by otvírala spoustu výkladů a zasutých vzpomínek

Ano, blackie, tak nějak to bude. Jsi velmi blízko.

Markel,

dnes jsem zveřejnila něco ještě obraznějšího. Napřed jsem to chtěla nazvat dokonce Vyhnálovské barvy, pak jsem to ale nazvala Vyhnálovský klid.

Eženie,

ve skutečnosti je to vztahovka, nic mystického.

Milane,

a není za tím špatné svědomí ? U mého hrdiny tomu tak je. Snažil se všechny přelstít.

Danny,

díky za hvězdičku.

Alegno,

jsi velmi blízko k pravdě.

Veršotepče,

děkuji za výtvarnou kritiku. Dnes jsem zveřejnila Vyhnálovský klid a to je báseň ještě výtvarnější. Alespoň první dvě sloky.

Trivi,

Odysseus byl velmi lstivý člověk a takoví bývají Osudem tvrdě potrestáni. Není tedy divu, že byl Synem bolesti.

zevnitř.....zraněné....těkavé.....(ne)štěstí............*/**********************

obrazná, líbí *

Po přečtení komentů je situace jasnější. Pro mne pak lépe pochopitelné.

Takové vnitřní napětí pociťují !!!

hmmm...*

verše, jsou pro mě vnitřně silně emotivní, nevím, vyvolávají pocit neuzavřené ztráty  ***

Pěkná báseň. Hezky obrazná, téměř evokuje výtvarné dílo. Dávám tip.

Velmi dobře zvolené jméno básně. Podle Homéra jméno Odysseus znamená Syn bolesti, ale chápe se i jako působitel fyzické či citové bolesti sobě i druhým.

Jinak téma míjení, nabitého někdy až zničujícím tichem, mě taky svého času bralo - viz tady a tady. To jen, jak to občas vidí muži.

Tahle báseň je velmi soukromá. Proto do prologu tentokrát nemohu napsat nic. Nejsem egocentrik a vyjadřuji se raději velmi nekonkrétně - v symbolech a jinotajích. Teď mě zajímá, jak budou vnímat ono velmi soukromé čtenáři, co si pod mými symboly představí.

Asi by neškodilo u této básně dát něco do Prologu, co tě třeba inspirovalo, na co jsi při tom myslela, byla by líp uchopitelná a bude mít větší přesah.

Pavle,

tady jde hlavně o to, kdo je ta žena, kterou Odysseus míjí. Bude nejspíše nějaká siréna. Bude to nejspíše nešťastná siréna, která nemůže za to, že je siréna.

Tahle báseň je tragická a vystupují v ní dva tragičtí hrdinové.

Vidíš to. Jdu pouze kolem, udělám maximum pro to, abych neublížil. Přesto pouze fakt, že existuji ublíží.