Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte semodrá hodinka
Autor
black8
modrá hodinka
ľudia môžu byť aj dobrí
môžeš ich o to aspoň požiadať
je modrá hodinka
celý deň si na ňu čakala
sme vysoko
nastavuješ statív a objektív
z hospody pod nami znie hudba
a vulgarizmy
hey, jude a píča
svet je plný farieb
ale je jednoduchšie
vidieť čiernobielo
ľudia môžu byť aj dobrí
I´m gonna give you my love
whole lotta love
slnko musí zájsť za tamten kopec
hovoríš
cvak
we are just two lost souls swimming in a fish bowl
year after year
cvak
hovoríš
ešte dohrá táto pieseň
a vrátime sa späť
more than a feeling
cvak
let it be
strom
každé ráno
cestou do práce
vidím krásny strom
vysoký platan
a na ňom
veľa havranov
snažím sa pozerať zo seba von
odísť z povrchu displeja
nie je to ľahké
škriekajú
nahlas škriekajú
hmla
prstami hladím drsný povrch kameňa
hľadám modrú na oblečení okoloidúcich ľudí
snažím sa vyloviť jej hlas
hmla, všade hmla
pomalý nádych
pomalý výdych
klamem
keď predstieram silu
je tu taký pokoj
a ja sa idem zblázniť
žblnkot potoka
bojuje s hlasitosťou vedomia
si blízko mňa
večera
jej básne ma zaujali
smrť a intimita v jednom objatí
asi jej rozumiem
všetci vedieme vojny
učím sa nanovo snívať
a keď s ním večeriam
plánujem nám cesty okolo sveta
tvoj dych v úplnom strede
Carla
život ide ďalej
jej 82 ročné reumatické prsty
kráčajú po klávesoch
počuješ?
či to dám hlasnejšie?
basová linka sa prelína s klavírom
a ten saxofón!
je to také easy
nemyslíš?
túto knihu som prečítala príliš rýchlo
a ty kričíš
že tá hudba je nahlas
chceš spať
moja schopnosť
vcítiť sa zlyháva
ani gramatika mi už nejde ako kedysi
niekedy neviem vyjadriť to
čo chcem
ani v jednom z tých troch jazykov sa neovládam
ale kráčam
aj keď neviem
ako bude bolieť zajtra
balím svoje uši do slúchadiel
si tu so mnou, Carla?
le portrait
tá krásna francúzska herečka
ktorá sa mi včera ešte nepáčila
sa údajne na mňa podobá
a tak sa s tebou na ten film opäť pozerám
a pokúšam sa na ňu hľadieť tak
ako keby som ju mala rada
na jej hlbokú ryhu medzi očami
na výraznú bradu
na niečo v jej gestách
známe z fotografií
z odrazov vo výkladoch a z tvojich slov
spôsob akým sa hnevá
tak často sa hnevám
keď sa na ňu pozerám
ryha sa prehlbuje
zone blanche, s2e4
z anglických titulkov, 00:50:39
I´m messed up with losing people that I love
svetlo
perfektné!
hovoríš
dnes je skvelé svetlo!
držím dáždnik nad fotoaparátom
trasie sa mi ruka
pod nami je celé mesto
so svojimi červenými strechami
a hospůdkami
som tu
myšlienky mi bežia ako zrýchlený film
sledujem ich
a neviem
pri ktorej sa pristaviť
mám strach o tvoje zdravie a život bez teba si neviem predstaviť
stráca cenu
pozri
pár odvážlivcov
aj v tomto nečase
splavuje rieku
tešíme sa z nádherných výhľadov
24 názorů
Alexanderr, dakujem, ze si si precital aj tento starsi vyber a som rada, ze sa ti tu pacilo a ze ta to posunulu dalej k hudbe, ktoru mas zaiste rad ;-)
Neuskodi ale ani neohuri. Jedina originalna vec co sa mi pacila bolo 'odist z povrchu displeja'.
Umbratica, dakujem za povzbudive a mile slova, lichotivu vycitku a samozrejme, vdaka aj za tvoj tip :-)
Tvoje básně jsou vždy zárukou výborné četby, ale tentokrát bych přecejen měla jednu výhradu. To, že je těch básní tolik pohromadě, to jim ubližuje. Dojmy z jedné básně přebíjejí dojmy z básně následující. Zveřejnila bych to tak na třikrát. To je jediná výhrada, kterou mám. Tip.
:-)) pre mňa je vždy česť navštíviť Č.K. a šumavské lesy. Ľúbim to tam :-)
veľmi ste ma potešili, komentármi, aj tými kritickejšími a aj tým výberom, ďakujem, znamená to pre mňa veľa. chcela som sa vyjadriť aj k tej angličtine, prípadne aj k českej hospudke (aj keď to je ľahké - niektoré z tých básní boli napísané v Českom Krumlove a trochu mi tá čeština vošla do hlavy), ale Silene to tak pekne povedala za mňa a vôbec som milo prekvapená, že ma vie niekto takýmto spôsobom prečítať. Naozaj pořád něco slyším, poslouchám nebo odezírám a potom to vstupuje aj do tých mojich básní.
Pořád něco slyší, poslouchá nebo odezírá.
(S omluvou za to podivné slovo o jazyku, vůbec nevím, jak se mi v této podobě přihodilo. A ještě špatně.)
Ony jsou cizojazyčné (typicky anglické) ozvuky v textech pro autorčinu poetiku poměrně charakterizující. Mám takto (ledabyle) uloženou v hlavě In my secret garden, osobně pro motivy s bazénem, matkou - ale nejen.
Tu je mi zejména Carla nesmírně fajn, dotčená trojklannost jazyka mi způsobila silný pocit dejavu, bezvadný verš. Chvíli jsem si bláhově myslela, že by mohl být právě v některém ze starších textů, ale tak tomu asi nebude.
Později se zatoulám. Asi:)
S angličtinou v první básni mám taky problém. A pak mě ještě trkly české hospůdky v posledním textu. Nevím, proč se tam zatoulaly. Básně jsem přečetl se zájmem, ale nějaké přehnané nadšení z toho nevzniklo. *
Prokládáním angličtinou si nejsem úplně jistý, i když chápu zamýšlenou funkci. A ačkoli ty proklady takové nutně nemusí být, půsoní na mě trochu na efekt. Na druhou stranu - líbí se mi provázanost veršů i obrazů - myslím způsob, jakým se děje (plynulý, přesto ne ukolébávací)... A tenhle verš někam založím, zapomenu na něj, a pak "nechtěne" ukradnu:
ani v jednom z tých troch jazykov sa neovládam
Strom a Večera dominují i formálně, napsala jen to, co opravdu svítí. I ostatní mají co nabídnout, protože víš, co chceš a co chtělo tebe. Rozhodně zasloužený tip.
skvelé *