Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNahlas
Autor
gabi tá istá
starý muž sedí v kresle
s dvojročnou copaňou
si hľadia do očí
dedo ťuká prstom
vnučke na plece
priestor sa smiechom rozvlní
výnimočnosť chvíle
u chlapa ktorý sa nevedel smiať
rozdával iba úsmevy
13 názorů
gabi tá istá
29. 12. 2020asi bude takých dedov viac, Phil, však? :)
Arwen Leinas
13. 12. 2020:-))
To je moc hezká představa.
Budu se smát taky... Jednou... A snad to nebude jen "jako"... :)
DĚDOVÉ současní jsou generace , které jejich tátové, dědové nechovali, nehoupali, nehladili, nemazlli. Čili ani oni to neumí. Nezažili často za celý život u svých - nyní už dospělých dětí. Pro ně pak to chování, mazlení vnoučátka či pohled jeho nevinných očí musí být zázrak. Ale dnešní otcové, od padesáti níže, budoucí dědové - to už budou umět. Gabi, jsi úžasná. Prostor sa smiechom rozvlnil. I ten můj z té představy.
vnoučata dokážou divy...:-)))).....*/***
Když se člověk zasměje, tím spíš když se zachichotá, trochu si ten capart života nastaví.
Jan Werich.
A něbolo to skôr inšpirované dědom Mrázom? ;-)