někde

nutně v obchoďáku

možná se bojím virů 

nebo jen hledám strach v nosu dědka

co stojí přede mnou a vytrvale vychrchlává nákup

do zdivočelého vozíku

roušku napůl žerdi  

důchod nekřesťansky skvělý 

ámen 

            trochu se nadechnu

cítím nasládlou vůni krve z kapsy doktora bolíto

to jeho věčné schovávání  za regálem mě už sere

ubrousky zvlhčeně masírují hřbety rukou 

korporátních prasátek 

hop a je tu lidoop  schválně obalený ve strouhance 

vykukuje zpoza řízku    

suším tě utěrkou   

ještěrko

to abys mohla plavat kraula napříč zavřeným bazénem 

poslouchej jízdu koně 

a jeho koblihu      na seznamu píšou že je léčivá

šup s ní do košíku 

zase nutně doma 

prcek simír 

blik 

s myšlenkou na zločince odpočívám pod starou larisou mámy

 už bych ji i vyhodila ale začala na mě mluvit

blik

těch hovorů je moc až se musím obrátit na záda když polykám neurol 

asi jsem vadná od nohou 

studí ti smích  Darjo   už cítím krápníky

plním košíčky    krém je zahřeje 

nekousnu do nich 

slibuju 

s andělem zvedám záchodové prkýnko

chci umět čůrat jako chlap a nejde mi to

ani nic jiného  

zůstanu ležet uprostřed lesa  kde není mech ani rovná zem

možná se přesunu do temnějšího abych tě uviděla

s parohy co mě říznou do živého

a já vstanu a půjdu vytřít                možná...

nebo zatrub!

až se to stane    vyždímu hadr

co nám to děláš Martínku?

nepotřebuješ nůžky  stačí holítko na jedno použití           nejlepší je růžové 

vidím chlupy předchozí vlasatice  a je mi na zvracení

jak je meteš do kouta 

takhle to asi nepůjde Martínku - vypadám odhodlaně 

jenže nejsem 

protože nevidím tvá ústa

co mi to děláš blbej Máťo

takhle voškubaně vytáčím samu sebe 

neboj už zabírá... 

mávnu rukou a rozčísnu chemlonovou zradu  do pěšinky v parku

a ještě masáž          ale to je jedno  

stejně bych ji polkla během minuty

večer asi umřu

neboj vždycky to zabírá 

když vystřelím střemhlav k rozhledně 

vyroluju křídla...   nezlob se že ti uletím

vždycky jsem byla neuvěřitelně rychlá

a teď ještě víc co jsem levoruká

stejně se mám  když na mě kouká bělostná sova

narvu ji do sklenice a zkouším chrlit námrazu 

božínku to budou krásné vánoce!

ještě umělý sníh a můžeme vytáhnout ze sklepa sáňky 

umírám smíchem z bordelu co se tu plazí podél zdí

kocour škrábe spáry v kuchyni - nejspíš mu chybí vápník

nakopla bych ho ale nesmím - jsem hodná holka!

pojď něco zabít - třeba prasátko 

jitrnice jelítka a nebo ne

všechno je ve sklenici

zavřela jsem ji tam  - utěsnila korkovou zátkou

nechci aby někam odletěla když je tak krásně bělostná

a tady je prachu čím dál víc

ve velkých očích jiskra!

skoro jako moje slza v polévce

strouháš zeleninu   prý budu silná jako medvěd

a ty ses tři dny nečesal 

teď ti sova šeptá do ucha...     petržel bobánku 

drolím písek mezi zuby

a zase umírám smíchem z medvědího objetí 

jmenuju se po tátovi   to jsi nevěděl

stejně to není důležité         mám jeho oči a mánii    jakou... to ti neřeknu