Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRicharde...
Autor
annnie
Richarde... Matylda, 14.12.2020 v noci
Mělo by se to jmenovat
Když jsem naposledy viděla Richarda,
ale myslím,
že tenhle název už kdysi použila Joni Mitchell,
tak zbejvá jen povzdech
Tohle je pomník
óda
opožděný rekviem
podebraný svědomí
snaha vyrvat času aspoň chvíli
Je to deset let,
co jsem napsala báseň pro Richarda
Měla podtitul báseň s otevřeným koncem
Bylo to osmýho září, pozdě večer,
tak jako dnes,
a srdce jsem neměla o moc lehčí.
Richard ji nikdy nečet, a to je dobře:
byla to opravdu hodně špatná báseň,
i když byla plná barev
a začínala celkem slibně:
Tělová, uprostřed rýha -
mám o tebe starost, příteli.
Tragiku úvodu,
nutno přiznat,
značně oslabuje jistota,
že místo vrásky na čele
by Richard vyčet z rýhy
něco úplně jinýho,
to je fakt vtipný
Takže melodrama vzdávám
Právě jsem upřímně pobavila sama sebe
i přes to, že dnes se konec uzavřel.
Dnes je konec konce.
Včera mi řekli, že umřel
Je to šest let, povídá Jiří; nebreč, byl tady hrozně nešťastnej.
Nojo, já vím.
Tak teď jsem trochu nešťastnější já
Patří mi to
Umřel ještě podivnějc, než žil,
což se dá vpravdě označit za dost velký umění...
Ostatně - byl to umělec
Je mi to tak líto, Richarde
Nebylo možný vydržet vedle tebe
ale svět bez tebe – právě jsem pochopila – je dneska zchudlej k nevydržení
Ani hrob nemáš...
Stejně bych nepřišla
Nechodím ke hrobům. To ale neznamená, že nepláču, můj milý
Richard byl vážně roztomilej
(tohle je ta óda)
a někdy z něj šla hrůza
a jeho obrazy
byly tak úžasný
úžasný
úžasný
tenhle svět se jim nikdy nevyrovná
Kde je jim konec?
A kde tobě...
Richard spal na na holý zemi jak Mauglí
(no - možná používal karimatku)
obklopen pralesem
krabic pytlů knih cédéček bizarních předmětů čtyř elektrickejch kytar...
Asi se nemyl
protože sprcháč měl natřískanej rolema obrazů
Když jsem za ním přišla naposled,
nevešel se už do svýho vlastního bytu jinak, než na stojáka
To jediný místo k sezení mi šlechetně přenechal
Stál mezi dveřma jak na vartě
Tenkrát jsem si zapsala (do tý špatný básně):
Jako bys strážil,
aby se temné moře tvých věcí
v nehlídané chvíli nevzedmulo
a nepohltilo mě.
Myslím, že obavy jsou na místě.
Nebylo kam rozložit větší papír,
tak uprostřed buše
tub kelímků olejů akrylátů pastelů tuší blindrámů pláten kartónů papírů
maloval svý obrazy
na čtvrtky jak z dětskýho skicáku
A zase byly úžasný
Takže ten pomník, tesejte to do kvádru:
Hůř to prostě neuměl.
A navíc mi chybí.
Ach jo Richarde...
39 názorů
My dodnes nevíme... Ale byla to prapodivná smrt... Nicméně milosrdná.
Tvůj kámoš je taky dost zajímavej :)
Ale nechtěla jsem tě rozesmutnit, jen ukázat, že špatný básně můžou bejt taky k něčemu...
Díky!a.
hm...do vnútra iným nevidíme, tí, čo odídu dobrovoľne, inú možnosť nevidia, pre väčšinu z nich je každá minúta života utrpením... nie fyzickým ale hlavne duševným...nepochopení, osamotení...
poznala som jedného, špinu delil na špinavú a čistú ...čistá bola vnútorná, špinavá zvonku...v izbe mu rástli kôpky použitej bielizne, oblečenia, papierov, každú chvíľu "tvoril" niečo iné, takže aj kôpky nedokončenej tvorby - keramiky, vosku, drôtov, dreva, papiera...ale on sa má rád, na seba by ruku nevztiahol...
I tady se mezi názory objevil pojem přemíra slov. Souhlasím, že u většiny Tvých děl je to objektivní skutečnost. Ale v této básni jsem neshledala ani slovo navíc a je mi nesmírně sympatická.
Josephino, jak zpívá Radůza: jednou to přebolí, ať je to cokoli...
Přeju, ať tebe nic nebolí! Díky, hezkej večer a.
Luzz, vážím si toho, že se prokousáváš a nevzdáváš to se mnou. No - vlastně mám sem tam i nějakej kousek, kde slovy šetřím. Mý psaní, stejně jako moje myšlení má víc poloh. Tak třeba se někdy strefíš do nějaký mý úspornější... Budu se těšit! Měj se krásně a.
tak třeba se časem prokecáš k nějakýmu úspornějšímu vyjádření.
jako takhle - nacházím si v tom tvým i leccos pro sebe, jsou tam fajn místa, fakt, ale pak se to hezký často ztrátí v přemíře slov okolo... prostě to tak nevynikne a jako celek je to trošku únavný, unavující - abych to nějak upřesnila... snad je to srozumitelný.
Luzz, to máš se mnou marný... Že jsem ukecaná mi tu říká kdekdo a já si prostě nemůžu pomoct :) Ale v hlavě mi to šrotuje, tak kdo ví...
Díky, žes to se mnou zas jednou zkusila. Hezkej den a.
Off topic: Mám skautskou přezdívku supo (odvozeno od superman :-) ) a tady jsem to trocha upravil do supizmu, aby to působilo víc, ehm, umělecky :-)
Milá Jamardi, kdo ví? Možná kdyby... Jenže kdyby, bohužel, neexistuje. Ale koneckonců - beru to jenom jako jedno hódně těžký kolo a věřím, že v dalším to bude mít snazší. Nebo aspoň veselejší.
Díky a.
Milý Milane, milá vesuvanko, tak to chodí, že... Nepochybuju, že Richardovi je teď mnohem líp, než mu kdy v tomto životě bylo na Zemi. A mně dal Bůh možnost to ze sebe vypsat a jít dál, poučit se z toho a věnovat se víc těm, co mi zbyli... Vážím si toho, že jste se s mým textem takhle spojili. Děkuju, a.
Anna je šťastná, že poznala Richarda
Šťastná, že poznala Petra i Pavla
Šťastná, že poznala Blanku i Marii
Alegnu i blacksabbath
Theu i gabi
Pusíka Kaje aleše i pana Ironika
pana Kvída i pana Květoně
Šťastná jako že lucky
Šťastná jako že happy
Šťastná jako želva
Je šťastná a nechává se děkovati
Díky, blacksabbath!
blacksabbath
08. 01. 2021dílo už ti kolegové rozebrali....já jen mohu dodat.....je to silný......šťastná jsi, že jsi ho poznala..............*/****
aleš-novák
08. 01. 2021sýkorka je výjimka, co potvrzuje pravidlo...:o)
Co furt máte s tou ukecaností? :) :) :)
Jen sem dám sýkorku, převálcujete mě děsně vtipnejma komentama: z mejch dvou řádků vašich asi dvěstě, a to ještě beze mně :) :) :)
Díky, Kočkodane, ráda se s tebou občas kočkuju a.
Souhlasím s Alešem. Tvoje sympatická ukecanost tvoří s tím smutným tématem zajímavou směs. Ne třaskavou, spíš laskavou. Horší komentář prostě neumím... ;-) L.
Milá Dagmaram, díky. Pokud se tě to dotklo, děkuji ti Richardovým jménem. Ale i svým, samozřejmě. Brzy zas nashledanou a.
Jsem ještě v práci, tak se nestíhám moc koukat. Tohle jsem si ale přečetla a je to fakt konzistentní. Je to moc hezky napsané, pěkně to plyne, plné tesknoty, která není přehnaná a člověka se lidsky dotýká. To jsou ty naše ztráty. Pěkný an :-)
Cink cink!
Jojo, tramvaje, který se neříděj jízdním řádem, holt někdy dojedou do vozovny o moc dřív...
Díky, spolupasažérko. Cink cink!
To musel být dobrý týpek! Takoví žijou život rychleji než ostatní... není čas na sprchu :))) Máš to barvitě napsané.
Milý supizme,
je zvláštní tě oslovovat takto - a to mi připomíná, že si vždycky nad tvým nickem lámu hlavu. Je to ironický oblouk od súfismu ke společnosti "supů"? Nene, nechci to z tebe páčit, máš právo mít svý tajemství :)
Každopádně moc děkuju - podařilo se ti vystihnout to, co jsem vlastně (a popravdě si to uvědomuju až teď) chtěla: připomenout jeden úžasnej, byť smutnej životní příběh... Tvá reakce mě velmi potěšila. Hezkej den a.
Goro, děkuju. Ty city jsou, jak víš, vespod... a taky v mý básni Pozdě. Hezkej den a.
vyznívá to pozitivně, proto se mi to líbí...celé to vyprávění, i když je vlastně smutné, vyznívá pozitivně...
Myslíš, že to vyznívá dvojznačně? Nebyla jsem si jistá, ale nakonec jsem shledala rozdíl mezi "Hůř už to neuměl" a "Hůř to prostě neuměl". Tak doufám, že je to k pochopení a že tomu čtenář bude rozumět jako že je to chvála...
aleš-novák
08. 01. 2021Hůř to prostě neuměl...