Žena v červeném

mapato, děkuju za zastavení. Souhlasím s tím, že nejen konec, ale i cesta k němu je důležitá.  A co se týče obšírnosti vyjadřování nebo něčeho navíc, to mně málokdy někdo vytýká, tady to byla výjimka. Spíše slyším, abych něco přidala.

milý příběh ze šuplíčku "malé záhady", hezky vyprávěný. I když s většinou názorů čtenářů Tvoji povídky více méně souhlasím, musím ale říci následující, což vytýkáno bylo i mě: některé kritiky jdou tím směrem, že příběh má být co nejvíc ořezaný, ve smyslu ponechat jen to nejdůležitější, aby příběh měl logický smysl, širší kontext je jen na přítěž.

To by se ale povídky mohly psát jen v bodech, které by snad vše nutné vyjádřily, ale kde by bylo kouzlo představivosti? Radosti ze čtení?

Vyjádřil jsem myšlenku, zda dílo není hodnoceno podle žánru či literárního tvaru, do kterého pisatel své dílo zařadil. Neboť ve výrazu jsou jistě velmi rozdílné. Čili jedna a tatáž povídka, báseň atd., špatně hodnocená  v jednom stylu, by mohla být dobře ohodnocena v jiném stylu. Na to mi bohužel nebylo odpovězeno.

Já říkám, že ne jen konec ve smyslu rozuzleni či očekávané pointy je důležitý, ale i cesta k nim: ta cesta je tím cílem...m

bixley, děkuju :)

Ten příběh je jen naznačený, ale všichni jsme podle mě běkdy takový naznačený příběh zažili. Otvírá to prostor čtenářově fantazii.

Zeanddrich E., děkuju.

.. .

Majaksi, nechtěla jsem to více rozepisovat, protože nic o takových lidech nevím a nechtěla jsem si vymýšlet hlouposti. To ohledně nádraží jsem opravila, děkuji. Jsem ráda, že se ti líbilo alespoň to, co jsem napsala :)

revírníku, děkuji za nahlédnutí :)

Je to takový letmý obrázek ze života. Mně stačí.

To fakt nebylo těžké :) Děkuju!

Jjjj....je vidět, že koukáš kolem sebe....*/********

Vesuvanko, děkuju.

Zaujalo mě, TIP

Elegantní a účinné, Jamardi! Prima.

První odstavec jsem dala do prologu. Je pravda, že základ je v ději a ten není dlouhý.

Díky, že jsi odpověděla. No, ani ty další informace nejsou pro ten příběh úplně důležité /první odstaveček/, ale je to na tvém posouzení... jinak je to fajn mini. Jen tak dál...

Goro, uznávám, že o perónu jsem psát nemusela. Ztenčila jsem první odstavec. Ten vestibul jsem chtěla popsat proto, že si myslím, že by tam nemohla sedět tak dlouho, kdyby se jednalo o stísněné prostory. Někomu by to vadilo a stěžoval by si na policii. A ty pracovnice jsem chtěla zmínit kvůli tomu čaji a kávě.

Děkuju.

Theo v tramvaji, bylo by to určitě zajímavější, ale nechtěla jsem se do toho pouštět, protože nemám s těmito lidmi zkušenosti. Abych si nevymyslela třeba něco málo pravděpodobného.

Je to pěkně a čtivě napsané, ale trochu mi chybí přilběh. Možná víc vysvětlit, co se ji dělo, s kým a proč co řešila... Aby to nebyla jen pocitovka. 

Styn, o pičusovi toho sama o nic moc víc nevím :)

Děkuju.

Jamardi, omlouvám se, to asi nebylo dobře vyjádřeno. Už nic neříkám, jen, že to pro mě byl opravdu zajímavej příběh. Pá a.

Annie, vím, že někteří by to napsali líp. Nedá se nic dělat :)

Jsem ráda, že tě moje dílko zaujalo.

Jamardi, ta žena v červeném je poutavá postavička, tím chci poznamenat, že údaje jako jako je prostorné nádraží a podobně, hlavně na začátku, moc zajímavé nejsou... první odstavec bych vynechala a do druhého přidala jedno slovo, povídka by tak začínala:

Jednoho mrazivého dne...

Ve vestibulu nádraží seděla žena v červené zimní bundě.  

Milane, děkuju.

Mrzí mě, že jsme se o tom picusovi nedozvěděli víc :), líbí se mi to nekonfliktní podání. 

Jamardi, je to výbornej příběh, děkuju za něj. Na povídku by to možná mohlo bejt trochu plastičtější a dramatičtější (to mluvím o formě), ale tak jako tak jsem si to ráda přečetla. Hezkej večer a.