Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte senevěřím na náhodu, ale ani náhodou nevím na co vlastně věřím
Autor
trojort
Tušení se s ní vleklo deštivým dnem jako i několik pouličních psů.
Pod deštníkem byla vidět její tvář.
Jakoby s ním žuchla do mouky.
I vylepené plakáty se tvářily divně.
Jakoby pamatovaly stanné právo.
„Je čas,“ řekla.
„A nebude to omyl?“ zeptal se, i když byl připravený.
Byl připravený na leccos, ale přeci jen...
“Já jsem čekal, že to bude všechno nějak důstojnější, jako třeba, že přiletí černý havran. Nebo zavane chlad vesmíru. Nebo...“
„Ty jsi asi čtenář, že jo?“
„No...vždycky jsem rád četl.“
„To ti chválím, ale všechna ta slova v knihách se jen snaží obrušovat hrany života.“
„Tedy i smrti.“
„No...aniž si to uvědomíš, tak otupují tvoji pozornost pro realitu.“
„K čemu je pak povinná četba?“
„Aby se tolik nečetlo.“
„TO je TO vždycky s takovou osvětou?“
„Jen u těch, co by chtěli oznamovacího havrana.“
„A nějaké harmónie by nebyly?“
„A u těch, co to chtějí s muzikou.“
„No vždyť je to přeci jen důležitá událost.“
„Pro koho?“
„A sakra!“
11 názorů
Evženie Brambůrková
09. 02. 2021Havran snad není až takový nadstandart.
Bezvadný :-)
Zrovna dnes mě napadlo, jak tu realitu můžeme tak zběžně žít a přežít když je každým momentem jedinečná a neopakovatelná. Jak ji k sakru jen na chvíli polapit :-)
Arwen Leinas
07. 02. 2021"A sakra!" Pobavilo, hodně pobavilo :-)
Připoměl jsi mi jednu mojí povídku, kterou bych konečně, po více než roce, mohla projít, proškrtat a konečně publikovat. Takže děkuji za motivaci.
První a poslední věta - jak časovaná bomba. Mezi pravidelně tiká...
Už kdyby dílko tvořil jen ten název, tak bych byl spokojeným čtenářem.
Má to ducha, humor a spád. Bezva čtení.