Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV krabici
Autor
annnie
V krabici Matylda, sobota 20.2.2021, 4 ráno
Je tmavých 3.13 a Anna otvírá oči
sen se jí odřízl od bdění ostrou strunou
A není to Anna.
Jsem to já.
My hungry self.
Oh...
Promiň, Lawrenci.
Nic trefnějšího jsem netrefila.
Tohle je neuspokojivý
bohužel
ráda bych to cejtila jinak
ani nevíš, jak ráda, můj milý
ale tentokrát to nejde
Kdysi jsem to dokázala
vřadit se bez námitek do plánu
a bejt tak nějak spokojená
Pěkně si všechno přichystat
a čekat, až mě Ředitel vyndá z krabice
Ó ne, to není žádný obvinění
já sama jsem se do ní poskládala
Jenže od těch dob Manželství, Svatý Domácnosti
a Stejných snů
jsem, zdá se, trochu povyrostla
Krabice je mi malá
A cizí sny taky
Nevejdu se tam ani tam
Tak promiň
Snažím se v tom rychle vyznat
Nechci ti působit těžkosti
Něco jsem ti slíbila
a jestli to nedokážu dodržet,
měl bys to vědět co nejdřív
Nevěděla jsem, že tohle přijde
a není to pro mě lehký
Řekla jsem ti,
že beru prostě to, co nabízíš
ale uznávám, že to byl omyl,
teď to vidím
už mi to takhle asi nefunguje
aha
upload na verzi A 2021
software je prostě o něco komplikovanější
Kdyby tu byla Anna
ta vtipná a přátelská a vstřícná a roztomilá
nahlídla by teď do krabice
a trochu to probrala
Jenže Anna teď právě spí
ve tvých snech
a není tu nikdo jinej než já
aby probral kousek po kousku
svý vlastní sny
touhy přání potřeby očekávání
moc se mi do toho nechce
ale udělat se to musí
dnes či zítra
Tak to radši dnes,
ať to máme za sebou
třeba to stihnem
a z toho víkendu nám ještě kousek zbyde
Snaž se mě pochopit, prosím
Přísahám, že já se moc snažím
pochopit tebe
a dát ti, po čem toužíš
a nedávám fakt žádný ultimáta
nevyhrožuju
nekřičím
Šeptám:
Dáš-li mi na výběr, můj milý
„Přijedu ve tři nebo ve tři“
možná mi nezbyde,
než si jednu z těch možností vybrat
Oba víme proč
No ano, srdce...
Ale je to smutná volba
Nečekala jsem to
Dřívs mi dával lepší nabídky
něco jako „ve tři. Anebo řekni...“
Ztrácím svou svobodu,
můj milý
kdybys jen věděl, jak to hrozně bolí
Asi to nedokážu
Nenuť mě si vybrat,
prosím.
Dej mi na výběr...
Řekni
41 názorů
Milá Penumbro, díky. Pravda ovšem je, že víko - nevíko: většinou si stejně do krabic lezeme my sami...
No ovšem, Dagmaram... Tos mě překvapila... A pobavila. Zdraví tebe i toho tvojeho :) Pá a.
No Mortície, bezva!!! Tak přeju happy pokračování - nejlépe neverending :) Pá a.
Přečetla jsem si to ještě jednou (poté co jsi mi trochu rozsvítila) a rozumím. Je to hezky napsaný. Já občas toho svojeho do krabice taky dokopu, ale nemá víko, co chvíli z ní vyskočí, a tak to chci :-)
Morticia Adams
21. 02. 2021Zatím happy beginning...hih.
Mortície!!! Už zase??? Neprosákla jsi sem z paralelního vesmíru? Nebo já??? Budem to muset prověřit :) Dík a doufám, že u tebe též happy end... Pá a.
Zeanddrichu, někteří písmáci (no - skoro všichni, myslím) říkaj, že prej jsem (trochu?) ukecaná... Nojo, no. Dík, že ses stavil a.
Milá Dagmaram, je to prosté. Anna (tedy - Annino alter ego :) :) :) ) měla strach, že jí její přítel trochu upírá rovnoprávnost, pokud jde o společné plánování - je na to citlivá, to už (opakovaně) zažila. Kdysi se cítila jako v krabici - připravená k okamžitému vybalení a zase zabalení dle potřeb a plánů někoho jinýho. A už to nechce...
Dík, že ses stavila! Pá a.
Morticia Adams
21. 02. 2021Ach..že ty mi koukáš do okna (a do života..)..?
Zeanddrich E.
20. 02. 2021Rozepsala jsi to snad beze zbytku
blacksabbath
20. 02. 2021Jjjjj....napiš o Matyldě....***sííííím....jjj....někdo má třináctou komnatu...někdo třináctou krabici...:-))))))))
an, chápu, že chceš ven z krabice a myslím, určitě se do toho pusť, ale dnes jsi mi nějak míň k rozkódování, chyba v mém softvéru :-)
Milá black, díky moc. Na vysvětlenou: Matylda je můj dům. Měla bych o tom napsat, je to pěknej příběh...
Do tvý krabice jsem nakoukla dneska a - uf... Moc bych ti přála... A věřím, že to dobře dopadne. Zatím moc díky a pá a.
Milá Marcelko,
Anna má víc štěstí než rozumu. Adresát přečetl a porozuměl. A byl very gentle.
Anna chce dávat, a hodně. Ale svobodu a rovnoprávnost potřebuje jako vzduch. Jinak už dnes prostě nedokáže bejt spokojená. A nespokojená už byla mockrát - tak do toho se jí nijak moc znovu nechce... Vlastně si trochu myslí, že jí možná Bůh dává naprosto nečekanej a nezaslouženej dar a že třeba...
Měj krásnej víkend a zas brzy pá
Díky, Danny. No - co se dá dělat. Někdy je to prostě nutný... Někdy si Anna nemůže pomoct :) Díky, pěknej zbytek víkendu a.
Ach, Savagei, to já jsem ta, která sem zve a je znovu a znovu překvapena a dojata reakcemi. A ty jsi jeden z těch, kteří jsou zde obzvlášť vítáni. Děkuju. Moc. Měj se krásně a.
annn...baví mě tvoje"Matyldy"....to jak to píšeš....... křišťál i střepy, koule a teď i krabice.....do které jsi nás nechala juknout....
taky mám svoji krabici.......a sama sobě dávám na výběr ve kterých dnech víko odklopím....čas od času vyhážu nepotřebné haraburdí.......*/***********************************
Ach Aničko,
každá krabice ti bude za čas malá, hlavně, když to není klec. Krabice může být bez víka. Hlavně, když Lawrenc nevezme nůžky...
Použít báseň místo dopisu je dobrá rada...a pokud ji neporozumí, nic se neděje - viz osobní zkušenost.
Víš, ono je vždy něco za něco. Láska je víc o dávání, než o braní.
Savage Flame
20. 02. 2021Je to Anna, neni to Anna...? No ano, Anno...
Moc se mi to libilo. Dekuji za tu moznost. Tesim se az zase budu smet cist... Ze mi to zas dovolis...? Ze, Anno... :) S.F.
Květoň Zahájský
20. 02. 2021A taková to mohla být pěkná humorná povídka. Vždycky záleží na úhlu pohledu.
pokud si vzpomínám bixley psala o krabicích :) ...... asi ji máme každý i touhu po svobodě.... co nemáme každý, je schopnost o tom napsat a já obdivuju, že ty to umíš a není to chvála, jen konstatování*****
Milá Theo, no... uvidíme. A k tomu p.s. - obávám se, že adresát taky :) Díky, měj den radostnej jak zvonění tramvají a.
Thea v tramvaji
20. 02. 2021Je to lepší než dopis :) jen aby adresát správně pochopil. I když... stejně to všichni chápeme po svém :)
ps:s každou tvou novou básní si tě představuji jinak.
Annie, očividně ano :) Líbí se mi jazz, poslouchám ale tak napříč všemi žánry i různé zpěváky. Z těch dobovějších zpěváků mám ráda: Arethu Franklin, Whitney Houston, Wham!, Michaela Bublé, Amy Winehouse...
Na novém dílu právě pracuji :)
Lucie... Ty fakt v patnácti posloucháš Sinatru??? Já žasnu a děkuju. A děkuju za velmi milý komenty k mejm textům. A jsem zvědavá na další tvoje. Přeju krásnej víkend a.
Já Lucie píšu...
20. 02. 2021Annie, jeden z dalších krásně popsaných střípků přesně do mozaiky! Jak už říkal Incognito :) Tvá díla jsou jeden celek, který mě baví a vždy si ho ráda přečtu. Dokážeš moc hezky vyjádřit co cítíš (ve spojení s krabicí) s vhodným použití slov. Je to tak zajímavé Tě pozorovat, jakým směrem se Tvé myšlenky nakonci básně uberou. Na to se vždy těším nejvíc! Jinak... krabice je krásné přirovnání. Mua! Parfait! TIP!
Nej verš: „Přijedu ve tři nebo ve tři“
Nej sloka: ta poslední
P.S. Básně se mi líbí víc než dopisy, ale i ty bych četla :)
P.P.S. Když jsem četla, vzpomněla jsem si na Tebe ve spojení s touto písní. Nemá moc se Tvým dílem, ale je krásná a samozřejmě o lásce :(
O.k., o.k., díky, Incognite. S pochybnostmi tuto debatu uzavírám a velmi děkuju. Pá a.
Kdepak Annie- tohle je tuze cenné a tuze ceněné! Upřímné dilema v přímém prřenosu- a se spoustou sebereflexe, odvahy a odhodlání. Co váíc v básni chtít...žádná exhibice- odvaha to je! A sebeupřímnost!
Jej, Prosecký. No právě. Asi jsem a není to o nic lepší, než kdybych nebyla. Aspoň myslím...
A jseš si jistej, že jsi připravenej se to dozvědět? :)
Dík, krásnej den a.
Ale jo, místo dopisu používám. Jen se na to tady musíte, chudáci, koukat. Exhibicionismus... Trapas. Možná bych měla zdrhnout. Z krabice i z Písmákova... No, však to tu určitě pěkně schytám, dobře mi tak. Ale teď o.k., přečetla jsem si dnešního Květoně a hned je mi líp. Doporučení všem: udělejte to taky!
Jsi připravená na to riskantní neznámo mimo krabici? Nikdo není. Tak nezbývá než skočit ... které ráno ( a ty jsi vzhůru zatraceně brzy) se to dozvíme?*
Annie, Annie, jestlipak ty si to moc nekomplikuješ. Cožpak nelze použít báseň místo dopisu? Ani by možná nebylo nic k tomu dodávat.
Ach jo... Děkuju, Incognite. Dospěla jsem bohužel do fáze, kdy je pro mě jednodušší napsat báseň než dopis. Tak to teď holt písmáci maj.
Trochu se bojím, že krabici nerozřeže. Anna est un-peu melancholique ce matin... Bon jour, mon ami. a.
Tvé poctivé vyprávění o tobě v tobě nemůže zklamat Annie. A už je to pořádný kus příběhu, když si vzpomenu na spostu těch dalších dílů Annoběhu. Tento noční tvamě modrý další střípek do mozaiky je hezky zaostřený, žádné rozmazané konturu, i řezat by se ním dalo. I krabici by rozřezal.