Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte selesní směska
Autor
atkij
velikonoční pochod –
proud Bílého potoka
kříží nám cestu
sedmý rok stejná
kšiltovka na oplocence –
začíná se ztrácet
trnkový keř –
i v lišejníku na větvích
pučí květy
pařezy…kůly…
až když se skloním
dub
s motykou v ruce
dávám pozor kam šlapu –
dosázený les
30 názorů
Velice děkuji i dalším čtenářům. Sluší se reagovat na dotazy...
Radovane, ano, je to stále stejný Bílý potok, který se mi objevuje již například tady: https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=490775
Pavle, ano, nejvíce smrčků, ale také duby a buky. A břízy jsou stálice:)
Máš pravdu s podobností těch dvou textů. Ještě s nimi budu asi pracovat. Napadají mě další varianty, třeba: s motykou v ruce/dávám pozor kam šlapu/ Budiž les! ... ALE:))
Katko, také jsou to mí favoriti:) Díky!
Radovan Jiří Voříšek
29. 04. 2021k prvnímu haiku - nejde o Bílý potok na Vysočině, která teče od Velké Bíteše a vlévá se u Brna do Svratky?
Jo, a ještě jsem chtěl pochválit název celého bloku. Jako dominantní téma se mi jeví obnova lesa. Asi jste vysazovali směsku, ne monokulturu.
Evženie Brambůrková
27. 04. 2021Taky jsem si vyšla do přírody. S hráběmi :-)
Docela jsem natvrdlej. Chvíli mi trnalo než jsem našel přesah a nedořečenost u prvního. Ale našel, jen bych prohodil slovosled na nám kříží cestu. Kšiltovka, má pro mne ohromný haikupotenciál, prostý detail, který má příběh, kdo ji tam pověsil, žije ještě? Občas se tvrdí, že haiku je fotografie, tohle si dokážu představit, jako fotografii, která o něčem vypovídá. Poslední mi přijde na Tebe nezvykle dořečené slovem dosázený. Poslední dvě mají i hodně podobný námět, nabízí se mi nedořečenější kříženec:
s motykou v ruce
dávám pozor kam šlapu –
rostou tu duby
Občas se projdu v krajině po zaniklé rybniční hrázy, jsou tam staleté duby, někdy při tom přepadne něco nepopsatelného. Kolik generací lidí jako já pamatují?
Děkuji všem:) Ráda jsem nabídla a pokud jste si pro sebe byť jeden text vybrali, těší mě to.
Pavle, kšiltovka mě provází fakt dlouho a... variant nespočet:)) Konkrétnější pojmenování mi přicházelo jaksi jalové a tak se ustálilo ve smyslu - začíná mizet, splývá s prorůstajícím pozadím... Třeba poradíš. Tedy mně to u druhých jde kolikrát lépe, než u sebe:)
Je to dobře procházkově inspirativní, ještě jsem letos v lese nebyl, i když to tam necelých pět minut ... :)
kšiltovka vede...i když je vybledlá......všechny obrázky jsou parádní....*/********
Na břehu řeky Svratky... a její kolega z prava...
to je krásná lesní směska
a...dosázený les. Opatrně našlapuju k Tipu
hm, ale je pravda že ta pochodovací je nejprůzračnější zážitek ... ale z dubu jsem měla fakt radost - že jsem ho našla:)) a to se počítá nejvíc
Jako haiku se mi nejvíc líbí první a pak asi poslední. První vytváří potenciál pro hluboký přesah a příběh, zároveň není dořečené, takže vyžaduje aktivitu čtenáře. Pak mě ještě zaujala kšiltovka, ale tam je to tak blízko formě 5-7-5, že mi skoro přišla škoda to nedodržet, a sám za sebe bych v posledním verši nepoužil začíná se ztrácet, protože mi to přijde příliš abstraktní, zkusil bych rozpad čepice popsat obyčejněji.
Prostřednííí jsou krásnééé! Lesní směska zní jako marmeláda, ale i Tvé haiku to vystihuje :)
Voní jarem! Moc se mi líbí :)
Dub je výbornej, motyka trochu slabší a trnkový keř stojí úplně za ojro