praha vole

příští zastávka: anděl

 

ženská kam čumíte?

(au to byla moje noha)

cink cink pozor

vždyť vás přejede tramvaj

 

tanec hříběte na dlažebních kostkách

na šest šedých připadne jedna bílá

ruší ho jen prodejce štěstí: spaste svoji duši

 

ostrůvek květin

slunečnice se na mě dívají

gerbery kokety mrk mrk

- ve čtyři ráno kolem nich budou zvracet ožralí cizinci

 

kdosi křikne: s dovolením slečno

(myslí tím – uhni ty krávo)

už jsem tam měl dávno být!

 

spočítala jsem všechny bílý dlažební kostky

nadýchala se dosyta směsi smogu a květinové vůně

už nespěchám

jen zírám na absurdní divadlo na andělu

 

 

pod smíchovským mostem

 

labutě drze čekají až jim hodím pár drobků

vrhnou se na kus chleba

klov klov sss sss!

jdou si po krku

 

prý vznešené… pche

labuť je jen přerostlá husa

 

rachot vlaku

slunce prosvítá skrz traverzy

stroboskop na hladině vltavy

 

silueta vyšehradu

tmavý skály a tařice

já tu – malá tečka

 

pod smíchovským mostem

rachot zmatek šum

 

- a klid

 

 

přestup na florenci

 

znovu mě vítáš

znovu se loučím

 

rychle rychle

ještě si zapálit

šmírovat ostatní

smát se jejich spěchu

i tomu svýmu

 

podivná existence

vodový oči; z dechu chlast

nemáš ňáký drobáky?

ne

nebo aspoň cigáro?

ne

tak si naser

zahuhlá a mizí v podchodu

 

znovu mě vítáš

znovu se loučím

 

nadržení holubi tančí mezi odpadky

v mým nose bouře

v hlavě a pod klíční kostí taky

 

cigaňa falešný zlato v uších i ústech

nechceš parfém?

ne

ani hodinky?

ne

zahuhlám a mizim v podchodu

 

znovu mě vítáš

znovu se loučím

 

ukončete výstup a nástup

oči se zavírají

 

---