Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCURRIKULUM VITAE III.– KURZY
Autor
blacksabbath
Abych se mohla „profesionálně“ věnovat mimoškolní činnosti dětí, bylo mi uloženo absolvovat pět kurzů.
Plavecký, vodácký, turistický, cyklistický, vysokohorskou turistiku.
Přesně v tomto pořadí.
Plavecký kurz
Protože, jak už jistě víte z mých předchozích dílek, jsem se topila, voda není můj největší přítel.
Co se dá dělat. Rozkaz je rozkaz. Jdu se utopit.
Se zatnutými zuby jsem si oblékla plavky a nasadila modrou gumovou čepici. Pomalým krokem, jako bych to mohla odložit, jsem se courala podél zdi, na které byl nápis:
"POZOR – KAŽDÁ LOUŽE KLOUŽE!" Což o to. Klouzat jsem se uměla, ale já musela do vody. Brrrrr.
Takže …..
S pravdou ven. Instruktor to naštěstí pochopil.
Písk a skok do bazénu. Nene... já opatrně po žebříčku. Jistota je jistota.
Čubička mi byla přísně zakázána, stejně jako můj vytříbený plavecký styl: Chůze po dně, ruce prsa.
Ze začátku chodil instruktork přede mnou. "Poplav, poplav. Ještě kousek. Dejchej! Nepí tu vodu! Hop na instruktora."
Jak dny kurzu ubývaly a hodiny strávené ve vodě přibývaly, plavala jsem víc dál a dál.
Nebudu vás napínat. Bazén jsem nakonec přeplavala. Sice jen tu kratší stranu a v místě kde je vody nejméně. Zato čtyřikrát! (Jasně, ne na jeden zátah.)
To stačilo. Kurz jsem absolvovala.
Vodácký kurz
Ráno, jeden každý z nás, vyfasoval kanoi. Kdo by nevěděl, co to je tak….
Kanoe je malá podlouhlá loďka. Umožňuje jízdu po vodě jedné až třem osobám. Pádlo je jednostranné na rozdíl od oboustranného pro kajak. Nebo pramici. Pramice mívá obvykle hranatý tvar, téměř obdélníkový půdorys. K jejímu pohonu se používá dvojice vesel!
Toto vysvětlení budete potřebovat pro představu v závěru.
Vyplula jsem. V kanoi jsem byla sama. Opakovala jsem si - jednou doprava, jednou doleva. Přesně podle instrukcí.
Dopádlovala jsem doprostřed přehrady.
A tady se zasekneme. Tedy já jsem se zasekla.
Ač přesně podle instrukcí, jednou doprava - jednou doleva, nedělo se nic. Stála jsem na místě! Pokoušela jsem se zdvojnásobit páku na pádlo i frekvenci. Dvakrát doprava, dvakrát doleva.
A zase nic!
Drží mě snad hastrman?
To už na mě pokřikovali ze břehu šťastnější jedinci, kterým se povedlo objet ostrov a přirazit ke břehu. „Tak to dostrkej!“ „ Doplav!“ „Sundej ty ryby z háčku!“
„Hahaha.“
Křečovitě jsem svírala pádla a prosila pana Wasermanna, aby mě pustil.
Až když se mi kanoe nebezpečně rozkolíbala a já už jsem připravovala svoji dušičku na vklouznutí do vodníkova hrnečku, skočil instruktor do vody. Mocnými záběry svalnatých paží krauloval ke mně!
(Těch svalů jsem si všimla až v bezpečí na břehu.)
„Co s tebou? Ke splnění podmínek kurzu musíš strávit daný počet hodin na vodě,“ pravil instruktor Štefan a já jsem, z představ o jeho mohutných objímajících svalech, dopadla tvrdě na zem.
Druhý den kurzu jsem vyfasovala pramici. A přesně podle instrukcí jsem pádlovala. Pro sichr podél břehu. To není k smíchu! Na každou výpravu je nám třeba zásobovací doprovod.
Kurz turistický a cyklistický
Na kurzu turistiky mě nemůže nic překvapit. Co já už jsem se našlapala kilometrů po lesích a stráních. To bude brnkačka.
Vyfasovali jsme mapu a buzolu.
Kdyby někdo z mladší generace nevěděl, cože je to ta buzola, tak je to jednoduchý přístroj pro orientaci v terénu. Základem buzoly je kompas k určování světových stran doplněný otočným úhloměrem k měření azimutu. A azimut je úhel, který ve vodorovné rovině svírá určitý směr se severním nebo jižním směrem. Slouží k určování polohy. Kapišto?
Na mapě měl každý z nás vyznačenou trasu přesunu. Každý jinou se společným cílem.
Pohoda, klídek. Nastavuju si první orientační bod a vyrážím. Je třeba jít nejkratším směrem, abych byla v cíli jako první.
Vykračuju si jako Švejk do Budějc a ejhle. Přede mnou vysoká ohrada. Přelézt, podlézt, přeskočit?
Prolézt!
Hlava a ruce na druhé straně. Ještě trošku zabrat, ruce už mám na trávě a škrrrrr. Překulila jsem se do trávy a koukám co a kde je to škrrr?
Košile! Moje krásná červenočerně pruhovaná košile švédského střihu má vepředu pořádný škubanec. V KPZtce mám jehlu a nit, ale bílou. Toto bude vypadat.
Do cíle jsem dorazila druhá. Ztrátu prvenství zavinila ta chvíle látání.
Víc mě mrzela ta košile.
Na "kolokurz" vzpomínám dost nerada. Pokud totiž kolo nemá sedačku, jako měla moje babička, pěkně velkou, polstrovanou a potaženou háčkovaným potahem, tak nejedu.
A mám dali kolo s berany a sedačkou tak úzkou, že na ní mohli jezdit snad jen rytíři v brnění.
„Nasedat a jedeme!“, zavelel Štefan, idol všech účastnic kurzu.
Pokud to šlo, šlapala jsem vestoje. Z kopců jsem si přisedala. Po první zastávce, kde se čekalo na opozdilce, tedy hlavně na mě, jsem toho už měla dost.
„Štefane, pojedu jako na koloběžce a co nedám, to dojdu!“
„Ale celou trasu! Neže to švihneš přes pole!“
Došla jsem. Po večeři! Stejně mě hlad přešel. Štefan hrál u ohně na kytaru. Z jedné strany mu držela zpěvník Lída, z druhé mu svítila na text Radka.
Měla jsem to švihnout přes to pole!
Poslední den a poslední kurz a bude to za mnou. Co mě tak asi může čekat. Vyjdu někam nahoru na horu a pak sešlapu dolů. Vždyť tady kolem není nic vysokého. Hotovo, šmytec.
Jenže....
Štefan nás zavedl k 90 metrů vysokému skalnímu ostrohu - bez hradu a pěšinek.
"Polezete po třech. Ostatní počkají, až slezeme. Nikdo se nebude pokoušet lézt sám! Je to jasné?"
"Jasné, Štefane!"
"První půjdou Lída, Radka, Iva. Polezu první. Ta za mnou se bude koukat kam dávám ruce a kam šlapu! Ty další se budou opičit po té před sebou."
Hahaha, jak je vtipný.
Navázal nás všechny na jednou lano. Ten má teda odvahu. Ale není to hladká stěna. To dáme!
"Ještě počkejte. Nedal jsem vám to hlavní," vytahuje z kapsy skládaný toaletní papír.
"To kdybyste se strachy........."
Tím to u mě, frajer jeden svalnatej, totálně zazdil. Ale kdo se směje naposled.....
Večer máme hodnocení a pak volnou zábavu. Tam mu to vrátím! Nevyplácí se dráždit bosou patou chřestýše!
43 názorů
blacksabbath
22. 08. 2021Budu ráda, když se vrátíš.....děkuji!
Zeanddrich E.
22. 08. 2021No k tomuto se tedy musím vrátit,..., dovolí-li tedy ..vyšší dobrá moc ( -bo teď ..za chvilku bych měl vyjet do práce :) )
blacksabbath
01. 08. 2021Maruško....tenkrát ani mě...a dnes už bych se k nim ani nepřiblížila:-))))) přeji krásnou neděli!
Evženie Brambůrková
31. 07. 2021Některé disciplíny by mě blahem nenaplnily. Asi tak všechny.
blacksabbath
31. 07. 2021cassy... s tím šklebem je to ouplně super:-)))))))))))))))))))))
Milane....díky za úsměv - škleb.-)))))))))))))))))
užijte si krásný víkend!
Ke všem překážkám v životě lidském má se přistupovati s otevřeným srdcem a lehounkým úsměvem či šklebem na rtech. Možnosti lze voliti.
blacksabbath
30. 07. 2021Lucinko...když musíš - tak musíš:-)))))))užij si krásný den!!!!
blacksabbath
30. 07. 2021Andreina....děkuji za návštěvu a tvůj zážitek....
Povedené, jak je vidět opravdové zážitky se dají sbírat i na všemožných kurzech.
Zvlášť mne zaujal ten obětavý a trpělivý instruktor plavání. Mě sestry kdysi přivázaly na kus špagátu a šouply do rybníka. K dobru jim musím přiznat, že mě po vytažení nechaly alespoň vykašlat vodu, než mě tam šouply znovu. Díky jim plavu od čtyř let.
Já Lucie píšu...
29. 07. 2021Blackie, super povídka! Doufám, že na takové kurzy nikdy nepojedu, protože to asi nedám :) Hlavně ty skály! Moc pěkně napsané a klobouk dolů před Tebou!
blacksabbath
29. 07. 2021šááák já víííím....<*-*> jááá takýýýý
blacksabbath
29. 07. 2021<*-*>vzdávám se.....jjj....máš pravdu:-))))))))))))))))))))))))))))) ve všem:-)))))))))))))))))))
blacksabbath
29. 07. 2021ale Aru...že tys byl venku bez kloboučku bos???? nikam se nestěhuj....vona tam bydlí
blacksabbath
29. 07. 2021Lubošku.....nepoužila.....já mám pro strach uděláno....ať to Zuzka přečte správně, opravdu jsem nenapsala naděláno
blacksabbath
29. 07. 2021Renato....koukám, že máme téměř shodné zkušenosti......:-)))))
Al. jj...z odolného materiálu to věru jsem, ale...nic se nemá přehánět:-)))))
Aru....prostě nejsi Nesmrtelná teta...jak trefně napsala 8hanka...nikam nechoď!!! A i doma na sebe dávej pozor!!!!! :.)))))):-)))))))))
Nikolasi děkují!
Ivi, ani se moc nedivím, že jsi pasáž o promptním použití Štefanova papíru taktně vynechala, já bych to na tvém místě nejspíš udělal stejně... (chci věřit, že jsem si to u tebe tímhle komentářem nepodělal)
osmiHanko, ale doma je doma a neprohánějí se tu auta, to jsou ty železný monstra, řítící se šílenou rychlostí, bažící po krvi :D
ty mi dáváš, uf ach ich, moje břišní svalstvo :))))
ale je vidět, že jsi z odolného materiálu :-)))
Aru, na cintorínoch skončili aj tí, čo sedeli doma a pozerali na stream:) Nesmrteľnosť má zaručenú len teta...alebo ani ona nie?
Při pomněla jsi mi moje kurzy! Jako holka jsem do vody na kurzu skákala jen držíc se za plavčíkovu hůl, jinak ne. Na kánoi jsem nikdy neseděla, ale s pádly jsem to zkoušela, dopadlo to podobně. Sedlo na kole bych taky potřebovala vypolstrovat. A vysokohorskou turistiku bych asi zrušila ještě než by začala. Jak já ti rozumím! Přiblížila jsi to opravdu krásně realisticky!
však já vím iví, ale ten DOPROVOD bych venku fakt potřeboval, venku je nebezpečno a mnoho nástrah na cestách, vidělas ty hřbitovy? tam všichni skončili :-O
:D
polezete po třech...nádhera...Aru tomu dal nový pohľad, paráda
Aru..."polezete po třech" neznamenalo ...že polezeme po třech...ale...že polezene po třech.............tedy vždy on a tři další osoby....-))))))):-))):-))):-))
Hanko, díky za avízo. Profesora Míčka jsem neznala, možná, že byl na VŠCHT později. My jsme měli na matematiku mladou profesorku, jméno už si bohužel nepamatuji. Vykládala a psala na tabuli strašně rychle, ani jsem to nestačila čitelně zapisovat, natož tomu rozumět. To bylo v roce 1964-65. Ani jsem nešla ke zkoušce a studium vzdala, přitom s chemií a laboratořemi jsem problém neměla. Fyziku jsme neměli, ta byla na dálkovém studiu byla asi až ve druhém ročníku.
Jani....ó jak ti rozumím:-))))) a u té poločuby jo....u té jsem vyprskla smíchy:-)))))))))))
Aru ...speciál pro tebe....ano, ano, ano....přitakávám...ty seď prosímtě doma!!!!! Ven jen s ochrankou a...vybaven pláštěnkou, holinkama, kožichem...to by mělo stačit do každého počasí..pokud nevíš co to pláštěnka, holinky a kožich je..nechoď nikam ani s tou ochrankou!!!!!!!! Nemusel bys trefit zpět a chyběl bys tady. Tebe snad ani ta KPZtka nemůže ochránit:-)))))))))
Nani....:-)))))))))))
8hanka....vidím, že mi díky svým zážitkům skvěle rozumíš:-)))))....děkuju!!!
Všem přeji parádní zbytek dne!!!!!!
neviem, na čo skôr zareagovať, napísané brilantne a ja priznávam bez mučenia - ani jednu z disciplín by osm nezvládla, ja, čo som vyrástla na brehu Váhu by som sa radšej utopila, ako odlepila nohy od dna, bicyklovanie som vzdala pri prvom pokuse, keď sme sa s opitým spoluobčanom nedokázali vzájomne vyhnúť, stretko bolo neodvratné, on to neustál a zgúľal sa dole briežkom...
Meno profesora matiky Mička mi je známe a VŠCHT ani nevravím, odišla som síce dobrovoľne v druhom ročníku so skúškou z fyziky v predtermíne, teóriu som vedela, ale... zápočet z labákov z fyziky som urobila len vďaka pomoci spolužiakov, ktorí mi nakreslili polopatisticky, ako a kde zapojiť farebné kábliky...neviem, kto sa divil viac, ja, či profesorka, že to mám...a že to fungovalo!!!
Kamamuro, tvůj komentář mě zaujal včetně výroků pana profesora Mlčka, a připomněl moje dálkové studium na VŠChT, ze kterého jsem vypadla hned v prvním ročníku kvůli matematice, které jsem nerozuměla a navíc tempo výkladu - měla jsem pocit, jako kdybych měla utíkat za rozjíždějícím se vlakem.
no jo iví, ale co je to ta loďka, terén a úhel :D
lézt po třech, hmm, jakože po dvou nohách a jedné ruce, Štefan musel být srandista :D
poroboha, na tom kurzu se fasovali chřestýši??? :))
KáPéZetka opět zachraňuje životy!!! :)) tu budu muset narvat do nějakýho psaní ;))
abych to shrnul, ačkoli jsem většině cizím výrazům vůbec nerozuměl, pochopil jsem z vyprávění, že nejlepší je sedět doma a koukat na stream :D:D
Ivi, pěkně a vtipně jsi popsala svoje zážitky z kurzů, které jsi zvládla. Klobouk dolů a TIP :-))). Nejvíc mě rozesmála Vysokohorská turistika.
Na kanoi jsem nikdy nejela a na pramici zabírala levou rukou víc než pravou, tak jsem se točila dokola. Na kole jsem se nenaučila jezdit, i když jsem se snažila jak v dětství, tak i v dospělosti, ale marně. Ten "bod rovnováhy", jak tomu říkám, se mi nepodařilo chytit.
Pokud jde o plavání, plavat umím, ale hloubky se bojím. Snažila jsem se strach kdysi překonat v plaveckém bazénu v pražském Podolí, kde je hned třímetrová hloubka. Na každém tempu jsem si dávala záležet, ale když jsem byla uprostřed, někdo mě podplavával a nohou trochu šťouchnul, a to byl konec - zpanikařila jsem a začala plácat kolem sebe, vdechla vodu, kašlala a ztěží se z posledních sil doplácala k žebříku, kde už stál plavčík s napřaženým ráhnem, ale nakonec jsem vylezla po žebříku. Plavčík můj plavecký výkon ohodnotil slovy: "Co sem lezete, když plavete poločubu?". Také už jsem tam víckrát nelezla.
Jarmilo...na pramici to chce pořádnej fortel:-)))))...na kanoi jsem také už vicekrát neseděla...natož abych se pokoušela pádlovat.....proč jsem stála na mistě?...To je přeci jasné....jednou už jsem panu Wasermannovi utekla z hrníčku.....chtěl to dát na druhý pokus....:-)))))))
Gabiko, Jani....děkuji
To jsou teda zážitky! Ale dala jsi to! Vysokohorská turistika byla brnkačka!
Nechápu tu kanoi. Nikdy jsem na ní neseděla, takže si neumím představit, že se to nepohlo. Zato s pramicí jsem měla potíže. Mám problém veslovat stejnoměrně, takže pramice nejela tam, kam jsem si přála. :)
hej dievča ... mala, mala ...teraz už to viem:-))))))
Jardo.... bejvávalo - bejvávalo.....to se odehrálo v minulém století....tak r. 1977
Kamamuro....a co je to ta .. axiomatické teorie množin?????....:))))))))))))
děkuji všem...prošli jste!...:-))))))))))))))))).....Užijte si krásný den!!!!!
blacksabbath
29. 07. 2021Díky moc Irčo.....sepsala .... jak si to pamatuje...:-)))))
Tož to je dobré a zábavné, připomnělo mi to moje studium na Matfyzu v Praze - s tím rozdílem, že kurzů/semestrů bylo deset, a že jsem narozdíl od blacksabbath nevydržel až do konce a vypadl už na konci druhého kurzu. Náročnost lektorů/profesorů byla podobná, a o absurdity také nebyla nouze. Pamatuju se na výroky mého oblíbeného profesora Mlčka (Teorie Množin/Matematika a Filozofie - mimochodem zábavnější než přednášky z Filozofie na FFUK):
----------------------------------------------------------------------------
"Všimli jste si, studenti, jak je tento začátek axiomatické teorie množin špatně uchopitelný?"
"Všimli, pane profesore, je to pro nás skutečně dokonale nesrozumitelné."
"Výborně, výborně! To je jasná známka toho, že jste na správné cestě. Jen tak dál, hlavně vytrvat!"
----------------------------------------------------------------------------
"Co mi sem, chlapci, chodíte ke zkoušce celí zamračení, vždyť zkouška je radostné setkání vyučujícího s jeho svěřenci; měl by to být důvod k oboustranné radosti. Svěřte se, trápí vás snad něco?"
"Trápí nás, že pan profesor Zajíček zatím vyhodil v prvním termínu z Analýzy úplně každého."
"Ale chlapci, to jste mě zklamali, vždyť Analýza je jen samé triviální počítání..." (I mě nakonec studijně knockoutoval profesor Zajíček a jeho Analýza)
-----------------------------------------------------------------------
(Cvičení z předmětu "Matematika a Filosofie", jaro 1992)
Profesor Mlček: "... na a tak se díky dějinnému vývoji stala Amerika tím, čím je dnes - nejdůležitější velmocí dnešního světa."
Já: "Jestli je Amerika nejdůležitější je přece diskutabilní, existuje mnoho kritérií...!
Profesor Mlček: "Tak si spočítejte, kolik mají bomb!"
Já: "No dovolte, počet bomb přece není měřítkem civilizační a kulturní vyspělosti!"
Mlček (směje se): "Jéje, vy jste ale naivní!" (Do smíchu se dává i zbytek studentů, smějí se, až se za břicho popadají.
Jsi dobrá sportovkyně a ještě lepší zachycovatelka dojmů. Vtipné, stručné, zábavné. Moc hezky.
dievča z lesa
29. 07. 2021mala si si to švihnúť cez to pole neorané ... ALE stihnúť si zaplátať košuľu a vyfasovať druhé miesto KLOBÚČIK DOLE ...*
Ivi, jako bych tam byla a viděla... pobavilo!! Dobře napsané, bez zbytečných detailů a vtipně.