TD - sen

   Vybavuju si to docela přesně. Tu noc se mi zdál sen, ve kterém pršelo. Sloupy vody dopadaly na kopce, potoky prudce kvapily do měst v údolích a tam se vylívaly do ulic. Osamělý poutník dávno ztratil cestu a mlčky kráčel, bičován deštěm, nazdařbůh lesem. Čas od času zvuk hučících vod přehlušil hrom a blesk ozářil celou scenérii než se vše zase zahalilo do tmy nekonečně plné vody. Poutník byl celý promočený a ušpiněný blátem jak na své cestě za novým začátkem padal a znovu a znovu vstával vědom si nutnosti pokračovat v cestě vstříc sice neznámému, za to však nutnému cíli. Déšť zesiloval, bouře řinčela ve tmách a on šel stále dál.

   V tom jsem se probudil. Vyhřátý pokoj a pohodlná postel sváděla k novému usnutí a pokračování v odpočinku a ve snění. Ale věděl jsem, že nemohu. Že musím něco změnit, něco se musí stát. Něco musí skončit a něco nového začít. Spěšně jsem se oblékl a vyšel ven z domu. Pršelo. Sloupy vody dopadaly na kopce, potoky prudce kvapily do měst v údolích a tam se vylívaly do ulic. Sám jako nikdy předtím jsem brzy po vyjití z města ztratil cestu a mlčky kráčel, bičován deštěm, nazdařbůh lesem. Čas od času zvuk hučících vod přehlušil hrom a blesk ozářil celou scenérii než se vše zase zahalilo do tmy nekonečně plné vody. Byl jsem  celý promočený a ušpiněný blátem jak jsem na své cestě za novým začátkem padal a znovu a znovu vstával vědom si nutnosti pokračovat v cestě vstříc sice neznámému, za to však nutnému cíli. Déšť zesiloval, bouře řinčela ve tmách a já šel stále dál.