Kosu klepe na verpánku

Opožděný motiv léta. Je zrádný. Ačkoli podán hravými slovy a s lehkostí. 

á bé cé dé prasklý vřéde

opravdu je tohle celé?

Děkuji oběma. Považuji si...

Velmi dobré, nic navíc, uzavřené, těžko něco napsat. "Mezi žebry další meta" doufám, že nebude dosažena. Alespoň tak rozumím obsahu básně. 

Takové krásné komentáře. Děkuji, děkuji vám. Těším se ...

Předpisově vyklepané  :)

moc hezká...

atkij,

já nemám nikde žádnou bezúdržbovou zónu. Naopak - věnuju zahradě první poslední. Teď mi ale zase začali na anglickém trávníku dělat krtci krtince, takže šílím.

Chvíli jsem tu nebyla a málem mi unikla taková krása... Tip a.

(Má oblíbená.) 

Hele, to by se možná dalo i publikovat. Zkusím to. Sorry, že píšu tady v tvých komentářích, kdyžtak to smaž, nebudu se zlobit, fakt ne. Díky za azyl. 

atkij - tak vidíš, já se zase bojím za světla. Bojím se posměchu lidí, bojím se, že za světla mě snadněji uvidí a budu pro ně stadnější cíl ("Támhle jde, na něj!"), bojím se slunce samotného, protože nemilosrdně odhaluje mou fyzickou podobu, na kterou vůbec pyšný nejsem, nemám světlo rád, protože bere prostor mé fantazii, a naplno ukazuje všechnu tu špínu, zchátralost, oprýskávající omítku (jaktože v Praze chátrá tolik budov, když prý je soukromník lepší majitel než stát?), zničené lidi bez nálady vlekoucí se do práce a z práce v další dny otročiny, špatně skrývaný vztek z vlastní i cizí bídy, a hlavně beznaděj, apatii a všeobecný marasmus. Je to jako procesí vyhořelých hřbitovních svící krchovem, na který už nechodí ani příbuzní pohřbených.

Zato v noci! Všichni usnou, nikde ani živáčka, kromě prostitutek (jsou neškodné, když se jim vyhneš), pasáků (platí totéž), zlodějů a lupičů (nemámívám u sebe nic, co by se dalo ukrást, a dávám to rozedranými hadry jasně najevo), vrahů (většina z nich dělá na zakázku, a kdo by mrhal peníze na to, aby mě zabíjel? Jsem dokonale a důsledně bezvýznamný), opilců a bezdomovců (občas jim hodím nějaký drobák, koupím něco k snědku a poslechnu si jejich příběh - většinou mají co říci a nemají už důvod pořád lhát a hrát divadlo, jako většina "spořádaných občanů"), toulavých psů a koček (nebezpečné jsou jen ty se vzteklinou, a to už poznám), a potom čertů, duchů, démonů, upírů, ghůlů, revenantů, Půlnočního skřeta z Morgensternovy poezie, krále ve Žluté, hraběte Drákuly a Nyarlahotepa, nebo jak se jmenuje - ale ti všichni existují, jen když v ně věříš - stačí přestat věřit, a rozplynou se jako pára nad hrncem. Neříkám, že se jich občas ale neleknu - to ne, občas mě vyděsí doslova k smrti, ale hele....

Pořád je podle mě noc tisíckrát bezpečnější než den. Miluju noc, je to moje černovlasá holka, se kterou se dá nejen spát, ale i donekonečně povídat o všem, a nikdy ti neřekne - to mě nezajímá, jdi už pryč. Nikdy.

Tož tak. 

Abakus: Ty jsi zlatá...;) Díky. 

Alenakar: Přes měsíc jsem na zahradě tvořila bezúdržbovou zónu. Jaro ukáže...a těším se na to. Ale teď je teď...Děkuji za zastavení. Zálibu ve fotkách sdílím. 

Ponocnéj Venca, díky za vjemy z noční Prahy. Věřím, že úplně jiný a svět. Noční procházky provádím sporadicky. Bojim, bojim. Ale za světla, slunce...

Rachot naklepávané kosy mi často pomáhá v orientaci při pravidelných pochůzkách noční Prahou. Je to něco jako Polárka pro cestovatele, nebo sextant pro námořníky. 

Já mám dojem(a měla jsem ho zvláště včera a předevčírem), že jsme letos dostali, co se léta týče, jakýsi nášup. Fotila jsem jako vzteklá a makala jsem na zahrádce. Nadstavované léto bylo třeba využít. 

je to zlaté a to aj napriek tomu, že som nikdy nenaklepávala kosu. 

Milá děvčata děkuji vám. 

cassy - och, ach, děkuji. Potěšilo. (Zrovna tuhle mám ráda.) 

Kočkodánku, ani jednoho:)) Klepu to na dřevo.

Dales, všiml sis. Ju chú!. 

jojo :)

Pěkné. A sezónně přesné. /*

Tak trochu rispet?

tak nevím...proč to fňukání o krizi současné české poezie...když je tolik naděje...

A já ti klepu uznale na rameno. Snad tě z toho neklepne. (nebo mě)

Pěkné.

Už jen za ten název:-)))).....a....ukládám si..*/**********************

Moc pěkné! Na podobné téma jsem nedávno zkoušela zkomponovat haiku:

Růžové poupě

nese v sobě sílu kvést -

v předvečer zimy

Jitko, velmi vtipné dílko! A zručně napsané, ale to je u tebe samozřejmost.