Žihadlo

Děkuju :)

.. :) :)

Al Jal Úde, děkuju :)

Pozoruji sršně

vypadají krásně strašně

ale mírní jako beránci

bručí po zahradě

jako čmeláci

Když však bodne 

je to hodně

hodně oteklé!

To je škoda, já bych dala to slovo do názvu a bylo by splněno to, co splněno být má. Poslala bych rebb.

Ireno nepřihlásila, nemám tam Bořetice. Všechno, co jsem zkoušela napsat se slovem Bořetice se mi zdá blbé, tak jsem toho nechala. Děkuju :)

Přihlásilas, Jarmilo, do soutěže O bořetické pero?? Vi rebecca13/CM.

Ivi, děkuju :)

Tady jsou všude u sousedů šeříky a ty ony mají rády, z jejich buničiny si staví hnízda. A ty jsou zase ve stodolách, ale jak říkám, my spolu celkem vycházíme.

jauvajs.....:-))))))).....to není k dílu...to je k tomu žihadlu:-)))))))))

Karle, asi bys měl vědět, kde mají hnízdo. Jak psala Alena, je to nebezpečné.

Děkuju :)

Renato, já jsem sršně viděla asi jen jednou. Jinak vídávám jen včely a vosy. A čmeláky taky. Mám v povědomí, že se lidi sršňů bojí a že ty hnízda likvidují jak mohou, takže sršni žijí v lese a prostě někde dál.

Děkuju :)

Koncem léta mám sršně na každém stromě na jablkách, když je trhám. Pár žihadel jsem dostal, ale nic moc. Většinou jsou krotké jako ovečky. Vosa je podstatně horší. Pěkná rýmovačka.

Já rozlišuju včelu, vosu, čmeláka... a když to vypadá podobně a je to hodně velké, tak je to nepochybně sršeň! Určitě má i větší žihadlo. Takže to bodnutí muselo být taky velké a bolestivé. Ještě že se dotyčnému dostalo náležitého poučení. :-)

Tak to jsi přesně ta, za kterou dotyčného posílal lékárník. :)

Kdysi jsem bývala muzejní entomologický zpravodaj. Hlavně co se denních motýlů týče.

To jsi dobrá, takové znalosti nemám. :)

Pokud to bylo hodně velké, mohla to být i pilořitka velká -urocerus gigas.

Ale i mezi sršni jsou velké rozdíly ve velikosti. Sršeň, i když je velká, má v sobě jen tolik jedu jako třeba vosa útočná. Problém ale je, že sršní stát je organizovanější, než ten vosí. Vchod stále hlídá stráž. Když uvidí nebezpečného vetřelce, dá povel k útoku a z hnízda vyletí všichni kteří mohou. Takový útok sršní eskadry může být pak i smrtelný.l

Jednou na táboře se stalo, že něco letělo a bavili jsme se o tom, jestli to byl sršeň (správně má asi být ta sršeň, ale u nás na Moravě říkáme ten sršeň) nebo co to bylo. Připadalo nám to dost velké.

Díky :)

Moc pěkná básnička pro děti a občasné zakolísání rytmu je milé. Nevadí.

Se sršni mám bohaté zkušenosti. Letos si u nás udělali hnízdo ve stěně altánu. Všimli jsme si toho pozdě, protože altán je porostlý přísavníkem. Hmyzí stát se už nedal zlikvidovat. Na vrcholu sezóny totiž v hnízdě žije v průměru 5.000 jedinců, asi tak každé dvě vteřiny z hnída jedno imágo vylétne a jedno do něj vlétne. ....Museli jsme počkat, až sršni napodzim vymřou.  Tip.

To je taky možné. :) Díky :)

Kočkodane, myslím si, že jednak je pravda, že někteří postižení přehánějí a jednak je taky pravda, že někteří rádi blbě kecají - většinou lékarníci ne, ti skutečně pomůžou s nějakým lékem, ale jiní, kteří si asi myslí, že lepší než nic je lepší říkat alespoň něco, ale vždycky to není lepší. A vševědy nemám ráda. :)

:-) tomu říkám bolestné poznání a nebo, jak se přes bolest dostat k vědomostem

Dostal bodlo od sršně,

rozbrečel se poslušně,

nejde mu teď zrovna o čest,

špatně snáší každou bolest.

Slova táty míří k výtce:

„Takhle řvát ve čtyřicítce?!“

Mozolnatou zvedl pracku,

synáčkovi vlepil facku,

ten je z toho v šoku celý,

přidal další decibely.

Poslouchali potom Stinga,

už jsou klidní jako sfinga.