Tři hřbitovní a jeden motýl

Aru, mně ve Tvém přístupu chybí (přinejmenším) rovina soucitu, ale i nějaká ta poezie :)

Díky za tvá slova, FM.R.C., potěšila

Dechberoucím způsobem ztvárněné.Tip do zápočtu.

Hroby malých dětí mě nutí k pláči, děti by neměly umírat.....

Ano, to je dost pravděpodobné, že motýli byli ukrytí v kmenu

Díky Phil

Jako malá holka jsem chodila skoro denně na hřbitov v Katerajnu s babičkou, umřel nám děda František. Vedle byly hrobečky malých dětí, německé. Uměla jsem číst, než šla do školy. Vždycky jsem  tam stávala v tichém zamyšlení.  V tom prvním je Karloušek. Pokaždé mu tam zapálím svíčku. Asi tak. A ti motýli nám teď lítali v kotelně, snad spali v tom ztouchnivělém kmenu, co jsme pořezali na špalky, čert ví...   :) 

Zeanddrichu,

reaguji na tvé avízo. Babočka admirál patří mezi druhy, které přezimují ve formě imaga. Motýl si najde sklep, jeskyni, dutinu ve stromě atp. a tam přečká zimu v "zimním spánku". K nejznámějším přezimujícím motýlům patří kromě baboček třebas žluťásek řešetlákový. Ten se může vyskytnout na zahradě někdy už na konci února.

Jamardi, aby to fungovalo, musí se ještě najít citlivý čtenář-čtenářka jako ty, moc děkuju

Zeanddrichu, děkuju, nojo, člověk nemůže pomoci všem, tak snad alespoň zmírní utrpení, ke kterému se přiblíží

ale chápeš, někdo se rozhodne, že sem jen nakoukne na pár měsíců, nebo pár let, že tu nechce strávit 80 let, tak koho chceš zachraňovat? každý jsme si vybrali délku dráhy, ještě než jsme na ní vlezli se svým strojem zvaným tělo, vždyť současná medicína absolutně ignoruje duchovní rozměr života.

jde o tebe, co ty cítíš, ne jestli ti nějaký společenský konvence nutí tak jednat, o tom to tady absolutně není, ale být sami sebou, naplno se projevit v tom co máme, špatným i dobrým, k čemu ti bude konat dobro, když to tak nebudeš cítít? jde o to, že až když poznáš že nechceš konat zlo, pak se ho rozhodneš nedělat.

všichni makáme na vítězství dobra, i ti zlí na tom dělají, akorát negativním způsobem, bez nich by mnozí tzv. dobří spali tvrdým spánkem :D

mě jenom vadí, že si nic nepamatuju, ačkoli ti lidi tu jsou, co si pamatují minulé životy

No, Aru:) - tu nutnost já bych cítil právě asi u všech, a mořná i u všeho :) - ale vím, že to nejde (čím déle je kdo zde dole ve výukovém prostoru :), tím více je snad schopen udělat něco pro svůj  vývojový postup, a tím i pro konečné vítězství Dobra :) )

((...)).

i nerozhodnutí je rozhodnutí a smrt čeká na nás všechny, miliony a miliony lidí před náma si na tom dalo sakra záležet, aby umřeli, takhle se o tom nedá vůbec přemýšlet, ale jestli ty to cítíš jako nutnost ho záchránit, to je oč běží, jestli ti je to u prdele, tak ser na to, není co řešit :D:D

jde o to co máš v srdci, ne jestli někdo bude žít, nebo umře, to je úplně šumák, doslova všechno co má duši se reinkarnuje ve spirálových kruzích a všechna materie povstává z popelu znovu a znovu ;D

Aru:),..., já si už také dávno rozhodně nemyslím, že jen náhodou zde dole někoho potkáváme :),..., etc.

Spíše jsem se chtěl je krátce zamyslet nad naší rozhodovací odpovědností -že třeba musíme se někdy nějak rozhodnout i s tím, že kvůli tomu našemu rozhodnutí někdo třeba i velmi pravděpodobně umře.. ((ve velmi vyostřené verzi to dnes zažívají asi mnozí lékaři ve špitálech, kteří musí rozhodnout, kdo dostane volné lůžku na JIPce, a kdo ne..))

Zeanddrichu, jestliže je vše shoda okolností, jakože si myslím, že náhoda je jen hloupý termím pro věci co nám unikají z povědomí, pak jsou všechna setkání domluvená, tak nač tím nad bloumat v hlavě kdo koho jak kdy potká, není to jedno? ;D

*(^o^)*

Je to vlastně místo vážnosti. Nejen vážné, ale i vážené. Která další jsou taková?

Citlivě pozoruješ a píšeš.

Nejvíce mne oslovila ta čtvrtá.. .

No jo. I kdybychom ho vzali k sobě domů, žil by možná o den dva déle - pro něj profit z toho neposoudím. A nám - počítal by se možná  zářez v duši z projeveného soucitu,..., ale ty starosti s tím, že.. .

Bylo by těsné  rozhodování, protože kvůli motýlovi bychom pominuli („prošvihli ") třeba  pomoc k životu  pro blízkého (nebo jakéhokoliv) člověka,..., čas  osudové schůzky, ..., termín závěrečné zkoušky, která by nám měla dát větší záběr...., širší kompetenci zasáhnout do běhu pozemského života a vývoje, etc.. (ovšem rozepisovat se o profláklé tezi ohledně pohybu motýlího křídla v Pacifiku, co způsobí  uragán ve druhé polovině světa, nebudu se tu raději rozepisovat už vůbec :) ).

((...))..

Dagmaram, těší mě, že se líbí, díky

pěkné :-)

díky ;)

Aru, zlomenými křídly se špatně mává, počkej až srostou, zatím ti je pofoukám, ano?

fialko, děkuju za milou návštěvu a milá slova

Alenko, děkuju, mám Bílkova díla ráda, byl silně duchovně založený a z jeho děl to na mě dýchá

Honzíku, tvoje slova jsou moc milá, děkuju za ně a těší mě, že máme společnou zálibu v krátkých literárních formách, tvoje nová kniha mě láká

mávám zlomenými křídly ostošest, vidíš? :D:D

Evženie, děkuju za milá slova, vím, žes nemyslela chladné - jako bez citu, ale spíš studené prosincové

Diano, děkuju, že to tak vnímáš

black, díky za teplo tvého dechu

Aru, i tebe samozřejmě, stačí když pomůžeš mávnutím křídel

Pěkně jemně vyjádřené emoce

Také pro mne je Bílek idolem. Byl přítelem Otokara Březiny, portrétoval jej a souzněl s českým literárním symbolismem.

Jako dekadentka ti samozřejmě musím dát tip za tvou funerální poezii.

Tato krátká forma vyjádření svých pocitů je mi velmi blízká. Je to krásné, jenom ne chladné!   Zařadil jsem do své nové knihy, do zvláštní kapitoly, podobné postřehy, byť o něco delší. Lído, je to moc pěkné! 

Krásné chladné postřehy :-)

Oduševnělé, něžné ****

krásné.....smutno-něžné ...... dýchám do dlaní...*/***************************

přidávám se ke Kočkodanovi :D

bixley, děkuju, jsi citlivá, snad je ten smutek jen lehký

Lubošku určitě, když mi pomůžeš a trochu zamáváš křídly

Na tom něco je, annnie

Krásné momentky. Ale smutné.

Lído, chci věřit, že kdybych seděl před restaurací na chodníku já, tak že bys mě také přenesla do tepla... (do pokusného žertu před závorkou laděná slova neznamenají, že by mi byl osud okřídleného hmyzu ukradený)

Hřbitovy lidí i hřbitovy motýlů nesou podobné emoce... Tip a.

dievča, Čudlo a Slávku děkuju, že jste u mě pobyli, něžně se souzněním

/*

tiché a nežné ...***