Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZuzu
Autor
Jamardi
Zuzu byl členem gangu.
Vlastně se neví, proč ho tam trpěli. Malý bázlivý chlapec se pokaždé rozplakal, když mu okolo hlavy prolétl míč. Možná je bavilo dívat se, jak se mu slzy koulejí po tváři a jak se celý studem červená.
Jednoho dne se všechno změnilo. Na plácku se objevila Bibi a Zuzu poprvé v životě chytil míč. Rozhodl se, že už nikdy plakat nebude. Od té doby neplakal.
23 názorů
Hrdinové, kterým hrdinství přiřknou sudičky, jako Achilles nebo Herakles, se už dnes asi nerodí. Zůstali v řeckých bájích.
Alenakar, hrdiny od přírody neznám, myslím si, že všechno má svůj důvod. Díky.
Někteří jsou hrdinové od přírody a někteří jsou hrdinové jen před někým. Tip.
O to nejde. V každém životě to jde nahoru a dolů, jen nejsou dobré krajnosti.
Stručné a jasné. Asi každý z nás v něčem potřebuje svou Bibi. :-)
Já bych tedy byla radši, kdyby členové gangu plakali. Ale chápu, že v reálném světě to tak není...
Byl to životní přelom. Super.
Nene, hele Zuzu, řek bych, že bys svůj slib splnit neměl. Nono, ode mě žádné bubu, to zas pr! Jen chci říct toto – smích (chacha!) je sice fajn, ale někdy i pláč. Třeba když umře máma nebo táta. Duše slzy občas chce. Jojo, to poznáš časem sám.
Ale ale, Jarmi, proč hned ten vztek a na čelo ťuk ťuk, můj text byl jen žert. Že pro tebe ani jakž takž OK a spíš hnůj a fuj? Pak fňuk... Však těš se, už jdu pryč. A snad ti smím tu a tam dál psát. Čau (či pa( L. mrk mrk
(a teď fakt klik?...)