Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJe krásné se mít, je krásné si žít
Autor
Ozzozorba
„Je krásné se mít, je krásné si žít,“ cvrlikal cvrček v močálu.
Bambus zašuměl a pravil. „Cvrčku nech toho fidlání, ať mohu naslouchat svému Prázdnu.“
„O Prázdnu jsem ještě neslyšel. Co to je?“ ptal se cvrček.
„Prázdno je taková … no jak bych ti to řekl … taková hudba bez hudby a přece zní líbezněji než šustící listí nebo třeba tvé cvrlikání a hlavně nemá dno; je nekonečně nádherné. Zní v tobě; vychází z tvého nitra, víš? Nebo nevíš?“
„U všech cvrčků! Jak jsem živ, Prázdno jsem nikdy neslyšel, ani jsem ho neviděl a vůbec, neděláš si ze mě legraci?“
„Vím, je těžké pochopit takovou lehkost, která není ani vidět, která není ani slyšet a na kterou si nemůžeš ani sáhnout. Přitom je Prázdno tak jasné jako to svítící sluníčko nad námi. Ale asi si myslíš, že ten starý bambus, se kterým si povídáš už senilní a možná že dostal Alzheimera. Ale v tom je ten paradox! Bambus se nemůže zbláznit ani zešílet a ani dostat toho Alzheimera. Uvnitř mě není ani jediná myšlenka, která by se mohla zkazit. Myšlenky, jak je mi známo když se špatně uvaří, nadělají strašný kravál a budou tě trápit, až z toho může jeden zešílet.“
„Cvrček se nemůže zbláznit, cvrček žije krátce a zpívá si, a moc toho nenapřemýšlí. Jen za jasné noční oblohy se díváme na hvězdy a sníme o lepším světě, ale to jsou jen pěkné myšlenky, na které se zvesela hraje.“
Bambus se nadechl a pravil: „Prázdno je nekonečná hudba bez hudby. Vlastně má jeden tón, ale ani tón to nebude … a bude a nebude a začíná mě od toho přemýšlení něco bolet. Raději se mě už na nic nevyptávej a skákej pryč.“
Cvrček odskočil na leknín a pomyslel si, že bambus přece jen kecal, protože slyší to nádherné bambusové šumění a těch bambusů rostlo v bažině stovky a všichni zpívali dohromady jako chorál.
24 názorů
Překvapivé. Takové velmi neotřelé zamyšlení… A to mám velice ráda
Bajka vystihujíci mé dnešní pocity; možná nejen dnešní, už to pár dní trvá... Prázdno, hudba bez hudby - jednoduché, leč "neopotřebovné" slovní spojení. A opět mám pocit, že tu bajku už odněkud znám... Ale jelikož mě onen pocit povědomosti dnes navštívil již potřetí, z opisování autora nepodezřívám. Tip.
Ahoj, tak vidíš, nic tak zásadně závadně špatného jsem gramaticky v příběhu nespáchal. Na čárky jsem trošku vysazený, neboť si myslím, že je jich v češtině více, než je zdrávo a kazí tím text. Jinak dík, chybky jsem zapracoval.
Nic skutečně závažného, vlastně hlavně interpunkční, do kterých nepočítám např. chybějící čárku za oslovením 1. za žít čárka, když pokračuješ za př. řečí malým písmenem 2.mně, 3. za myšlenky čárka, 4. za vůbec čárka:
je krásné si žít."
Uvnitř mně není
Myšlenky jak je mi známo
a vůbec neděláš
Písmenka jsou větší, aby se to lépe četlo:) Jaké gramatické nedostatky máš na mysli? TO by mě tak fakt zajímalo.
Hůře se mi čte pro obří písmenka a mnoho gramatických nedostatků, a to je škoda, protože dílko mi přijde zenové - kouzelné - pohádkové...
Vše povstalo z Prázdna a do Prázdna se nakonec vše navrátí. Prázdno není tak prázdné jak by se mohlo zdát. Je plné života, ale života v latenci.
Nevím, jestli někdo skutečně hledá prázdno. Dávám pravdu cvrčkovi, který tomu nerozumí.
Co si myslím já: Důležité je ztišení. V tichu si člověk lépe srovná myšlenky. Když se dá důležitost tichu, ubírá se důležitost hlučnosti. Protože, co je hlučné, není vždy důležitější přestože to tak vypadá. (Hlučnost ale nechci zavrhovat. Je spojena i s radostí. To by byla škoda.) Ticho je také klid a přináší odpočinek. Bohužel někteří mají ticho a klid nějak spojené se smrtí a děsí se toho. Ztišení není žádná nová alternativní myšlenka ani myšlenka pocházející z dalekých krajů. Kvůli ztišení chodí někteří do kostela. Přiznávají, že neposlouchají o čem se mluví. Užívají si klid, když ví, že je nikdo nebude rušit (třeba chodí do postele hodně unavení a jinak klid nemají). Monotóní mluvení duchovního rušivé není.
Už jsem tu byla a chválila, ale moc jsem toho neřekla... tak aspoň: Změnila bych název. Skoro mě odradil. Zní jako text nějaké ne moc povedené písničky z 50. let :-) Chtělo by to korektora. Hlavně na zápis přímých řečí a uvozovacích vět. Ale stejně: připadá mi to dost originální, něco takového člověk nečte každou chvíli. Dobrý nápad a zajímavý, přímo poetický jazyk. A moudré to je. Ta miniaturka je prostě dokonalá a nic jí nechybí. A ještě pořád o ní občas přemýšlím :-)
Psáno lehkou rukou, ale myšlenek je tam habaděj a dobrých...
Můžu nominovat do Povídky měsíce?
Dávám přednost české bažině se cvrčky, leknímen a žabkou i rákosem či bambusem (který roste i u nás). :)
Po dlouhé době jsem si od tebe něco přečetl a ta "bajka" se mi líbí. K její dokonalosti, jestli mohu poradit /nedávno jsem byl ve Vietnamu/: Hrají tam ve dne v noci a neuvěřitelně mění tóny - cikády. A velmi časté tam jsou typická - lotosová jezírka:).
Odpoutaný Prométheus
13. 07. 2022Sám jsem se odpoutal, a. k. a. utrhl ze řetězu.
"Power is never given, it is taken!" - Machiavelli (italsky neumím, ale ze všech jazyků, co znám, to zní nejlépe v angličtině, asi proto, že anglosaský svět dal světu ty nejzákeřnější a nejpanovačnější bastardy).
Moc pěkně napsané! A moudré. Přemýšlela jsem o (ne)dutosti bambusu...
Odpoutaný Prométheus
13. 07. 2022Norsko - co bys taky četl, náš malý opilý rozumbrado - všechno už víš, tak stačí rozdávat legrační písmácké tipy podle povrchních dojmů!
Ani já nebudu nic číst - vystačím si s povrchní asociací, je to údajně velmi umělecké!
... a bahnitá, stojatá močálová voda si pomyslela - ti živočichové toho napovídají, a přitom by beze mě oba dva chcípli!