- poslední vzpomínka na domov -

hmmm ... T

mi přijde nejzajímavější ta před světem - posledními verši, prostě mě to provokuje :) - abych šla ještě dál, až za ... neumím to vysvětlit, natož tobě :D

 a ta Neboj se

Někdy se stýská, i když je světlo ..

Tohle je hodně působivé. Nejvíc mě asi zasáhla "Na návštěvě" a "Paměť" - malují mně důvěrně známé obrazy"Neboj se" mi čímsi - možná melodií, možná atmosférou, připomněla Neměj strach od Jana Sahary Hedla  - nechci mýlit - nemyslím to tak, jako že je to od něj opsané, spíše jako by byly ze stejné krajiny, ze stjeného stínu...Celkově se mi líbí působivost, sevřenost, ucelenost obrazů. Dávám výběr a tip,

Čítam to už tretí krát, ale mám v sebe z toho nejaké "rozpaky"..páči sa mi prvá -pred světem, ale posledné dva riadky sú tam aspoň pre mňa zbytočné, úplne skvelo mi sedel ten samotný výrazný prvok, keď deťom nemôžeš už zakryť oči / takisto návšteva je celkom fajn, v mlčaní povedané všetko...neboj se a paměť už išli mimo mňa, nevravím, že sú napísané zlé, len asi na mňa nejako príliš "tradičné "

V nemnoha slovech tolik situací, které si čtenář může domyslet, silné verše... a vyjádření emocí třeba v náznaku dětské hry.

můj šálek *

Moc se mi líbilo  :)

Mne sa  to páči, aj keď  mamičku ktorá pri pohľade  na mňa stiskne pery, tú by som vymenila za iný mamičkovský model. 

Mne nejvíc oslovilo - na návštěvě. A taky ta poslední! Celkově moc povedené. Máš v tom krásnou houpavou melodii... 

tohle mi přijde nejsilnější:

neměj strach

je noc a nikde ani stopa stínu

neměj strach

je to jen sen a zas má kocovinu

U pamněti se mi líbí nápad světlejších veršů - jakoby postupné vymazávání