pomníčky

pomníčky

těžko to všechno vylíčím
nezapomenu na ten den
teď už jsme dobrý
i když budem potřebovat peníze
ale to neni důležitý
už je mi jasný
život je nezaplatitelnej
ale napsali o tom v novinách nesmyslů
to jsem se smál
pane můžu říct
za tři minuty
jsem tam doběhl
každej otec od rodiny
by to udělal stejně
to vám mužu slíbit
všude jen cihly a prach a ticho
nikoho jsem neviděl
až pak jsem uslyšel pláč
to ráno se naše rodina
podruhý narodila
do konce života
budeme slavit ten den
nejdřív jsme našli jednoho
pod gaučem celýho od krve
pak druhýho
třetího
byli potlučený slepený od prachu
ale věděli jsme
že jsou živí
byl to zázrak
pane to byl nejkrásnější den
mýho života
taky jsme to pěkně oslavili
nestydím se za to
co je nám teď do peněz
doktoři hasiči chlapi z práce
všichni by se rozdali
kam přídete
otvírají dveře
chtěl bych jim za to něco dát
třeba něco koupit
budu jim vděčnej
do smrti
říkám vám že tady to místo
příště už každej radši obejde
všichni tady budou mít strach
celý město
no taky jsme tam byli
to víte
dát kytky a svíčky
za ty chudáky co tam zůstali
nechcem už na to myslet
říkáme si co bude zejtra
ne to co bylo
to už je za náma
stejně si chvíli povídáme
a hned se nám stočí řeč
zase na to samý