Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDívka a moře - Kokosové ostrovy a kosatky IX.
Autor
Andreina
Prcka jsme odeslali domů na Vánoce a já ji budu zítra s malým rozdílem následovat. Tenkrát to bylo jednodušší, z Jakarty přímou linkou do Franfurtu, a potom do Prahy. Už pár let se naše rodina slétá na Vánoce k sestře na Krétu a ještě k tomu jsem sháněla letenky na poslední chvíli. Tak abyste věděli, že taková cesta za rodinou nemusí být jednoduchá, odlétám z Madagaskaru, první mezipřistání v Addis Abebě, po 2,5 hodinách do Káhiry, po druhém mezipřistání 3,5 hodiny konečně odlet do Athén. Pokud bude počasí a aerolinky příznivě nakloněné dorazím tam v 6:40 (resp. 7:40). V Athénách přestup na linku do Irakleia s odletem v jednu hodinu po obědě. No, a tam mě snad už vyzvedne někdo z rodiny. Ale co, už jsem mávala křidélky delší dobu. Hlavně, že zase budu mezi svými.
Tím se také pro letošní rok loučím. Děkuji za přízeň, kterou jste věnovali mým neumělým výtvorům a pokud bude příští rok zájem, Prcek má v zásobě ještě další průšvihy. Ještě zítra budu nakukovat, ale potom už ahoj.
Přeji všem hezké prožití Vánočních svátků a v příštím roce hodně štěstí, zdraví a úspěchů ve všem, na co sáhnete.
Kokosové ostrovy a kosatky
(listopad – prosinec 2003)
IX.
Smutně hleděla za velkými kytovci, jak pomalu mizí v modři. V jejich blízkosti byla v bezpečí. Za normálních okolností by se neobávala ani žraloků tygřích, ale pokud se rozběsní, její život visí na vlásku. Zkontrolovala okolí, zda není nějaký predátor v dohledu. Přitom zahlédla stíny, míhající se na hranici viditelnosti. Vyrazila na hladinu, kde začala plácat dlaní o vodu. Nyní záleželo, kdo volání uposlechne, popřípadě, kdo bude rychlejší. Delfíni nedosahují velikosti žraloků, ale jsou hbitější a dokáží spolupracovat. V případě konfliktu většinou vychází ze střetu vítězně. Před chvíli si hráli u lodi a třeba budou ochotni pokračovat.
Znovu se potopila a úzkostlivě sledovala okolí. Netrvalo ani minutu, když se objevilo několik delfínů. Zároveň pod sebou zahlédla žraloka. Jako torpéda přejelo kolem několik těl a vzápětí uviděla další. Po chvilce se ocitla uprostřed skupiny asi patnácti delfínů. Zřejmě to byli titíž, s nimiž dováděla u lodi. Nasytili se a byli opět připraveni ke hře. Žralok opsal pod jejíma nohama kolečko a moudře ustoupil. Pochopil, že proti takové přesile nemá šanci.
Díky kluci, ani nevíte, jak ráda vás vidím, pomyslela si. Momentální problém byl vyřešen a začala přemýšlet, jak je přesvědčit, aby ji doprovodili alespoň kousek cesty k lodi. Při dalším vynoření pro nadechnutí zjistila, že i návrat je vyřešen. Ve vzdálenosti necelých padesáti metrů právě zastavil člun s Ichtylem a Čočkou. Muži se rozhlíželi po hladině, pátrajíce po dívce. Po chvilce mávání ji zahlédli.
„Jak sis užila kosatky?“ zajímalo Ichtyla, když jí pomohli do člunu.
„Kosatky byly super, ale nebejt delfínů, asi to dopadlo špatně.“
„Myslíš, že by na tebe žralok zaútočil?“ zeptal se nedůvěřivě Čočka. „Vždyť s nima vycházíš dobře.“
„Tenhle ano,“ přikývla zamyšleně, „možná měl ještě hlad a zlakové došli. V každým případě byl rozhodnutej mě slupnout.“
Dál se nevyptávali. Věděli dobře o podivné schopnosti, s níž uměla vycítit náladu různých tvorů.
Na palubě si vysloužila tentokrát od šéfa seřvání veřejné, a nikoliv za zavřenými dveřmi kajuty. Vyslechla ho mlčky se sklopenou hlavou. K údivu všech místo obvyklého uraženého odchodu do kajuty, následovala omluva. Uznala, že přestřelila. Šéf byl sice vyveden z míry stejně jako ostatní, ale přesto rozhodl o trestu. Po ukončení potápění u Anak Krakatau má následovat krátká zastávka v Jakartě, kde dívku vysadí. Místo další cesty do Celebeského moře poletí na dovolenou dřív.
Z návštěvy sopečných ostrovů nebylo nakonec také nic. Těsně před připlutím do úžiny mezi Sumatrou a Jávou je chytila bouře, která hodně rozhoupala moře. K tomu volali vulkanologové, že na setkání nedorazí. Po domluvě šéfa s Ichtylem padlo rozhodnutí pokračovat rovnou do Jakarty.
Osmého prosince stála šestice mužů na terase letiště a hleděli za vzdalujícím se letadlem. Doprovodili ji všichni. Kromě přání dostala od každého k Vánocům nějakou drobnost. Díky rozhodnutí šéfa o předčasném odletu však proběhlo rozloučení chladně.
„Vrátí se ještě?“ zašeptal Zrzoun, když letadlo zmizelo z dohledu.
„Vrátí,“ prohlásil s jistotou v hlase šéf, „kolem půlky ledna bude Prcek na palubě.“
„Co když doma někoho má?“ pronesl s obavou Čočka.
„Nemá,“ zavrtěl hlavou Ichtyl, „kdo by taky čekal na holku celej rok. Kromě toho už nemá jinou cestu. Upsala se moři, a to je stejný, jako upsat krví duši ďáblovi. Vrátí se, vždycky se bude vracet, protože bez potápění bejt nemůže. Bude žít rozpolcenej život. Kořeny uprostřed Evropy, ale srdce ji vždycky přitáhne zpátky na moře.“
- konec -
29 názorů
Nu, necháme ti tak...I za cenu toho, že u tebe budu za neslušného delfína...
Mirku, já sice dokáži sousenbilit s různými tvory, ale lidé k nim nepatří. Taky se mi zdá, že jsme zabrousili do poněkud morbidního tématu. Necháme toho.
Tak odtud mám na fejsu v přátelích Sváťu i javaviu, tak možná by se to profláklo. A třeba bych ti to oznámil i sám! Přece jen už i mezi námi vzniklo jisté spříznění...A duše prý na odchodu vysílá mocný impulz, kterým to oznámí těm senzibilnějším...
Mirku, každý slušný delfín nechá vzkaz, aby byli informování ti, kterým na něm záleželo. Vždyť by ani Eva nezapálila v kostele svíčku a neodříkala modlitbičku. To fakt nejde.
A já bych byl moc nerad, kdybych příčinou tvého smutku, Andrejko!
Tedy, jednou k tomu možná dojde, ale spíš se tu nikdo ani nedozví, že je na světě o delfína méně...:-)
Andrieno, často se mi zdává o bílém tygru, tak že bych si pořídila šelmu místo šelmiček:-))... díky za vtipnou odpověď.
Mirku, jsou i sladkovodní delfíni. Můžeš zapátrat.
Maruško, a potom, že srdce nejde rozdělit.
Irenko, a co zkusit ty větší kočičky? Jsou stejně přítulné. Třeba máš v sobě něco, co posune Tvé vnímání dál. To za pokus stojí.
Stanislave, veškerý život přišel z moře a možná to proto některé suchozemce k němu neodolatelně vábí. Podvědomě cítí, kde mají pravý domov. A že se ho ostrované bojí? Třeba jsou to opozdilci, co moře opustili ozději a ještě si souše moc neužili.
Ivi, už jsem tady a koukám, že jsi to už zjistila. Těšila jsem se.
Kočkodánku, díky nejen za další hezké veršíky, ale i přání do letošního roku. Že by byl lepší pochybuji, to již asi máme za sebou, tak ať ho aspoň přežijeme.
Kosatky už mizí v dáli
a na děvče cizí kálí,
patří mezi omladinu,
zase tluče o hladinu,
otázka se rojí v hlívě -
Kdo uslyší signál dříve?
Do klidu se nervy vrací,
jsou tu známí delfíňáci,
s potravou se žralok loučí
a raději odporoučí,
štěstím to s ní zcela seklo,
když spatří člun nedaleko,
P. se tváří provinile,
veřejnému seřvání
odchodem se nebrání,
jen pod šéfa slovy kvílet
už začíná málem,
důsledky jdou dále,
co teď slyší bolí, zle je,
dřívější start holideje.
Andy, před Vánocemi jsme se tak nějak minuli, ale až k tomuto komentu někdy bez ploutví připluješ (což snad nebude těsně před koncem příštího roku), tak si budeš moci přečíst, že ti do 2023 přeji lautr dobré zážitky se zvířecí i lidskou havětí. (smajlík kombinovaný s plácnutím po zádech)
blacksabbath
23. 12. 2022Užij si to doma a vrať se!!!!!!
Květoň Zahájský
23. 12. 2022No, jak říkáš, já to mám obráceně. Většinu času trávím doma, ale k moři mě to pořád neodolatelně táhne. Stejně je zajímavá ta fascinace některých suchozemců oceánem. Jestli se nejedná o nějakou vývojovou anomálii, nebo co. Jsou dokonce obyvatelé ostrovů, kteří se na moře vydávají jen neochotně, s respektem, dá se říct přímo se strachem. Setkal jsem se s tím na Bali. Balijci mají představu, že v moři číhají zlí démoni, a tak jim ryby loví muslimští rybáři ze sousedního Lomboku.
No nic, těším se, až se na Písmáku zase objevíš.
Vzácná schopnost vcítění se do zvířat ti asi zachránila život... já to tak mám s kočkama, ale tam mi nic nehrozí:-). Měj se o svátcích dobře a brzy na viděnou.
dievča z lesa
22. 12. 2022život možno rozpoltený, ale živý a krásny ... príjemné vianoce***
To jako Delfín slyším rád
hned bych měl chuť si s Tebou hrát,
leč pouze sladkovodní jsem
a tys v živlu mně vzdáleném...
:-)
Aru, díky za přáníčko.
Co se týká dovolené, u mě to je obrácené, než u většiny lidí. Většina odjíždí z domova na pár dnů někam na dovolenou (třeba k moři). Já se vracím na pár dnů z moře k rodině. A v té době byl dřívější odjezd opravdu trestem.
Alegno, delfíni jsou opravdu prima parťáci, ale pozor, on je velký rozdíl mezi delfínem někde v defináriu, kde je na lidi zvyklý a divokým delfínem. Je mnoho případů, kdy nadšení turisté naskákali do vody mezi stádo delfínů a neskončili dobře. Také většina příběhů, kdy divocí delfíni zachránili trosečníky je nesmysl a pokud k tomu došlo, šlo o náhodu. Jediným faktem je, že defíni na člověka cíleně neútočí.
Děkuji za přání.
Delfíni jsou mi ještě o něco sympatičtější, jestli je to vůbec možné :-).
Užij si o vánocích blízkost všech, co máš ráda. Do roku 2023 život na plno a budu se těšit na další pro mě exotické vyprávění. Šťastný let.
Evžo, když je Tvůj život takový, že nevíš, jestli bude nějaké zítra, chce to žít naplno, pro teď pro tuhle chvíli. Jen si musíš zvyknout, že Ti okolí bude předhazovat nedostatky v odpovědnosti.
Jamardi, kdyby to dobře nedopadlo, už by nebylo co číst.
Za přáníčko také děkuji.
Aničko, opravdu to hrozně letí. Nejvíc to vidím, když otevřu záložku s deníčkem. Mít to v písemné podobě, tak držím rekord za nejtlustší knížku na světě.
Ta věta tenkrát byla věštecká. Vracím se a vracet budu, pokud na to budu mít sílu nebo si mě moře nevezme.
Moc děkuji za přání.
Evženie Brambůrková
21. 12. 2022Žít naplno a nebát se, tak je to krásné a moc ti přeji jen to nejlepší, hodně zdraví a pohody a budu se těšit na další příběhy.
Ráda čtu dílka, kdy to dobře dopadne. :)
Taky přeji pohodové Vánoce. Štestí budeme v příštím roce potřebovat všichni.
ale ten čas letí... od príbehu s kosatkami uplynulo už 19 rokov, šéf mal pravdu - vrátila si sa a vraciaš sa znova a znova...
je tu zas predvianočný čas a Ty si so svojou rodinou aspoň na krátku chvíľu...
korene uprostred Európy, Vianoce v Grécku s najbližšími a srdce už roky priťahuje more...
Andrejka, hlavne pevné zdravie a kus šťastia, aby si každú výpravu zvládla a zažila veľa krásneho...