Pššššššššt!! Já jsem také Havloid! (z kolekce Odposlechnuto)

Pššššššššt!! Já jsem také Havloid! (z kolekce Odposlechnuto)

::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

 Nedlouho před odchodem Václava Havla z tohoto světa jsem byl zaangažován v nějaké akci pražského arcibiskupství, kterou pořádalo pro vybrané nízkopříjmové důchodce (možná i další sociálně slabší lidi).

V té době v některých internetových diskuzích vrcholila nenávistná *kampaň vůči osobě Václava Havla; – v určitých kruzích naší společnosti (podle mnohých odhadů tvořili jejich podstatnou část většinou právě důchodci..) se mu dávalo za vinu téměř cokoli, co se (zejména) v politicko - společenském polistopadovém životě nějak nepovedlo (nebo ne úplně povedlo).. .

Podporovatelé a zastánci Václava Havla byli v těchto diskuzích protistranou nazýváni „Havloidy“.

Na výše zmíněné akci stoly obsluhovali (především studenti) z řad lidovecké mládeže a dalších křesťanských organizací,…, a jeden cca dvacetiletý mladík mezi těmito měl na sobě (myslím že tmavé s bílým nápisem, ale nevylučuji, že to bylo naopak) tričko, jehož jedinou ozdobou byl veliký nápis na prsou JSEM HAVLOID!!

Mnozí ti lidé staršího věku po něm ne příliš přívětivě loupali očima, ale žádný se neodvážil něco nahlas namítnout.. . Sám ten mladík se ale zjevně v tomto prostředí necítil příliš jistě,…, a tak sice plnil svou povinnost obsluhy, ale na ploše se – na rozdíl od dalších sloužících zde mladých lidí – nějak moc nezdržoval, a vždy raději co nejrychleji zmizel v zákulisí.

Ze svého kontrolního stanoviště jsem si povšiml, že jeden postarší člověk s docela přívětivou tváří (takový typ **španěláka z konce třicátých let), sedící u stolu téměř uprostřed plochy terasy (mimo tuto se hlavní plocha sálu nacházela v přízemí) se jej několikrát - ovšem ne příliš průbojně - pokusil zastavit, ale nepovedlo se mu to.. . .Přišlo mi to už i hloupé, a tak jsem mladíka, při jeho další zdejší návštěvě, v okamžiku, kdy se blížil k inkriminovanému stolu, mírně pohybem ruky zbrzdil; – než jsem ovšem stačil cokoliv říci, starý pán se sám postavil, udělal jeden či dva kroky směrem ke studentovi (otočil se přitom na zbytek osazenstva svého stolu; - ten mu ale, v živé debatě, nevěnoval sebemenší pozornost - ),…, spiklenecky zamrkal, a řekl takovým tím hlasitým šepotem, snad přímo určeným pro nejbližších deset patnáct metrů okolí: ..já jsem také Havloid!! Teprve teď vzbudil pozornost svých spolusedících. Starý pán na to ovšem nedbal; spokojeně se posadil zpět na svou židli, a ve tváři se mu rozlil úsměv člověka, který, ve jménu Dobra, právě vystoupil ze své ochranné slupky, a v souladu se svým svědomím vykonal Čin.. .

((...)).

*Myslím, že Václav Havel – například také - neiritoval mnoho českých lidí tak svým výrokem Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí,…, jako tím, že na něm bylo vidět, že on to myslí opravdu vážně

**španělák – myslím zde člověka, který – v letech 1936 až 1939 – nemohl neodejít bojovat proti nastupujícímu fašismu do Španělské občanské války

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::