Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seto pták hrál hlad na střevíc
Autor
Philogyny
V básni prázdno v básni víc
to pták hrál hlad na střevíc
touhu dlouze
bez překladu
Věřím v drané husí peří
když usínáš můj smích
lesem šumí déšť
věty jsou nezřetelné
sténají dávnou klatbu pekla
a někde tam
těsně za aortou se náhle snesl jestřáb
z obrazu chumelí prachový sníh
a pak ten okamžik s malinovou šťávou ---
--- ---
Strašně po tobě toužím
dneska jsem si lehla do sněhu jako kdysi
pomalu mávala rukama
pod křídly potok lámal kry
pro malou běhnu
pláč přišel zvenčí
Podzim povláčený branami mlh vtrhl do zimy stopou divočáků
drny vyvalují vykuchaná břicha
nejdeš obejít
za vodítkem
mlha stéká po pláči divokých včel
tos nevěděl?
máš jejich vlasy
jsou plné žihadel
/po každém chtít umřít/
ticho zmrzlé země
to ticho ze mě
Viděla jsem pařez s kamennou solí
hlavy srn skloněné deštěm
vláha vyteče přes kořeny
pijí vkleče
---
Viděla jsem tmu práchnivého stromu spal v ní měsíc s motýlem
tvý tělo
---
Viděla jsem po lesních stezkách Lolity na koních
ve vysokých holinách s ohnivými liščími ocasy na čepicích trhaly tři oříšky a neptaly se
---
Viděla jsem
vichřici tančící s mrazem v sněhových vírech pole les pole les
bez dámské volenky
---
Někdy
fotím černou komorou srdce
krev je ustalovač mozek ořeže chtíč oči zavřou okamžik
otisky
utřeš navyklým pohybem o kalhoty
překročíš kravské lejno
psi se v něm vyválí
na tato místa nepadá sníh
jen bílá námraza výsměšně dýchá tvou nesmrtelnost
26 názorů
pro Gora
Kdysi mi říkal pan profesor Cink:
Siláž voní, Hajná a krávy taky...nejde zapomenout. :) Děkuji.
Skoro každá tvá báseň je "výběrová" a tahle zvlášť, protože se nevyhýbá ani méně "voňavé" stránce života.
pro Ema
Ono je to diskutabilní, nepíšu krásná slova nebo rýmy, jenom život. Když dojdou po zimě na pastvu, tak chytnou hnačku. Dojíš a ona zvedne ocas a už to letí. Jsi celá od kravinců. Zelená. Od hlavy po patu. To mne vždycky nejvíc rozesmálo. Strašně moc se mi líbí pihy a konečně jsem je měla taky. Teď nám hodně umírají. Vzali jsme od sousedů, rušili chov. Jsou hodně senzitivní na jakoukoli změnu. Na člověka i jeho oblečení. Mají svoje kamarádské vztahy. Lidé neví nic. Všechno je dávno někde jinde.
Philogyny, tahle ti moc povedla, moc se mi líbí. Jen mi tam trošku vadí to "kravské lejno" na konci. Jinak je krásně lyrická a jsou z ní cítit hodně hluboké dojmy, pocity, emoce ... Ten konec trošku kazí ten hlubokej poetickej dojem, nebo nevím, jak to přesně popsat. Já si to, co čtu, přestavuju asi moc obrazně :)
Phil,
je moc fajn, že si sama recituješ své verše. Taky to dělám, protože součástí poezie je i zvuková stránka. Týká se to sice hlavně vázaných veršů, ale i volné verše by měly mít osobitý rytmus a měly by nějak znít.
pro Evženie
S tím jednou jsi mne pobavila, vybavilo vzpomínku... děkuji za nakouknutí.
pro Muamarek
Je to kousek mého života. Děkuju za odvahu. Já si pomalu balím batoh. Ráda chodím... :)
Evženie Brambůrková
03. 01. 2023Jednou číst je málo. Velice vydařené.
Zopakuji, co jsem napsal v soutěži - o níž si mimochodem myslím, že by neměla končit, protože díky ní vznikají i takováto díla, plná fantazie, životnosti, tepu mysli i duše:
Tohle je pro mě silná báseň, na výběr. Intimní, něžná, přitom plná energie, života, myšlenek. Určitě získá jeden z mých 3 hlasů.
pro Alenakar
Jako malá holka jsem pořád recitovala. Vždycky si vystačila sama se sebou. I teď. Jsem ráda sama se psy... A tak děkuji. :)
pro atkij
Psala jsem si teď s jedním pánem, co od něj koupila pušku. Posteskla si, na silvestra jsme volali rychlou, pak jeli do nemocnice. On mi odepsal, že se tak trápili s maminkou manželky a že umřela na začátku prosince. A že jí bylo šedesát čtyři let. A já mu napsala, že tolik je teď mi. No. Popřál a konverzace poněkud zpomalila tempo... :) Děkuji, moc.
pro Alegna
Kdysi mne Gora oslovila, jestli si chci zkusit dát text do soutěže. Nic jsem zrovna neměla, jen zápisky z poslední doby. Shrnula je a dala. A tak to dělám po celou dobu soutěže. Mám tam uložený kus svého života. Tady se vracím. Máš pravdu. A moc, moc děkuji.
Líbí se mi u tebe to stálé spojení vášně, intenzivních pocitů a přírody, lesa. Takové básně by možná psala Viktorka, kdyby to uměla.
blacksabbath
01. 01. 2023*/*********************************************a ještě se vrátím
Přiběhl jsem sem stopou divočáka, abych klidně (přesto rozhodně) prohlásil, že prostě nejde obejít tento fakt: Tvoje dílko se mi stále moc líbí.
Za tuto báseň jsem lobovala již v soutěži, pro mě jedna z NEJ, ne-li NEJ:)
Zase jsem si vyložila po svém, pro mě průřez životem, začátek křehký dětstvím přešel v nezralost dospívání až přišel dospělý život plný prožitků a emocí, poznávání sebe.
Tvoje slovní spojení na mě působí hlavně svou "syrovostí", žádný slovní obal, či vycpávka pro efekt.
Gora má pravdu, víceročtení pomáhá odkrývat sdělené.
Tady se vyplatí vícero čtení, aby čtenář pobral smršť obrázků... a užíval si.