Popeleční středa

Překrásná...

Dobré

zajímavý postřeh, díky a2a2

Kdyby nebyla poslední "prašná sloka", báseň by získala veršem o chatrných tělech jak pointu, tak lehkost, která je daná předchozím textem, byť se tváří vážně, ale má současně i jakousi samozřejmost.

Rádo se stalo. :-)

Jako správnej zvědavec jsem se šla juknout, co že to je a strejda google charakterizoval kurzy Alfa jako kurzy základů křesťanské víry. Hmmm, nic pro mě, zlatej ateismus.:-)) Hele, jako svobodná můžu zkoumat všechna náboženství, a prozatím se mi nejvíc líbí je tao a Tao. Tao není jen tao. Islám a křesťanství jsou stejně násilnické, jak ostatně historie nesčetněkrát prokázala, takže ani s jedním nechci mít nic společného, byť islám považuji za vyspělejší už jen proto, že boha nijak neporcujou, ale uznávaj vcelku. Výkřik: Jéžišikriste! jakožto výraz zoufalství samozřejmě používám taky a vím, že je to předstupeň nastavení druhé tváře, což je věc, kterou se snažím nepoužívat, páč jak už jsem psala, mám raději klídek a pohodičku. Opatruj se, měj se krásně a skládej básně.

FAV jo, je to tak,i když naděje je, zaznamenáváme stupňující se zájem o kuzzy Alfa (pro hledající) a v nich mnohé konverze.

Dík za komentář.

Jo, jo, básnička jak sám život. Za pár let budeš muset vysvětlovat, co je to růženec, protože se začínají stávat babičkami ženy z generace ateistů.

Safián - taky jsem o tom přemýšlel, aby měly k sbě blíž - kříž / obrátíš. Nakonec zvítězilo dosavadní pořadí. Protože jsem chtěl pátý verš, zásadní, mít jako horizontální osu ve středu básně.

Jak tak koukám, asi bych prohodil pořadí u páteho a šestého verše. Kvůli sdruženým rýmům.  I když je poslední verš rozepsán do tří řádků.

dík

Opravdu má ještě někdo čas na ego . . ? Závidím Vám . . .

A pod takovýmto dílem ...? Měli bychom se spíše usebrat a naslouchat znamením času . . . než se hádat o slovíčka. To lidé jsou důležití . . .

Šabreji,

reagoval jsem na tvůj komentář ne jako potrefená husa, což je právě z tvé strany urážlivé označení, ale proto, že to, co jsi zde napsal pod mými komentáři, evidentně reaguje na ty moje. Já svoje kritiky nepíši jako jedinou správnou pravdu (každý autor má tu svoji na své úrovni), ale jako nedostatky z mého pohledu, kterým se snažím vyhýbat i u sebe. Když se ti tady nelíbí, zkus třeba "Psance", kde šéfuje Lukio. Tam se ti dostane toho, po čem tak toužíš.

Šabreji, přispíval jsi a komentoval po svém - je zde víc autorů, kteří nedávají tipy a zapadli výborně. Mrzí mě, že se tu necítíš dobře. Jsem také toho názoru, že některé záležitosti, které jsi zmínil, sem nepatří a adminské/či spíš majitelovy/ možnosti jsou využívány velmi zřídka. Pokud si web neporadí s těmi, kdo jej zneužívají k napadání, je jedno, jak moderně střižený bude mít kabátek.

Ahoj Šabreji, chtěl jsem se k tobě podívat, na nějaké dílo, ale nic jsem nenašel.

PS

To, co tu vnímám taky jako problém, je několik zlých a agresivních autorů, několik jich tu má i víc nicků. Ti napadají různé jiné, jsou sprostí, urážejí a šikanují. Kvůli nim se řada citlivých autorů stáhla, odhlásila, opustila funkci redaktora a tak. 

Šabrej,

to, co tu probíhá, je zcela normální kritické chování přispěvatelů v takovém konkurenčním prostředí. Každý autor je jiný a pokud nepřekračuje pravidla serveru, není důvod ho diskriminovat pro názorovou odlišnost. Koho chceš postavit do latě? To, co jsi napsal, připomíná cenzuru z dob dřívějších.

Pane Litartsi, vaše básně opravdu nejsou pro každého. 

R.J.Voříšek:

Obhajuji obhajitelné a ne v zášti. Také nejsem architekt zhrzený, neúspěšný, nesoudný a zapšklý. Nevíte o tom nic.

Safián:

Básnická zkratka vystihuje dobře myšlenku, kterou sděluje, samozřejmě ne pro každého.

Pane Litartsi. Stručnost vám nelze upřít. Ale není až přílišná? Zdá se, že nestačí ani na řádnou formulaci myšlenek. Zvláště, když ji spojíte s formálními schválnostmi, jejichž důvod vidíte jen vy.

Litarts - duše architekta je skutečně znát. Zvláště ve tvých výpadech , obhajobách neobhajitélného a v zášti. Jde o duši architekta zhrzeného, neúspěšného, nesoudného a zapšklého.

Safiáne,

myslím, že duše architekta v mých básních znát je, v logice a ukázněnosti pevné stavby verše, strof a celku díla, a to jak v obsahové náplni, tak také v jejím formálním vyjádření. Nejsou uvolněné, zbytečně mnohomluvné či neukázněné, jako básně mnohých jiných (myšleno i těch slavných, jako třeba J. Seiferta nebo V. Nezvala). Na tom je založený i můj duchovní básnický styl.

Pane Litartsi, duše architekta ve vašich verších znát není. A váše horlení, co by básník měl ... Ukažte to na svých verších, pak vám uvěřím. 

hmmm ... T

Piš si jak chceš duše architektova, tvé básně na mé stránce nejsou. 

Já píši básně duší architekta, jímž také jsem, což je v nich také znát. Když budu poslouchat projev klavírního virtuosa, tak mu neodpustím jedinou chybičku. Ta okamžitě shodí všechno. Stejně tak i básník, chce-li byl dobrý, by se měl chtít stát virtuosem, měl by zvládnout řemeslo a jím i obsahové sdělení. Dosáhnout výrazové jistoty, lehkosti a uvolněnosti.

Ok, pro mě nic překvapujícího.

Omyl, nic mě nezmátlo, báseň je napsaná špatně. Od poloviny (verš s tím "křížem") se to rozpadá do urychleného a snadného závěru. Takto dobrý básník nepíše. 

Litarts

Ano, jde o biblický verš ze Starého zákona - Gen 3, 19b, použitý jako prosebná modlitba při udílení popelce.

PS

Pro vázaný verš je v básničce vazeb až až. Jen nejsou použity toporně a otrocky, proto tě to zmátlo.

Tak biblický výrok, úsloví. V lidovém podání i přísloví (poučení) nebo rčení (přirovnání). 

díky za rozbor, jen technicky - závěr není rčení

Vázané verše a jejich rytmus? Různý počet slabik ve verších: 9, 11, 8, 10, 8, 8, dělá z básničky neumělý výtvor. Netvrdím, že verše musejí mít vždy stejný počet slabik, ale jejich odlišnosti by měly přirozeně vyplývat z obsahu básně. Zde tomu tak není, prostřední verš "a někde blízko už se stlouká kříž" celek láme a rozbíjí. Závěr se známým rčením působí již jen jako rychlý únik z toho ven.    

Stručné a silné... to ty umíš.

Norslo 1 - no teda

Gábi, vďaka

Blatouchu, díky, příště se vynasnažím nějaký nápad do básně vložit

Břízo, krásný komentář, hodný k ke zveřejnění jako dílo

Muamarku, tvůj komentář je dílo ke zveřejnění, výborný!

dojemný

Vydarená...pripomína vôňu ňu kadidla z detstva *

Dóóóbrýýý!

A řekl bych, že tři v jednom (Radovan, Bříza, Muamarek).

Hele, to se ti povedlo. Tak nějak to má vypadat. Bez zbytečných keců 

Pěkné, i komentáře od Břízy a Muanmarka

V tvých verších nacházím návrat k něčemu pěknému, tradičnímu, něčemu, co nám protéká mezi prsty - a nemělo by. 

Tma zhoustla k nepoznání:

Na opuštěném dvorku

však dochází již k tání,

kdy světlo na barborku

sáhlo si svou dlaní.

 Tři kříže na pahorku

nejspíš prst boží chrání…

Moc pěkné.

Za dílko si rozhodně popel na hlavu sypat nemusíš.

A veršokoment Břízy je také pěkný.

dielo i komentár skvelé

pěkné, takové od kořene, stálo by to za zveřejnění

a někde blízko

v tu postní hodinu

známá tvář 

vystoupí ze stínu

úzkost i naděje

paměť svatých kostí

prstem ukáže Ti do věčnosti