Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHoď sebou!
Autor
Evženie Brambůrková
"Musíme se rychle dostat na druhou stranu!" Kdosi na mne volá a je to opravdu naléhavé.
"Já tak rychle nemůžu, děsně mě bolí noha." Pomalu je ploužím rušnou ulicí, všude je spousta lidí.
"Támhle už je stanice, tak se snaž." To se lehko řekne.
"Musím si odpočinout." Pomalu klesám k zemi.
"Tady ne, až za kolejema, není to tak daleko!" Vím, že má pravdu, ale touha si lehnout je silnější.
Po kolenou lezu přes koleje. Tramvaj zastavila ve stanici, je tedy ještě čas.
Pak ale otočím hlavu na druhou stranu!
"Hoď sebou!" Všichni řvou, ta hrůza je až hmatatelná.
Ze spodu se rychle blíží další tramvaj.
Vidím, že je červená. Stará a červená. A jede hodně rychle.
"Hoď sebou!" Kulaté světlo vpředu jasně září.
Vleže na kolejích se dvakrát rychle přetočím. To musí stačit!
Bude to jen tak tak!!!
"Au, au, to je bolest. Kde to zase jsem?"
Kdepak bych asi byla? Válím se vedle postele a začínám zkoumat, co jsem si tentokrát narazila.
.
.
"Že se na to, mami, nevykašleš a nedáš si na zem matraci. Padala bys vlastně z nulové výšky." Je milé, když mi dcerka dokáže poradit.
Ale něco by na tom bylo.
"Ještě mi poraď, jak se potom z té země zvednu. Už se vidím, jak lezu v noci po čtyřech ke dveřím a nedosáhnu na kliku :-)))"
Takže zůstanu na posteli a vedle si dám něco měkoučkého.
A taky u země dost táhne. Ještě bych nastydla :-)))
17 názorů
Zeanddrich E.
15. 06. 2023
Jó, ve snu prý prožíváme (v jednom typu snu) to, co jsme nestačili prožít ..reálně, ..., a co by nám jinak v životě chybělo... :)
Našla :) mám pocit, že ve snu nemůžeš umřít ... ale spolehni se na to ... Někdy neexistují hranice. A pak se probouzíš a probouzíš a probouzíš - a ráno výhybky pod očima a ujwtý nohy :) teda já
Evženie Brambůrková
30. 05. 2023Phylogyny - děkuji ti. To je to, čeho se hodně bojím.
No, tchyně zrovna spadla, bez matrace na zemi. Nevím, jestli měla sen. Naštípnutá pávev, zlomená ruka, druha naražená a propad demence. Leží na rehabilitačním centru a je z ní malá holka na Hamrech. Vtáhlo mne to...
Moc vám všem děkuji, hlavně za pochopení. Někdy to není jednoduché. Noc beze snů by byla velký a krásný dar.
Evženie bravo! Tohle se zdát mně, tak se už neprobudím, protože mě by ta tramvaj určitě přejela. Když se mi nedávno zdálo, že jsem jedl u babičky houbovou smaženici, bylo mi tři dny špatně a musel jsem jít na výplach žaludku. Píšeš ten sen tak sugestivně, že ti dám rád tip.
no to jsou sny! díky že ses podělila Evži ;)
ale s tím spěchem je to přízračné, jsou lidi co jdou o hodinu dřív do práce, aby na konci šli o tu ušetřenou hodinu šli dřív, dokonalá iluze toho jak spěchat pro nic.
teď se mi taky zdály nějaké ty podivnosti, ale nebyly tak divné, abych si je zapsal :D
do mäkkého by si dopadla mäkko, aj sen by možno zmäkol a ty by si sladko dospala do rána ... odporúčam padať s perinou***
Jasně, je to vlastně docela fajn, občas se někde poválet :-)))
To neděláš dobře Jaromíre... Ééé teda Čudlíku! Páč sny jsou žůžo!!! :)
A tady myslim že to zas až taková hrůza nebyla... ;)
Vžila jsem se, dost děsivý živý sen, ta rada není marná :)