PRÓZA MĚSÍCE ZA PROSINEC 2023 - HLASOVÁNÍ

1. Tatínkové
2. Rychle
3. Zloděj

Sešla se opět silná sestava. Na první místo dávám zajímavý a dobře odvyprávěný příběh ze života Tatínkové. Na druhé umisťuji krátký, spontánní text Rychle, připomíná mi kondenzovaného Kerouaca. Zloděj pak je hezká povídka ze života se samorostlými charaktery. 

Ocenit je nutno také psychologickou studii malého chlapce Můj první soukromý strach, originální podobenství Dub a žebrák i text Vnitřní pravda, dotýkající se otázky virtuální a "pravé" reality. Po obsahové stránce je pozoruhodný i text Tři židle a stůl, byť jej dost srážejí četné pravopisné chyby.

1. Zloděj
2. Tatínkové
3. Rychle

Tato tři díla mě tentokrát nejvíc zaujala, hodnocení jsem psala pod nimi i s případnými připomínkami. Zloděj - povídková "klasika" Edvina, odjakživa jej ráda čtu. Tatínkové je povídka, která chytne za osrdí. Rychle pak zajímavý, spontánní text talentovaného mladého autora. Všech šest próz se opravdu povedlo, díky jejich autorům a zejména hodnotitelům... soutěž  PM přece jen přitáhne větší pozornost, když už dlouhé texty celkově "netáhnou" tak jako krátké.

1. Rychle - tohle prostě muselo být napsáno, říkám si, to není jen umění něco vymyslet a sepsat, to je psané z nejhlubší potřeby... Snad proto je to tak působivé.
2. Tři židle a stůl - závažné, silné téma, ten příběh působí až symbolicky.
3. Zloděj -'krásně odlehčené vyprávění. Tady se mi líbí především dialogy, které jsou přímo mistrovské.

1. Můj první soukromý strach = autenticita "děsivého" prožitku, expresivita, "odporná pachuť strachu", vykresleno naléhavě a opravdu z pohledu hlavní postavy

2. Zloděj = líbí se mi charakteristika, mluva a chování postav, děj je trošku předvídatelný... jen na mě byl ten "vyprávěcí" odstavec příliš dlouhý, určitě bych v něm krátil, navíc je nepoměrně delší než všechny ostatní

3. Rychle = opět povedená črta od Kuby; uvidíme, s čím přijde příště

Ještě k dalším vybraným dílům.

Tatínkové - Zajjímavý námět, ale nejde to do hloubky, spíše popisuje a taky to nevidím jako povídku, i když to byl vlastně autorův záměr...

Dub a žebrák - Opět povedené podobenství

Tři židle a stůl - Spíš se mi to jeví jako črta k dalšímu dopracování

1. Tři židle a stůl - Na malé ploše a přesto to ve mně evokuje rozměrný obraz mistra. Být jím, pustil bych se okamžitě do díla.
2. Můj první soukromý strach - Duch biografu je úžasný. Pamatuju si ho ještě jako ten kluk, ze starého vesnického sálu s rozvrzanými židlemi. Může být přeplněný a přesto jsi zcela sám se sebou a s duchem kina. Moc hezky ztvárněné.
3. Tatínkové - Dojímavé vyprávění o dvouch mužích a jejich lásce k dítěti. Všechno to jsou ale velmi zdařená díla a celé kolo si zaslouží uznání.

1. Můj první soukromý strach 

Podrobné vyjádření myšlenek a pocitů a nikoli zdlouhavé. Vytvoření tohoto dílka mě potěšilo, protože i já jsem se bála v kině, i když ve starším věku než chlapec. Hlasitost zvuků v kině je velká, ozvučení i na bočních stěnách....

2. DUB A ŽEBRÁK 

Dobré k zamyšlení, líbí se mi i způsob napsání.

3. Zloděj 

Líbí se mi způsob, jakým pán vyřešil krádež. Pomalý způsob, jakým toto méně obvyklé řešení sděluje manželce, na mě působí věrohodně, že se to nějak tak mohlo skutečně odehrát.