Sen o klíči

nádherný, hlubší kritika mě nenapadá, vykresluješ naprosto dokonalý obrazy... vidím motýlí křídla... sny... fantastický :)) tipík

Bez komentáře... ***************

*

Hlava ve výšinách a srdce na dlani, je to ten případ? (vše v dobrém)... tip

...Je krásná... můj upřímný t*

Necítím se ve své kůži Venku to voní motýlími křídly V hlavě aleje šepotů .... líbí se mi tvé vyznání romantiku :) * at tví motýli mají stále jasné barvy na svých křídlech

oškubu se jako kuře uvařím a sním... ...vlastně je to tak se mnou stále - autokanibalismus - a motýlci přebarevní krouží a krouží...

hezká představa

... i tys romantik...? (s nesmělým úsměvem tipuju...)* :-)

eště avi

lehounká básnička, protkaná sny......

Cyn: dyk víš:-)))...mám to v chorobopisu Lit: těžko se někdy vrací:-)

víš, já vim, že se dá....ale zrovna bije křidélky o stěny klece...neboj, nevzdávám to:-)))

Nádherné :o)*

:-)))

***T

No to vis ze je to poznat... jinac bych to asi nedala do klubiku :-)) Dik za male vysvetleni...

je originální, zaujala, líbí se :o)

Krasna... jemne vyznani... akorat kdyz uz je tady ta hlubsi kritika k celkovemu stylu mi moc nesedi to belosti kosti... pusobi to na me az moc surove, vzhledem k celku... ...ale zarazuji do klubu Merli: Dik za avizko :-)

Dík za tip! Amandě: I křehké srdce romantika jistě pochopí, že k lásce patří bolest. Je tam určitá gradace - od šlach ke kostem - myslím, že se to tam hodí. Je to o tom, že nás (romantiky) vždycky něco svazuje a táhne dolů k zemi, často hlučně a neurvale, až neslyšíme tichý šepot lásky hluboko uvnitř. Vlastně to tady ani nechci přespříliš rozebírat, jenom bych měl ještě malinkou poznámečku k objektu té básně. Nevím totiž, jestli je to zřetelné, ale je to vyznání lásce (ne konkrétně), nyní bohužel ve mně v kleci uzamčené. :-)))