Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seno tak devadesátky ještě....
Autor
dadik
Měl hnědej
děsně modrej kabát
měl modrej kabát
na sto knoflíků
a tvář oholenou
tvář oholenou
na tisíc způsobů
a sněhobílý úsměv
........
ráno po té noci vylouplo se
jak lískovej ořech
čekám na pár zpráv
žádná nepřichází
není čas
čas je pro čekání
přešlapování
a uvažování
všecko co se dalo udělat
udělala jsem
proč mi málo nestačí
málo nestači
jak jste na tom vy
zajímalo by mě
.......
Sedávám v krajině vodopádů
v krajině oblázků
Stávám mezi dveřmi domku
v uličce mých představ
........
Drahý pse
venku se loudá poslední vlak
nehouká nekouří
jede
Schovávala jsem ti kost
byl pátek
nevelkej
ale byl
Však den se sešel s dnem
a já se musím ptát
kolik že to bylo životů
a s kým
12 názorů
Rhode - já svým způsobem blbejší téže, ale holt o třicet let - fakt třicet už? mladší a to je devíza
o kolik kilo lehčí sem psát nebudu :)
Dost dobrý:
V devadesátkách jsem byl o třicet let blbější a o čtyřicet kilo slabší...
To jsem asi nebyl já – moje tvář zažila knír, bradku a nyní už dlouhá desetiletí plnovous, holá byla v dospělém věku zřídka. Možná je to škoda, třeba jsi byla dřív pěkná kost. ;-)
všetky ...***
opět pěkné poetické všechny ... ulička představ, tam bývá nejlíp