Šroubek

Nějaké sci-fi vložené do běžného banálního života prodavače z elektra... Nakonec proč ne? 

Nevím, co si o tom mám myslet.

To je vynikající stínová hra, která je ve skutečnosti pravá, i když přestíraná. Já žasnu, co dokážeš!

Jestli chceš vědět, co mě na tom ještě děsí, tak to, že člověk musí najít hranici mezi tím, aby mu bylo všechno u prdele a tím, aby bral věci vážně. Také jsem si vzpomněla, že na mém bývalém pracovišti, ne přímo mém, ale vedlejším pracovišti mého pracoviště, se jedné kolegyni říkalo matko. Nejdříve jsem si myslela, že je opravdu matkou někoho z té skupiny, ale pak mi to vyvrátili a řekli, že to říkají jen tak. Nepřišla jsem na to proč, příliš mateřská mi nepřipadala. Na jedné straně je správné zajímat se o druhé, ale na druhé straně mám plné zuby nejrůznějších blbostí, které se rádi hromadí, takže kvůli strachu o vlastní zdraví vypínám.

Biskupe, souhlasíš s Nominací mini do květnové soutěže PM?

Nebo jinou tvoji povídku za V. měsíc...

T.

dobrá minimalistická sci-fi :)

Bezva ;)

Někteří lidé prostě nic, co se vymyká běžné realitě, nejsou schopni odhalit... dokonce ani když jim to řekneš přímo!

Bohužel ty, kteří jsou z něčeho unavení, rádi otravují různí chameleoni, kterým pořád něco chybí. Unavení sahají po klidu a klid je pro tyhle chameleony to nejvzdálenější a proto je to provokuje. A asi si říkají, že unavené je snadnější dostat z klidu než klidné lidí, kteří mají dostatek sil.  Tady pan prodavač má naštěstí zdá se ještě sil dost, protože dokázal říct, že si z něho vystřelili.

Teď mám pocit, že se mi, než jsem dočetla, rozpustil konec :). Velmi dobré!

Umíš, Biskupe, stupňovat děj až k dobré pointě... čtu ráda!