Květina

Am                          Dm

Pár lidí sedělo, naivně mluvili,

Am                                    E

o tom blbým kdyby, o ubohejch přáních.

Am                                  Dm

Všechno by to chtělo - zlato, auta, vily

Am                             E                                         E7

a mně by stačilo jet v zimě na saních.

Možná mi tenhle svět vzal kousek rozumu,

možná mi pár lidí sebralo kus srdce,

určitě si sám hned, dám radší pár rumů

jen abych nemusel sám sobě být soudce.

     C                            F

R: Utrhni květinu, zvadne ti za pár dní,

C                                 C7                                 G7

chytni si motýla, ten umře později,

C                            F

neber si za vinu, vždyť nebyl poslední,

C                                     C7                              G7

určitě v tvém srdci bude mít naději.

A s duší rebela sám chodím ulicí,

je lepší nemyslet, na to blbý kdyby.

Když jsi ty nechtěla, být mojí vinící,

budu už sklízet jen tvoje prázdný sliby.

Stopovat než padneš, hledat si místečko

a lásku utrhnout tak jako květinu.

Možná, že nezvadne, možná tvé srdéčko,

bude s ní navěky, nebo jen hodinu.

R: Utrhni květinu...

Nevěřím, že předtím, než půjdu do hrobu,

sám poznám na sobě, snad s moudrostí starce,

že možná nic nevím o všem za tu dobu

a ideály jsou dávno na oprátce.

Pár lidí sedělo už je to dvacet let

a teď je potkávám, zas někam spěchají.

Skoro se setmělo, když jsem se vracel zpět

byli zas pospolu se svojí nadějí.

R: Utrhni květinu...